Input:

č. 13/1966 Sb. rozh. tr., Garance

č. 13/1966 Sb. rozh. tr.
I. K otázce příčetnosti pachatele.
II. Má-li lékařské potvrzení o poranění v jednotlivých případech nahradit posudek znalců (§ 105 odst. 1 tr. ř.), musí obsahovat všechny skutečnosti a okolnosti rozhodné pro závěr, zda jednáním pachatele bylo způsobeno ublížení na zdraví nebo zda došlo k těžké újmě na zdraví.
III. K rozlišení pojmu ublížení na zdraví a těžká újma na zdraví.
(Rozsudek Nejvyššího soudu z 2. 12. 1965 - 9 Tz 30/65.)
Rozsudkem okresního soudu v L. ze dne 12. 5. 1965 sp. zn. 3 T 97/65 byl obviněný uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 a 3 tr. zák. a odsouzen podle téhož zákonného ustanovení k trestu odnětí svobody na jeden rok, přičemž výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou roků s omezením nadměrného požívání lihových nápojů ve zkušební době. Trestného činu se podle rozsudku dopustil obviněný tím, že dne 27. 2. 1965 mezi 16 a 17 hod. v místním hostinci v L. ve stavu podnapilosti napadl Občana K, kterého udeřil velkou pivní sklenicí do hlavy, a tím mu způsobil tržnou ránu na hlavě v délce 1 cm a otřes mozku I. stupně. Toto poranění mělo za následek léčení a pracovní neschopnost poškozeného po dobu 43 dnů.
Rozsudkem krajského soudu v B. ze dne 1. 7. 1965 sp. zn. 2 To 300/65 byl k odvolání okresního prokurátora rozsudek soudu prvního stupně zrušen a obviněný uznán vinným pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1, § 222 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle téhož zákonného ustanovení s použitím § 40 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a k náhradě škody.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek krajského i okresního soudu a okresnímu prokurátoru přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, a při svém rozhodování z něho vycházejí. Objasňují se stejnou pečlivostí okolnosti svědčící proti obviněnému i okolnosti, které svědčí v jeho prospěch, a provádějí v obou směrech důkazy, nevyčkávajíce návrhu stran. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat a všemi dosažitelnými prostředky ověřit všechny okolnosti případu.
Tento postup nebyl v tomto případě dodržen v celém průběhu trestního řízení.
Již v přípravném řízení poukazoval obviněný na to, že je částečně nervově nemocný, že má zákaz požívat alkoholické nápoje, protože ve stavu podnapilosti, když jej někdo rozčílí, je náchylný k výtržnosti. Také v tomto případě udeřil poškozeného, protože byl částečně v podnapilém stavu a poškozený se mu posmíval a rdousil jej šátkem. Z posudku MNV v L. a z charakteristiky vypracované orgány VB je pak patrno, že obviněný v období druhé světové války aktivně bojoval proti okupantům, po osvobození byl veřejně činný a dosud řádně zastává funkci v MNV. Avšak i po požití menšího množství alkoholu napadá spoluobčany. Někteří občané se jeho výpadům brání, a to pak vede obviněného k páchání výtržností. V roce 1960 přišel obviněný na MNV k rozpisu dodávek a v opilosti roztrhal všechny vypracované seznamy dodavatelů.
U