Input:

R 110/1967; Věcná břemena Garance

č. 110/1967 Sb. rozh.
K výkladu § 506 odst. 2 o. z.
Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že soud může rozhodnout o omezení nebo zrušení věcného břemene, ovšem vždy za přiměřenou náhradu.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. května 1967, 5 Cz 44/67.)
Žalobkyně uplatnila proti žalovanému nárok na zaplacení částky 8745 Kčs jako náhrady za dlužné výměnkové dávky za léta 1963 - 1965. K odůvodnění žaloby uvedla v podstatě, že žalovaný je povinen k poskytování výměnkových dávek na základě postupní smlouvy ze dne 18. 12. 1947; rozsah výměnkových dávek byl s ohledem na změněné poměry upraven nově rozsudkem tehdejšího lidového soudu v Plzni ze dne 22. 5. 1956. Žalovaný neplní výměnkové dávky dobrovolně a žalobkyně vymáhala s úspěchem jejich plnění žalobou před soudem postupně za léta 1954 - 1956, 1957 - 1959 a 1960 - 1962.
Okresní soud Plzeň-sever vyhověl žalobě pouze zčásti (do částky 7200 Kčs); ve zbytku žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že žaloba je co do důvodu po právu, ovšem - se zřetelem k majetkovým poměrům žalovaného a s poukazem na ustanovení § 506 odst. 2 o. z. - snížil roční výměnkové dávky z částky 2915 Kčs na částku 2400 Kčs.
Krajský soud v Plzni změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobu zcela zamítl. Krajský soud vycházel z přesvědčení, že by bylo v rozporu s pravidly socialistického soužití, aby žalovaný jako vlastník věci neměl žádná práva (když vnesl usedlost do JZD), nýbrž toliko povinnost k plnění výměnkových dávek. Z toho a ze skutečnosti, že žalovaný přestal pro svůj nepříznivý zdravotní stav pracovat v zemědělství a má pouze měsíční příjem 1200 Kčs, z něhož platí vyživovací povinnost k dítěti z dřívějšího manželství částkou 350 Kčs měsíčně, usuzoval krajský soud na hrubý nepoměr mezi věcným břemenem (zatížením žalovaného výměnkovými dávkami) a výhodou oprávněného (žalobkyně) a na potřebu zrušení věcného břemene (§ 506 odst. 2 o. z.).
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozsudkem krajského soudu v Plzni byl porušen zákon a tento rozsudek zrušil.
Z odůvodnění:
Občanský zákoník (zák. č. 40/1964 Sb.) upustil od dělení práv na práva věcná a závazková. V ustanovení § 495 odst. 1 vyloučil možnost vzniku věcných břemen po 1. 4. 1964 na základě smlouvy, avšak do té doby vzniklá věcná břemena a jim odpovídající práva nezrušil. Občanský zákoník nemá také ustanovení, jimiž by se měnil obsah věcných břemen, která vznikla před 1. 4. 1964; práva a povinnosti z věcných břemen, která vznikla před 1. 4. 1964 (a to i smluvně), se řídí vzhledem k ustanovením § 498, § 506