č. 21/1967 Sb. rozh. tr., Garance
č. 21/1967 Sb. rozh. tr.
Trestný čin opuštění republiky podle § 109 odst. 2 tr. zák. není trestnými činem trvacím. Je dokonán okamžikem uplynutí doby, po kterou má pachatel jako československý občan povolen pobyt v cizině, pokud má současně úmysl buď vůbec nebo po delší dobu se nevrátit na území ČSSR.
Řízení proti uprchlému nelze konat proti mladistvé osobě, a to ani v případě, že proti ní bylo vzneseno obvinění až po dovršení devatenáctého roku jejího věku.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 1966 - 4 Tz 62/66.)
Rozsudkem okresního soudu v D. ze dne 18. 4. 1966 sp. zn. 1 T 207/66 byli odsouzeni mladistvý A, nar. 26. 1. 1947 a jeho matka obviněná B v řízení proti uprchlým podle § 302 tr. ř. pro trestný čin opuštění republiky podle § 109 odst. 2 tr. zák. a uloženy jim za to nepodmíněné tresty odnětí svobody, a to mladistvému A za použití § 79 odst. 1 tr. zák. na dobu 10 měsíců a obviněné B na dobu 2 roků nepodmíněně, přičemž bylo vysloveno, že pro výkon trestu odnětí svobody se zařazují do prvé nápravně výchovné skupiny podle § 39 a odst. 2 písm. a) tr. zák. Tento rozsudek nabyl moci práva dne 29. 4. 1966.
Ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu zrušil Nejvyšší soud rozsudek okresního soudu ohledně mladistvého obviněného a vrátil věc okresnímu prokurátorovi, aby ji znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Podle zjištění provedeného okresním soudem, odejel mladistvý A, nar. 26. 1. 1947, spolu se svou matkou, obviněnou B, na povolení čs. úřadů dne 1. 7. 1964 na návštěvu svých příbuzných do Německé spolkové republiky. Povolení bylo časově omezeno do 30. 7. 1964, kdy se měli vrátit do ČSSR. V této době se nevrátil a zůstal s matkou v NSR, kde se nadále oba zdržují bez povolení. Okresní prokurátor podal na mladistvého a na jeho matku obžalobu pro trestný čin opuštění republiky podle § 109 odst. 2 tr. zák., že bez povolení zůstali v cizině a zároveň navrhl soudu, aby konal i proti mladistvému řízení proti uprchlému podle § 302 tr. ř.
Předseda senátu okresního soudu přijal obžalobu okresního prokurátora podle § 194 tr. ř. a vyslovil, že bude konáno řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. tr. ř., aniž by se blíže zabýval správností takového návrhu, pokud jde o A., který se trestného činu dopustil jako osoba mladistvá. Předseda senátu tak postupoval v rozporu s ustanovením § 181, § 185 odst. 1, § 186 odst. 1 písm. c), e), odst. 3, § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.
Po zahájení hlavního líčení soud rozhodl, že bude konáno řízení proti uprchlým podle § 302 tr. ř. a po hlavním líčení pak rozhodl…
