č. 100/1967 Sb. rozh., Garance
č. 100/1967 Sb. rozh.
Schopnost dítěte k tomu, aby se živilo samo, není odvislá od dosažení určité věkové hranice; není tedy důvodu k tomu, aby bylo plnění vyživovací povinnosti rodiče k dítěti omezováno předem dosažením určité věkové hranice dítětem (např. nabytím zletilosti).
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. května 1967, 5 Cz 19/67.)
Rozsudkem okresního soudu v Mělníku ze dne 8. 4. 1965 byl stanoven rozsah vyživovací povinnosti otce k tehdy nezletilé H. částkou 350 Kčs měsíčně, k tehdy nezletilému J. částkou 400 Kčs měsíčně. Soud vycházel ze zjištění, že otec nezletilých vydělával v průměru 2245 Kčs čistých měsíčně, matka v průměru 758 Kčs čistých měsíčně; oba rodiče měli vyživovací povinnost k dítěti z pozdějších manželství.
Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 21. 2. 1966 snížil k návrhu otce jeho výživné pro nezletilou H. pro dobu od 1. 1. 1966 do 4. 2. 1966 na částku 150 Kčs měsíčně a zvýšil jeho výživné pro nezletilého J. pro dobu od 1. 1. 1966 na částku 500 Kčs měsíčně. V odůvodnění svého rozsudku okresní soud uvedl mj., že otec dosáhl v průběhu roku 1965 průměrného čistého měsíčního výdělku 1479 Kčs, že H. měla v lednu 1966 čistý měsíční příjem 355 Kčs, a že J. je učněm (v prvním učebním roce) s kapesným 35 Kčs. Ve spise je také zpráva, podle níž matka docilovala v průběhu roku 1965 čistého měsíčního příjmu od 519 do 912 Kčs. V podstatě o tyto poznatky opřel okresní soud své rozhodnutí o tom, že je na místě snížení výživného otce pro H. a zvýšení výživného otce pro J.
Nejvyšší soud rozhodl o stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozsudkem okresního soudu v Mělníku byl porušen zákon a toto rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění:
Podle § 99 odst. 1 zák. o rod. může soud i bez návrhu změnit dohody a soudní rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti, změní-li se poměry. Touto změnou poměrů rozumíme změnu v těch okolnostech, které určují míru odůvodněných potřeb nezletilého dítěte a schopnosti a možnosti rodičů k…
