č. 1/1958 Sb. rozh. tr., Garance

Ve směrnicích pléna Nejvyššího soudu č. j. Pis 8/57 bylo zdů- ěe rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví se stává nebezpečným společenským zjevem a že je - proto nezbytné vést proti rozkrádání a poškozování takového majetku důsledný boj. Současně bylo zdůrazněno, že soudy, v zájmu zvýšené ochrany majetku v socialistickém vlastnictví, nesmí při posuzování společenské nebezpečnosti jednotlivých případů rozkrádání přehlížet zvláště přitěžující okolnosti, které podmiňují použití vyšší trestní sazby.

Jde zvláště o ustanovení § 245 odst. 3, 4 tr. zák., které stanoví vysoké trestní sazby na trestné činy rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, jimiž byla způsobena značná škoda.

Této kvalifikace nebylo používáno při posuzování některých případů rozkrádání v důsledku dosavadní nesprávné soudní praxe při výkladu § 245 odst. 1 písm. a), b), c) tr. zák.

Soudní praxe pokládala zpravidla případy rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, uvedené pod písm. a), b), c) § 245 odst. 1 tr. zák. za samostatné trestné činy, u nichž škody nastalé jednotlivými útoky nelze sčítat. Při této praxi nebylo možno postihnout tresty stanovenými v § 245 odst. 3, 4 tr. zák. případy rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, jestliže rozkrádání bylo provedeno různými formami útoků, uvedenými pod písm. a), b), c) § 245 odst. 1 tr. zák., ačkoliv byly útoky provedeny v časové i místní souvislosti a celková škoda byla značná. Při tom mnohdy stupeň společenské nebezpečnosti činu i míra zavinění pachatele byly vyšší, než při rozkrádání, kdy značná škoda byla způsobena jediným útokem.

Tyto poznatky vedly plénum Nejvyššího soudu k tomu, aby zhodnotilo dosavadní praxi soudú včetně Nejvyššího soudu a vydalo podle § 26 zák. č. 66/1952 Sb. o org. soudu tyto směrnice k výkladu ustanovení § 245 odst. 1 písm. a), b), c) tr. zák.:

Podle důvodové zprávy k ustanovení § 245 tr. zák. účelem tohoto ustanovení je postihnout rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví přísnějšími tresty než trestné činy namířené proti majetku osobnímu a soukromému a to proto, že majetek v socialistickém vlastnictví tvoří základ socialistické výstavby. Tímto ustanovením se postihuje nejen jednaní obdobné krádeži nebo zpronevěře, nýbrž i každé jiné jednání, jímž pachatel sleduje protiprávní obohacení sebe (podle novely k tr. zák. též někoho jiného) ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví. Z důvodové zprávy k ustanovení § 245 tr. zák. je tedy zřejmo, že zákonodárce sledující zvýšenou ochranu majetku v socialistickém vlastnictví, klade důraz na objekt tohoto trestného činu a nikoli na způsob jednání. Nehledě na různost formy, v níž se může uskutečnit rozkrádáni majetku v…