č. 19/1957 Sb. rozh. obč., Garance
č. 19/1957 Sb. rozh. obč.
Zůstavitelem ve smyslu § 565 odst. 2 obč. zák. je rozumět toho, kdo fideikomisární substituci zřídil a nikoli toho, kdo fideikomisární substitucí omezené dědictví nabyl.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 18. října 1956, Cz 509/56.)
V pozůstalostní věci po Josefu R., rolníku v D., zemřelém 16. ledna 1944 se zanecháním závěti, byla pozůstalost usnesením okresního soudu v Plumlově z 10. března 1944 odevzdána vdově Anně R., jakožto universální dědičce s tím, že po její smrti má dům č. 7 na stavební ploše č. kat. 68 se zahradou pare. č. 13 zapsané ve vl. č. 249 kat. úz. obce D. připadnout synu zůstavitele Josefu R. ml. Tato fideikomisární substituce byla v pozemkové knize poznamenána.
Dne 20. dubna 1951 zemřela Anna R. a dědictví po ní bylo projednáno okresním soudem v Prostějově. Do dědictví byly pojaty i nemovitosti zapsané ve vl. č. 249 kat. úz. obce D. s obytným stavením č. 7 a se zahradou.
Účastníci řízení uzavřeli pak dědickou dohodu dne 2. září 1952, podle které Marie U. obdržela V 3 domu č. 7 v D. a pozemek č. pare. 246 ve vl. č. 91 zapsaný, Josef R. ml. obdržel V 3 uvedeného domku a polovinu pozemků pare. č. 289 ve vl. č. 91 zapsané a Jan C. zbývající třetinu domu a zbývající polovinu pozemku pare. Č. 289 ve vl. č. 91 zapsaného. Československý stát obdržel na uspokojení konfiškátu postihujícího polovinu jmění Josefa R. ml. pozemky zapsané ve vl. č. 386 kat. úz. obce K.
Státní notářství v Prostějově určilo usnesením ze dne 2. září 1952 obecnou a čistou cenu dědictví a schválilo shora uvedenou dohodu dědiců. Toto usnesení nabylo moci práva.…
