č. 12/2024 Sb. rozh., Garance
č. 12/2024 Sb. rozh.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sen. zn. 29 NSČR 79/2020, ECLI:CZ:NS:2021:29.NSCR.79.2020.1
Procesní úkon, jímž dlužník v posledních 3 měsících před podáním insolvenčního návrhu vzal zpět svůj předchozí insolvenční návrh a na jehož základě insolvenční soud zastavil insolvenční řízení podle § 130 odst. 1 insolvenčního zákona, není zpětvzetím návrhu na povolení oddlužení; použití ustanovení § 395 odst. 5 insolvenčního zákona je v takovém případě vyloučeno. To platí i tehdy, jestliže dlužník spojil s předchozím insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení.
Sbírkový text rozhodnutí
Nejvyšší soud zamítl dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2020.
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Usnesením ze dne 12. 3. 2020, rozhodl Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) o insolvenčním návrhu dlužníka M. F. tak, že (mimo jiné):
[1] Zjistil úpadek dlužníka (bod I. výroku).
[2] Zamítl dlužníkův návrh na povolení oddlužení (bod II. výroku).
[3] Prohlásil konkurs na majetek dlužníka, s tím, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (body III. a IV. výroku).
[4] Insolvenčním správcem dlužníka ustanovil Ing. R. S. (bod V. výroku).
2. Insolvenční soud vyšel z toho, že:
[1] Insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení (podaný 4. 12. 2019) je v pořadí osmý. Insolvenční návrh podal dlužník u místně nepříslušného soudu (Městského soudu v Praze), stejně jako první čtyři insolvenční návrhy (první insolvenční návrh podal dne 19. 3. 2018). Pátý insolvenční návrh, který opět podal u místně nepříslušného soudu (9. 10. 2019), vzal dlužník následně zpět. Šestý insolvenční návrh podal dlužník dne 15. 10. 2019 u místně příslušného soudu, aniž doložil plnou moc udělenou jeho sepisovateli; proto insolvenční soud k tomuto insolvenčnímu návrhu nepřihlížel. V mezidobí (dne 24. 10. 2019) podal dlužník u insolvenčního soudu v pořadí sedmý insolvenční návrh; řízení o tomto insolvenčním návrhu insolvenční soud zastavil pro překážku věci zahájené.
[2] Dlužník má dlouhodobě splatné závazky (dluhy) vůči dvanácti věřitelům v celkové výši 535.205 Kč, vymáhané v exekučních řízeních.
[3] Dlužník je vlastníkem několika nemovitostí (v rozhodnutí označených), na nichž váznou exekutorská zástavní práva a exekuční příkazy k prodeji nemovitostí.
[4] Očekávaný měsíční příjem dlužníka (dle smlouvy uzavřené se společností F. G.) činí 36.000 Kč.
[5] Deklarovaný roční příjem z pronájmu nemovitostí ve výši 216.000 Kč dlužník nedoložil.
3. Na tomto základě insolvenční soud vycházeje z ustanovení § 3, § 136 odst. 1, § 132 odst. 1, § 395 odst. 5 a § 396 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) dospěl k následujícím závěrům:
4. Ze skutečností uvedených v insolvenčním návrhu a k němu přiložených listin vyplývá, že…
