Input:

R 15/1959 (tr.); Garance

č. 15/1959 Sb. rozh. tr.
Záměrné prodlužování pracovní neschopnosti v úmyslu vylákat neoprávněné nemocenské dávky je trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. Jestliže pachatel takové pracovní neschopnosti využívá, aby za nepřiměřené vysoké odměny provozoval neoprávněnou činnost, živí se nekalým způsobem a vyhýbá se poctivé práci a jde tedy o souběh s trestným činem příživnictví podle § 188a tr. zák.
(Rozsudek lidového soudu v Opavě z 9. října 1958, T 278/58)
Lidový soud v Opavě rozsudkem ze dne 9. října 1958 čj. T 278/58-133 uznal obžalovaného vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) tr. zák. a trestným činem příživnictví podle § 188a tr. zák. a podle § 245 odst. 2 tr. zák. se zřetelem na § 22 odst. 1 tr. zák. odsoudil obžalovaného k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 roků, podle § 47 tr zák. k propadnutí celého jmění, podle §§ 43 a 44 tr. zák. ke ztrátě čestných práv občanských a to práva volebního po dobu 3 roků po odpykání nebo prominutí trestu odnětí svobody a podle § 51 odst. 1 tr. zák. k zákazu řízení motorových vozidel na dobu 5 roků Trestných činů se obžalovaný dopustil tím, že jako bývalý soukromý podnikatel – autodopravce – později zaměstnán jako řidič v n. p. – v době od 1. 10. 1957 do 19. 6. 1958 v Opavě záměrně prodlužoval svoji pracovní neschopnost tím, že v době nemoci nedodržel léčebný režim, provozoval soukromě automobilovou dopravu a vylákal na nemocenských dávkách od svého zaměstnavatele n. p. Baraba, nyní Ingstav, nejméně 13,169,70 Kčs a v době od 21. 5. 1957 do 22. 10. 1957 a od 3. 12. 1957 do 19. 6. 1958 v Opavě provozoval neoprávněně soukromou osobní autodopravu, vyhýbaje se tak řádnému zaměstnání, požadoval dopravné nepřiměřeně vysoké a navíc v restauraci na účet dopravovaných osob si objednal jídla a nápoje.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. listopadu 1958 odvolání obžalovaného zamítl, neboť zjistil, že lidový soud v žádném směru nepochybil.
Z odůvodnění:
Obžalovaný pochází z rodiny autodopravce a zemědělce, který od roku 1936 až do roku 1948 provozoval v Opavě „speditérskou“ živnost. V r. 1947 byl trestán pro § 312 tr. zák. z r. 1852 podmíněným trestem a v roce 1949 pro přestupek podílnictví nepodmíněným trestem odnětí svobody na 10 dnů. Rozsudkem státního soudu v Brně ze dne 5. 9.1950 byl potrestán pro trestný čin neoznámení trestného činu podle § 35 odst 1, 2 zák. č. 231/1948 Sb. trestem odnětí svobody na 4 roky, peněžitým trestem 10.000 Kčs a ztrátou čestných práv občanských na dobu tří let. Po odpykání trestu začal obžalovaný pracovat jako řidič osobního auta v národním podniku Vodotechna, později Baraba a-nyní Ingstav v Podhradí a to až do svého zatčení.
Dne 15. března 1957 byl obžalovaný svým obvodním lékařem v Opavě uznán práce neschopným s diagnosou chronický katar průdušek komplikovaný astmatismem a stavy dusnosti. Jeho zdravotní stav komplikoval zánět vedlejší dutiny nosní a celková otylost. Přesto, že byl od 15. března 1957 práce neschopným a měl se léčit, začal od 21 5. 1957 vysedávat denně v hostinci a získával si náhodné zákazníky, jímž poskytoval