Input:

č. 1/1960 Sb. rozh. tr., Garance

č. 1/1960 Sb. rozh. tr.
Předběžné projednání obžaloby musí především zjednat nápravu, jestliže prokurátor přecenil stupeň nebezpečnosti některých činů pro společnost, což se projevuje škodlivě především v tom, že jsou projednávány před soudem i případy, které lze účinněji vyřídit mimosoudně. V tomto stadiu trestního řízení je proto třeba i v zájmu toho, aby nedošlo k přecenění stupně nebezpečnosti činu pro společnost, dbát všestranného objasnění osoby pachatele a náležitého objasnění skutku i všech dalších okolností (dodržení procesních předpisů apod.) významných pro posouzení věci. V případech, kdy důkazy vykonané v přípravném řízení ani po jejich zhodnocení nemohou dát soudu dostatečný podklad pro rozhodnutí věci v hlavním líčení, je třeba, aby soud zjednal nápravu buď vrácením věci prokurátoru k došetření při předběžném projednání obžaloby nebo, pokud tak neučinil, aby sám doplnil procesní materiály za účelem náležitého objasnění věci.
Předseda senátu si však může již před předběžným projednáním obžaloby opatřit potřebná vysvětlení (§ 198 odst. 2 tr. ř.) tak, aby mohl popřípadě věc zastavit (§ 192 tr. ř.) nebo postoupit věc jinému orgánu (§ 194 tr. ř.) k mimosoudnímu vyřízení.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 20. října 1959 - 4 Tz 36/59.)
Obžalovaný, který osídlil domek v pohraničí, v němž byla provedena sice vnitřní elektrická instalace, chyběla však instalace vnější (zapojení na síť), žádal o zapojení na síť, k čemuž došlo 23. července 1958, kdy údržbář státních statků, u nichž je obžalovaný zaměstnán, provedl svod elektřiny ze sítě do rozvodné skříně. Přesto, že nebyl ještě zamontován elektroměr, obžalovaný si provedl sám napojení vnějšího a vnitřního vedení a tak od konce července do 4. prosince 1958 v domku čp. 5 v Korkusově Huti, okres Vimperk, neoprávněně bez evidence odebíral elektrický proud pro účely své domácnosti, čímž se ke škodě Energetických rozvodných závodů v Čes. Budějovicích obohatil nejméně o 150 Kčs.
Lidový soud ve Vimperku uznal obžalovaného vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsoudil ho k trestu nápravného opatření na 10 (deset) měsíců se srážkou jedné čtvrtiny (25 %) z odměny, náležející mu za práci. Tento rozsudek nabyl právní moci.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu vyslovil porušení zákona v ustanovení § 2 odst. 7 tr. ř., rozsudek lidového soudu v celém rozsahu zrušil a věc vrátil okresnímu prokurátoru ve Vimperku k došetření.
Z odůvodnění:
Lidový soud posoudil jednání obžalovaného jako trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a ne jako přestupek podle § 35 tr. zák. spr. s odůvodněním, že nešlo o čin malého významu zejména proto, že krádež elektrického proudu je na tamním okrese častým zjevem a obžalovaný byl dvakrát trestán pro majetkové delikty.
Předseda Nejvyššího soudu ve stížnosti pro porušení zákona uvádí, že lidový soud porušil zákon v ustanovení § 2 odst. 7 tr. ř., ježto náležitě neobjasnil, zda skutek, pro který byl obžalovaný stíhán, není jen přestupkem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 35a tr. zák. spr., a to dokonce tak malé závažnosti, že by bylo