Input:

č. 147/1954 Sb. rozh. obč., Garance

č. 147/1954 Sb. rozh. obč.
K uznání otcovství podle § 44 odst. 2 zák. o právu rod. potřebuje nezletilec jen spolupůsobeni svého zákonného zástupce. Souhlasu soudu k takovému uznání potřebí není.
Totéž platí i o souhlasu nezletilé matky s uznáním otcovství (§ 44 odst. 1 zák. o právu rod.).
(Rozhodnutí krajského soudu v Uh. Hradišti z 8. dubna 1954, 4 Co 181/54).
Lidový soud ve Val. Kloboukách rozhodl, že nezletilé dítě se svěřuje do výchovy a výživy matky a že otec je povinen přispívat na výživu dítěte měsíčními peněžitými částkami.
Ve stížnosti proti tomuto usnesení otec mimo jiné uváděl, že v době uznání otcovství k dítěti byl nezletilý, že jeho otec neprojevil s jeho uznáním souhlas a že také matka dítěte byla nezletilá a neprojevila s uznáním otcovství souhlas právě tak jako její zákonný zástupce, a že ani opatrovnický soud nevydal usnesení, jímž by projevy nezletilých rodičů schválil nebo nahradil, takže otcovství k dítěti nebylo dosud zjištěno.
Krajský soud potvrdil usnesení soudu první stolice a k otázce, o niž jde, uvedl
v odůvodnění:
Podle zápisu dostavil se k jednání stěžovatel se svým otcem, matka dítěte se svým otcem a opatrovnice nezletilého dítěte. Stěžovatel tehdy uznal otcovství k dítěti a projevil ochotu přispívat na jeho výživu částkou 100 Kčs měsíčně, pokud se nezmění jeho výdělečné poměry. Matka dítěte a zákonní zástupci obou rodičů a dítěte se na to vyjádřili, že souhlasí s tím, aby stěžovatel platil na dítě 100 Kčs měsíčně, pokud zůstanou stejné jeho výdělečné možnosti.
Stěžovatel tedy tehdy otcovství uznal. Jeho zákonný zástupce sice výslovně – aspoň pokud je to z protokolu patrno – neprojevil souhlas s tímto jeho prohlášením. Podle § 38 obč. zák. možno však při právních úkonech projevit vůli nejen výslovně, ale i jinak, není-li vzhledem k okolnostem o projevu vůle pochybností. Jestliže stěžovatelův otec souhlasil po jeho