Input:

R 103/1958; Garance

č. 103/1958 Sb. rozh. obÄŤ.
Postup soudů v případě rozhodování o přivolení k výpovědi z garáže v rodinném domku pro potřebu vlastníka rodinného domku nebo příslušníka jeho rodiny (§ 4 nař. min. sprav, č. 179/1950 Sb.).
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 3. července 1958, Cz 253/58.)
Navrhovatel žádal o přivolení k výpovědi z garáže ve svém rodinném domku, protože si opatřil automobil, který musí mít uskladněn na dvorku, když garáž ve svém rodinném domku nemá volnou. Průmyslový odbor rady ONV sdělil soudu, že nemohlo být vyhověno žádosti navrhovatele o přidělení garáže v jeho rodinném domku, protože potřebné náhradní garáže nejsou k disposici. Upozornil, že v případě exekučního vyklizení by nemohla být pro vypovídaného opatřena náhradní garáž.
Lidový soud civilní v Praze dal přivolení k výpovědi s odůvodněním, že vzhledem k tomu, že jde o rodinný domek, tedy osobní vlastnictví navrhovatele, převládá zájem na uskladnění vlastního vozu navrhovatele nad zájmem odpůrce, který může vůz uskladnit jinde, třebaže je nedostatek garáží.
Krajský soud v Praze rozhodnutí lidového soudu potvrdil s odůvodněním, že žalobce potřebuje garáž ve svém rodinném domku pro auto, které má ve spoluužívání se svým vnukem a které po generální opravě koupí. Tyto skutečnosti po názoru krajského soudu byly vážným důvodem pro přivolení k výpovědi z garáže podle § 4 nař. č. 179/1958 Sb., když jde o garáž v rodinném domku, který má sloužit jako osobní vlastnictví především potřebám jeho majitele.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutím krajského soudu byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Potřeba vlastníka rodinného domku užívat garáže v jeho domku pro jeho vozidlo nebo pro vozidlo příslušníka rodiny není uvedena mezi výpovědními důvody §§ 1–3 nař. č. 179/1950 Sb., může tedy být posuzována při návrhu na přivolení k výpovědi jen z hlediska § 4 cit. nař. Podle tohoto zákonného ustanovení může být dáno přivolení k výpovědi i z jiných důvodů, které soud uzná za tak důležité, jako jsou důvody uvedené v §§ 1–3 cit. nař. Z toho je patrno, že tento tzv. všeobecný důvod nesmí být v rozporu s některým z důvodů uvedených v §§ 1–3 cit. nař. a dále, že nelze mluvit o stejné důležitosti v případech, že uplatněné skutečnosti splňují jen některé znaky zvláštního výpovědního důvodu podle §§ 1–3 cit. nař., ledaže by chybějící znak byl nahrazen dalšími okolnostmi, které pak spolu s ostatními skutečnostmi sé ve svém souhrnu rovnají co do důležitosti některému zvláštnímu výpovědnímu důvodu.
V případě výpovědi z garáže v rodinném domku pro potřebu vlastníka rodinného domku nebo příslušníka jeho rodiny, jde o podobný důvod, jakým je výpovědní důvod podle § 1 písm. f) cit. nař. Shoduje se s ním v tom, že jde o rodinný domek, tj. předmět osobního vlastnictví požívající zvláštní ochrany a že vlastník chce tohoto předmětu nadále užívat pro potřebu svou nebo členů své rodiny. Od případu § 1 písm. f) cit. nař. se však liší v tom, že nejde o potřebu užívání bytu, nýbrž garáže. Potřebu garáže nelze klást na roveň případu § 1 písm. f) cit. nař., neboť není pochyby, že potřeba bydlení je i pro vlastníka rodinného domku mnohem důležitější a nezbytnější, než potřeba užívat