Input:

R 13/1965 (tr.); I. Důležitá povinnost uložená podle zákona. Rozhodování o stížnosti.; II. Důležitá povinnost uložená podle zákona. Rozhodování o stížnosti Garance

č. 13/1965 Sb. rozh. tr.
I. K výkladu znaku porušení důležité povinnosti uložené podle zákona ve smyslu § 137 odst. 1 tr. zák.
II. Soud druhého stupně při rozhodování o stížnosti je povinen přezkoumat napadené usnesení ve smyslu § 147 odst. 1 tr. ř. v celé šíři a nemůže se omezit jenom na námitky uplatněné stěžovatelem.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 9. prosince 1964 - Tzv 49/64.)
Obžaloba vojenského obvodového soudu prokurátora kladla obviněnému Š. za vinu, že jako řidič vojenského osobního auta zn. Moskvič - 407 při služební jízdě z Břeclavi do Znojma asi 500 m od obce Březí vjel do nepřehledné levotočivé zatáčky rychlostí více než 70 km za hodinu, v důsledku čehož zadní kola vozu dostala smyk, ve kterém vozidlo narazilo do zábradlí blízkého můstku a převrátilo se na levý bok. Obviněný Š. utrpěl jen nepatrné zranění. Na vozidle vznikla škoda ve výši 22 078,- Kčs.
Uvedené jednání vojenský obvodový prokurátor hodnotil jako trestný čin poškozování majetku v v socialistickém vlastnictví podle § 137 odst. 1 tr. zák.
Vojenský obvodový soud svým usnesením ze dne 17. 9. 1964 sp. zn. 1 T 173/64 vrátil obžalobu vojenskému obvodovému prokurátorovi k došetření a objasnění věci.
Vyšší vojenský soud na základě stížnosti prokurátora uvedené usnesení zrušil a uložil soudu prvního stupně, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
V důvodech rozhodnutí vyšší vojenský soud uvedl, že soud prvního stupně nesprávně hodnotil situaci, za níž k havárii vozidla, řízeného obviněným Š., došlo. Měl správně vycházet z výpovědi obviněného, který doznal, že příčinou havárie byla nepřiměřená rychlost vozidla a dále ze znaleckého posudku, podle něhož byla zjištěná rychlost vozidla 70 - 80 km za hodinu v konkrétní situaci zjevně nepřiměřená a byla příčinou havárie. Řidič neměl dostatečný přehled o situaci na silnici, neboť vyjížděl do kopce a nevěděl, zda se mu za vrcholem stoupání nevyskytne nějaká překážka (na příklad zatáčka). Vyšší vojenský soud proto dospěl k závěru, že obviněný jel riskantně, nepřizpůsobil jízdu dané situaci a tím porušil důležitou povinnost, uloženou mu podle zákona ve smyslu § 137 odst. 1 tr. zák. Vzhledem k tomu, že při havárie vznikla na vozidle škoda ve výši 22 078,- Kčs, je splněn i další požadavek § 137 odst. 1 tr. zák. Dalšího došetření není podle názoru vyššího vojenského soudu třeba, neboť všechny podstatné okolnosti byly dostatečně objasněny, a bylo proto třeba obžalobu přijmout.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu toto rozhodnutí vyššího vojenského soudu zrušil a vrátil věc témuž soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Z odůvodnění:
Z ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. vyplývá, že soud je povinen v trestním řízení postupovat tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, z něhož bude při svém rozhodování v meritu věci vycházet. Proto ve stadiu předběžného projednání obžaloby musí důsledně zkoumat, zda je věc dostatečně objasněna za všech hledisek, která potřebuje pro svoje rozhodnutí. Soud prvního stupně, řídě se uvedenou zásadou, dospěl při předběžném projednávání obžaloby k závěru,