Input:

R 10/1963; Náhrada škody z pracovního poměru pracovníkem. Smlouva Garance

č. 10/1963 Sb. rozh.
Vedoucí oddělení práce a mzdy, do jehož funkční náplně nespadá kontrola přítomnosti zaměstnanců na pracovišti, neodpovídá za škodu vzniklou podniku tím, že zaměstnancům byla neoprávněně vyplácena odměna za práci přes čas.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. října 1962, 2 Cz 73/62)
Okresní soud v Uherském Hradišti uznal žalovaného, bývalého vedoucího oddělení práce a mzdy žalovaného účastníka, povinným zaplatit žalobci částku 750,- Kčs, jako náhradu škody, která žalobci vznikla ve výši 2154,88 Kčs tím, že občanským strážným žalobce byla v době od ledna 1957 do května 1958 neoprávněně vyplácena mzda za neodpracované přesčasové hodiny.
Krajský soud v Brně rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci pouze 431,17 Kčs, a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
Krajský soud posuzoval odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu podle ustanovení § 2 zák. č. 71/1958 Sb. Žalovaný dopustil se podle názoru krajského soudu nedbalosti takto: žalovaný v lednu 1957 zjistil, že občanským strážným není ve smyslu směrnic ministra národní obrany č. 7943/MN z r. 1956 poskytováno za dvě pracovní hodiny týdně, odpadnuvší v důsledku zkrácení pracovní doby na 46 hodin týdně, vyrovnání ve výši jedné dvacetitřetiny celkového výdělku, dosaženého v pravidelné pracovní době 46 hodin týdně; zavedl proto vyplácení tohoto vyrovnání. Přitom nezkoumal, zda a jakým jiným způsobem nebyl dosud občanským strážným vyplácen rozdíl, aby zkrácením pracovní doby neměli nižší plat a nebyli připraveni o výhody poskytnuté pracujícím z rozhodnutí strany a vlády zákonem č. 45/1956 Sb. Když žalovaný zjistil, že podle směrnic MNO není jedna třiadvacetina strážným vyplácena, měl se hlouběji zabývat tím, zda nedošlo k jiným závadám, zejména zda občanští strážní nedostávají toto vyrovnání jinou formou, když si na nějaké zkrácení na mzdě nestěžovali.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti předsedy Nejvyššího soudu, že tímto rozsudkem krajského soudu byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Předpokladem odpovědnosti zaměstnance za škodu, způsobenou při výkonu zaměstnání je, že škoda vznikla porušením zaměstnancova závazku (§ 2 odst. 1 zák. č. 71/1958 Sb.).
Krajský soud shledal porušení závazku žalovaného v tom, že žalovaný při výkonu své funkce vedoucího oddělení práce a mzdy se dopustil nedbalosti, která měla za následek vznik škody. Krajský soud se však v této souvislosti měl zabývat