Input:

R 19/1964 (tr.); Doprava. Opilství. Podklad pro rozhodnutí. Podmíněné odsouzení. Souběh. Těžká újma na zdraví Garance

č. 19/1964 Sb. rozh. tr.
Jednání řidiče, který v podnapilosti řídil plně obsazený osobní automobil na frekventovaných ulicích tak, že nakonec vozidlo nezvládl a havaroval, při kteréžto havárii byla jedna osoba usmrcena a dalším dvěma způsobena těžká újma na zdraví, je nutno posoudit jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, odst. 2 a jednočinném souběhu s trestným činem opilství podle § 201 tr. zák.; přitom takovýto čin nelze považovat za trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost ve smyslu § 4 odst. 1 tr. ř. Nabídne-li společenská organizace nebo JZD v takovém případě podle § 4 odst. 1 tr. ř. převzetí záruky za převýchovu obviněného, nemůže soud podle § 58 odst. 1 písm. b) tr. zák. tuto nabídku přijmout a obviněnému v důsledku toho výkon uloženého trestu odnětí svobody podmíněně odložit.
Vázanost soudu žalobním návrhem podle § 220 odst. 1 tr. ř., pokud jde o vymezení skutku neznamená, že by soud neměl skutek v žalobním návrhu nepřesně popsaný ve výroku rozsudku upřesnit tak, aby vystihoval správně stav věci, samozřejmě za předpokladu, že se tím podstata zažalovaného skutku nezmění.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 22. 11. 1963 - 6 Tz 21/63)
Okresní soud Brno - město rozsudkem z 25. 2. 1963 sp. zn. 4 T 25/63 uznal obžalovaného vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a uložil mu jednak nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 roků a jednak zákaz řízení motorových vozidel na 5 let.
K odvolání obžalovaného krajský soud v Brně rozsudkem z 25. 4. 1963 sp. zn. 4 To 112/63 zrušil rozsudek okresního soudu ve výroku o nepodmíněnosti trestu odnětí svobody a podle § 58 odst. 1 písm. b) tr. zák. výkon uloženého trestu odnětí svobody obžalovanému podmíněně odložil na dobu tří let.
Ke stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud rozsudkem z 22. 11. 1963 sp. zn. 6 Tz 21/63 zrušil rozsudek krajského soud a vrátil věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Z odůvodnění:
Krajský soud porušil zákon předně v tom, že se ztotožnil s právním posouzením zjištěného skutku, ač okresní soud pochybil tím, že neposoudil jednání obžalovaného též jako trestný čin opilství podle § 201 tr. zák. v jednočinném souběhu s trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák. Trestného činu opilství podle § 201 tr. zák. se dopustil ten, kdo poté, co požil alkoholické nápoje, vykonává zaměstnání nebo jinou činnost, při kterém by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Okresní soud zjistil ve shodě s provedenými důkazy, zejména i s doznání obžalovaného, tento skutkový stav:
Obžalovaný se účastnil dne 27. 11. 1962 oslavy narozenin dílovedoucího závodu, v němž je obžalovaný ředitelem. Při odchodu z pracoviště se dohodl se spolupracovníky A, B, C, že si zajedou do vinárny na Kolišti. Obžalovaný použil svého osobního auta a odjel před 19. hodinou se jmenovanými osobami do uvedené vinárny, kde pil víno, a po večeři vypil sám ve výčepu dvě velké a jednu malou odlívku vodky. Kolem 22. hodiny pak vezl svým autem spoluzaměstnance A na třídu Obránců míru a zpět. Potom se zdržel spolu s ostatními