Input:

č. 2/1956 Sb. rozh. obč., Garance

č. 2/1956 Sb. rozh. obč.
Způsobil-li škůdce škodu úmyslně, nemůže se dovolávat, že mu spáchání škody bylo umožněno zaviněním poškozeného.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 16. září 1955, Cz 360/55.)
Žalobce domáhal se na žalované jako své bývalé zaměstnankyni ve funkci vedoucí prodejny zaplacení manka ve výši 9746,06 Kčs s přísl., které vzniklo v prodejně žalovanou vedené v době od 27. listopadu 1950 do 4. září 1951.
Lidový soud v Novém Bydžově po provedeném řízení vyhověl žalobě jen do částky 6497,35 Kčs s přísl. a zamítl žalobu co do zbývající části 3248,70 Kčs s přísl. Zjistil, že žalovaná byla sice rozsudkem lidového soudu v Novém Bydžově odsouzena pro trestný čin rozkrádání majetku lidových družstev podle § 245 odst. 1 tr. zák. spáchaný v době od začátku ledna 1950 do 4. září 1951 a že škoda žalujícího družstva činí 9746,06 Kčs. Lidový soud má však za to, že žalující družstvo si škodu do jedné třetiny spoluzavinilo tím, že neprovádělo častěji inventury a nepostaralo se o její urychlené vyčíslení. Došel k názoru, že žalující družstvo má podle § 348 obč. zák. nést poměrně škodu se žalovanou v poměru jedné třetiny. Rozsudek lidového soudu, pokud jím byla žaloba zamítnuta, nabyl právní moci
Krajský soud v Hradci Králové potvrdil napadenou část rozsudku prvé stolice, protože považoval poměr, v němž bylo určeno spoluzavinění žalobce a který byl odvoláním