Input:

R 16/1963 (tr.); Předběžná otázka. Trest Garance

č. 16/1963 Sb. rozh. tr.
Při ukládání trestu za trestný čin, jehož se obviněný dopustil v zkušební lhůtě, stanovené amnestií presidenta republiky, na jejímž základě byl obviněnému prominut podmíněně trest dříve mu uložený, je soud povinen samostatně řešit předběžnou otázku nařízení výkonu neodpykaného trestu nebo jeho zbytku (§ 9 odst. 1 tr. ř.). Dojde-li soud k závěru, že výkon podmíněně prominutého trestu nebo jeho zbytku bude nařízen, uloží trest tak, aby součet nově uloženého trestu a dosud neodpykaného trestu odnětí svobody (jeho zbytku) nepřekročil maximální hranici trestu odnětí svobody, tj. dobu 15 let (§ 36, § 39 odst. 1 tr. zák.).
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 20. prosince 1962 - 5 Tz 048/62)
Rozsudkem krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. srpna 1962 byli obžalovaní K., T. a M. uznáni vinnými trestným činem podvracení republiky podle § 98 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustili tím, že jako osoby propuštěné předčasně z výkonu trestu odnětí svobody na základě rozhodnutí presidenta republiky o amnestii z 9. 5. 1960, od konce roku 1960 až do zajištění počátkem června 1962 se scházeli na pracovišti n. p. Pozemních staveb v Hradci Králové a z nepřátelství k socialistickému státnímu zřízení z počátku navzájem mezi sebou a později před dalšími osobami soustavně hanobili politické a hospodářské poměry v republice, štvali proti nynějšímu státnímu zřízení a proti socialismu, napadali naše spojenectví se Sovětským svazem a tvrdili, že v ČSSR dojde k politickému zvratu. Za tento trestný čin uložil krajský soud obžalovaným T. a M. každému trest odnětí svobody v trvání tří let. Naproti tomu obžalovanému K. uložil soud nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání toliko čtyř měsíců. Tento postup odůvodnil krajský soud ohledně obžalovaného K. tím, že si tento obžalovaný bude muset odpykat zbytek trestu v trvání 14 let a 8 měsíců, který mu byl prominut na základě amnestie presidenta republiky z 9. 5. 1960 pod podmínkou, že se do 10 let od vyhlášení amnestie nedopustí úmyslného trestného činu. Soud proto s poukazem na ustanovení § 36 a § 39 odst. 1 tr. zák. uložil jen trest 4 měsíců odnětí svobody (tedy tak, aby spolu se zbytkem trestu amnestií prominutým, nepřesahoval 15 let).
Nejvyšší soud stížnost pro porušení zákona, podanou generálním prokurátorem v trestní věci proti K., zamítl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že v době, kdy krajský soud v Hradci Králové rozhodoval, neměl si obžalovaný K. odpykávat žádný zbytek trestu, nýbrž v té době bylo krajským soudem v Praze pravomocně rozhodnuto, že se mu zbytek