Input:

R 125/1956; Garance

č. 125/1956 Sb. rozh. obÄŤ.
Ustanovením § 3 nař. č. 52/1955 Sb. o přesunu působnosti ve věcech hospodaření s některými místnostmi nebyla dotčena působnost soudů svěřená jim podle zákona rozhodovat o zrušení nájemních smluv o užívání místností, které jsou určeny nebo jichž se užívá k jiným účelům než obytným nebo zemědělským.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 14. června 1956, Cz 261/56.)
Lidový soud civilní v Praze přivolil k výpovědi z garáže z důvodů § 4 nař. min. sprav, č. 179/1950 Sb. o důležitých důvodech k výpovědi chráněných nájmů nebo k jich zrušení bez výpovědi.
Krajský soud v Praze zrušil rozsudek lidového soudu i celé dosavadní řízení, návrh na přivolení k výpovědi odmítl a uložil soudu prvé stolice, aby návrh postoupil výkonnému orgánu místního národního výboru. Krajský soud měl totiž za to, že po účinnosti vládního nařízení č. 52/1955 Sb. o přesunu působnosti ve věcech hospodaření s některými místnostmi nenáleží soudům rozhodovat o zrušení nájemních smluv o užívání místností, které jsou určeny nebo jichž se užívá k jiným účelům než obytným nebo zemědělským, poněvadž § 3 tohoto nařízení stanoví, že o zrušení nájemních smluv o užívání místností, s nimiž plánovitě hospodaří výkonné orgány národních výborů, rozhodují tyto orgány.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu, že uvedeným usnesením krajského soudu v Praze byl porušen zákon.
Vládní nařízení č. 52/1955 Sb. o přesunu působnosti ve věcech hospodaření s některými místnostmi bylo vydáno podle zmocnění daného vládě ustanovením § 1 ústavního zákona č. 47/1950 Sb. o úpravách v organisaci veřejné správy. Podle tohoto zmocňovacího ustanovení může vláda nařízením upravovat působnost ministerstev, pověřenectev a jiných