Input:

R 13/1959 (tr.); Garance

č. 13/1959 Sb. rozh. tr.
Směrnice pléna Nejvyššího soudu o ukládání trestů
(Rozhodnutí pléna Nejvyššího soudu z 11. dubna 1959, Pis 2/'59.)
Jedenáctý sjezd Komunistické strany Československa provedl hluboký rozbor politické i ekonomické situace a stanovil úkol dovršit socialistickou výstavbu naší vlasti i podmínky, které je nutné splnit, aby tohoto cíle bylo dosaženo v historicky krátké době. Základní obsah tohoto úkolu byl vyjádřen v pěti hlavních bodech:
V rozhodujícím vítězství socialistických výrobních vztahů, odstranění zbytků antagonistických tříd, tj. postupné likvidaci kulactva jako třídy i zbytků soukromokapitalistických živlů ve městech důsledným omezováním a zatlačováním, ve všestranném rozvoji společensko-ekonomické základny, všestranném prohloubení a zdokonalování naší socialistické demokracie, v prohloubení morálně politické jednoty lidu v duchu marxisticko-leninského učení a v dovršení kulturní revoluce. Dovršení kulturní revoluce znamená nutnost ještě více zesílit boj za výchovu nového socialistického člověka tak, aby byly soustavně a vytrvale odstraňovány rozpory mezi rychle se vyvíjející ekonomickou základnou naší společnosti a mezi opožďujícím se socialistickým společenským vědomím. Ve vývoji socialistického státu se sféra donucování stále více zužuje, při čemž socialistický stát nikdy nepoužívá donucování jako hlavní metodu vůči pracujícím.
Jedenáctý sjezd KSČ znovu zdůraznil, že cesta k socialismu je nevyhnutelně cestou třídního boje.
Z těchto výsledků XI. sjezdu KSČ vyplývá i úkol soudů při výkonu trestního soudnictví na straně jedné působit k potlačení kapitalistických živlů ve městech a na vesnicích, důsledným uplatňováním represivní stránky trestního soudnictví, jestliže se dopustí trestných činů, jejichž motivem bylo třídní nepřátelství, na straně druhé napomáhat výchově pracujících ukládáním trestů. v nichž převažuje stránka výchovná, jestliže se dopustili trestného činu menší společenské nebezpečnosti a takový trest postačuje k jejich nápravě.
Tyto úkoly plní soudy především tím, že v soudním rozhodování důsledně uplatňují socialistickou zákonnost. Každý rozsudek v trestní věci musí odpovídat socialistické zákonnosti ve výroku o vině i ve výroku o trestu.
Plénum Nejvyššího soudu konstatuje, že v praxi soudů se stále ještě vyskytují nedostatky při ukládání trestů jak pachatelům z řad třídních nepřátel, tak pracujícím. Pokud jde o pracující, projevují se tyto nedostatky zejména v tom směru, že jsou ukládány paušální, krátkodobé nepodmíněné tresty u prvně trestaných pracujících, opomíjí se výchovný účinek trestů vedlejších, nedoceňuje se výchovné působení podmíněných trestů a trestu nápravného opatření a ukládají se i nepodmíněné tresty odnětí svobody přes 6 měsíců, bez ohledu na povahu konkrétního případu.
Paragraf 17 tr. zák. stanoví účel trestu, § 19 tr. zák. zásady pro výměru trestu a to jak trestů hlavních, tak i trestů vedlejších. Jde o porušení trestního zákona v jednom ze základních jeho ustanovení, jestliže uložený trest neodpovídá uvedeným zásadám, které podle povahy věci bude nutno uplatňovat se zřetelem k současné mezinárodní situaci, k dané politické a hospodářské situaci v celém státě i k místním podmínkám.