č. 1970/2010 Sb. NSS, Stavební zákon: pojem „uzavřený prostor existujících staveb“ Garance
č. 1970/2010 Sb. NSS
Stavební zákon: pojem „uzavřený prostor existujících staveb“
k § 32 odst. 2 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.*)
I. Základní podmínkou aplikace § 32 odst. 2 písm. c) stavebního zákona z roku 1976, které je speciálním ustanovením, není jednotné vlastnictví existujících staveb a umisťované stavby. Zásadní zákonnou podmínkou je naopak existence uzavřeného prostoru v rámci stávajících staveb, které již prošly územním posouzením, v němž umisťované stavby nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru. Jen za těchto podmínek umisťované stavby nevyžadují územní rozhodnutí. Ochrana práv dalších účastníků řízení je za této situace zajištěna ve stavebním řízení.
II. Uzavřeným prostorem je prostor urbanisticky uzavřený, v němž existující stavby slouží určitému účelu užívání (např. areály školské, vnitrobloky) a kde nová stavba, doplňující zpravidla tento soubor staveb, nemůže ohrozit veřejné zájmy hájené v územním řízení stavebním zákonem.
III. Městský vnitroblok je ohraničen domy, které ho obklopují a uzavírají tak prostor, v němž jsou případně umisťovány další stavby. Jen vnitroblok v tomto smyslu byl vždy považován v praxi za typický příklad uzavřeného prostoru existujících staveb.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2009, čj. 7 As 48/2009-79)
Věc: JUDr. Tomáš F. proti Magistrátu města Brna o umístění stavby, o kasační stížnosti žalovaného.
Dne 24. 1. 2007 Úřad městské části města Brna Brno-střed, odbor výstavby a územního rozvoje, povolil změnu dokončené stavby objektu gymnázia na třídě kpt. Jaroše 14. Změna měla spočívat v přístavbě tělocvičny v prostoru stávajícího venkovního hřiště ve dvorní části gymnázia.
Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl dne 20. 8. 2007.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. 1. 2009 zrušil obě rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Soud za spornou otázkou v tomto řízení označil aplikaci § 32 odst. 2 písm. c) stavebního zákona z roku 1976, podle kterého územní rozhodnutí nevyžadují „stavby umisťované v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru“. Podle soudu budova gymnázia nepředstavuje uzavřený prostor; její půdorys je naopak postavený ve tvaru širokého písmena U. Neuzavřenou částí budova sousedí s pozemkem jiných vlastníků, na kterém se nachází dvůr sloužící nemovitostem postaveným na tomto sousedním pozemku. Nemovitosti postavené na sousedním pozemku však sousedí s budovou gymnázia bezprostředně, neboť s ní mají společnou zeď. Krajský soud z tohoto konstatování dovodil, že aplikace § 32 odst. 2 písm. c) stavebního zákona z roku 1976 na danou věc není možná. Je tomu tak proto, že se v tomto případě nejedná o umístění stavby v uzavřeném prostoru existující stavby, jejímž je stavebník vlastníkem. Nejde o vnitroblok tvořený stavbami, které jsou všechny ve vlastnictví stavebníka, a proto by na ně mohlo být nahlíženo jako na jedinou stavbu. Zcela nepochybně může dojít k dotčení veřejných subjektivních hmotných práv žalobce…
