Input:

č. 113/1955 Sb. rozh. obč., Garance

č. 113/1955 Sb. rozh. obč.
Náklad na náhrobní pomník je součástí nákladů pohřbu ve smyslu § 356 obč. zák.; škůdce je povinen nahradit jej bez ohledu na to, zda oprávněný sám náklad na objednaný pomník již vynaložil.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 3. června 1955, Cz 205/55.)
Manžel resp. otec žalujících byl usmrcen při srážce nákladního automobilu s nákladním vlakem. Žalovaná A. byla trestně odsouzena, protože usmrcení zavinila tím, že nespustila závory. V občanskoprávním řízení soudy prvé i druhé stolice dospěly k závěru, že žalovaná A. a Československý stát plně odpovídají za způsobenou škodu.
Lidový soud ve Zbraslavi přiznal žalobcům vedle jiných náhrad také cenu dosud nezaplaceného a nedodaného pomníku, který byl již objednán a zálohován.
Krajský soud v Praze k odvolání žalovaného Československého státu změnil rozsudek prvé stolice i v tom, že žalobu zamítl pokud jde o nárok na náhradu nedoplatku za pomník. K odůvodnění uvedl, že pomník je sice součástí pohřebních nákladů a že je třeba toto vydání nahradit tomu, kdo je vynaložil (§ 356 obč. zák.), ale poněvadž žalobci sami tvrdí, že pomník dosud nezaplatili, nejde o náklad vynaložený.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že rozsudkem krajského soudu byl porušen zákon, pokud jím byla žaloba zamítnuta co do nároku na náhradu nákladů za náhrobní pomník.
Z odůvodnění:
Vzešla-li z poškození smrt, je škůdce