Input:

R 16/1961; Odbory. Náhrada škody z pracovního poměru pracovníkem Garance

č. 16/1961 Sb. rozh.
Postup podle § 12 zák. č. 71/1958 Sb. (projednání výše náhrady škody vedením podniku se závodním výborem odborového svazu a zaměstnancem) nutno zachovat jen v případech, kdy škoda byla způsobena podniku zaměstnancem při výkonu zaměstnání, a to porušením závazků z pracovního poměru.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30. září 1960, 4 Cz 101/60).
Žalující podnik domáhal se proti žalovaným náhrady škody, která mu vznikla tím, že po skončení práce zavinili havárii nákladního auta, při níž bylo toto vozidlo poškozeno a jeho oprava si vyžádala nákladu ve výši žalované částky. Druhý žalovaný si totiž po skončení práce bez vědomí a povolní dopravního referenta vzal domů nákladní auto, poněvadž měl druhý den s tímto autem jet na služební cestu. Při jízdě domů dovolil, aby auto řídil první žalovaný, který rovněž nebyl ve službě, a za jehož řízení nákladní auto havarovalo.
Lidový soud pro Prahu-sever žalobu zamítl.
Krajský soud v Praze rozhodnutí soudu první stolice potvrdil.
Oba soudy, aniž by zjišťovaly, zda škoda vznikla při výkonu zaměstnání, žalobu zamítly z toho důvodu, že před podáním žaloby nebyla výše náhrady škody určena vedením podniku a po projednání se závodním výborem odborového svazu a zaměstnancem podle § 12 zák. č. 71/1958 Sb. a proto brání soudnímu projednání žaloby překážka ve smyslu § 57 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že rozhodnutím obou soudů byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Podle § 2 odst. 1 zák. č. 71/1958 Sb.