č. 16/1962 Sb. rozh. tr., Garance

Vojenský obvodový soud uznal obviněného voj. z. sl. vinným ublížením na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že jako řidič vojenského motorového vozidla způsobil z nedbalosti havárii, v důsledku čehož vznikla na vozidle škoda ve výši 7012,- Kčs a spolujezdec utrpěl těžkou újmu na zdraví.

Dne 29. 10. 1961 vraceli se příslušníci v. ú. pod vedením nrtm. D., kde plnili určitý služební úkol, ke svému útvaru. Přesun byl uskutečněn v dvoučlenné koloně vozidel, na jejímž čele jelo vozidlo, ve kterém seděl i velitel kolony. Kolona vyjela asi v 11,45 hod. Po příjezdu do obce Bystřice u Benešova se nrtm. D., který v rozkaze pro přesun nedostal přesně stanovenou osu postupu, rozhodl pokračovat v jízdě po silnici II. třídy směrem na obec Lišno s tím, že se cesta zkrátí. Tato silnice s asfaltovým povrchem byla však pro vozidlo obžalovanéo T 111, cisternu, dosti úzká protože šířka asfaltového povrchu činí toliko 3,8 m. Po obou stranách silnice je travnatá krajnice, v šířce po 50 cm.

Asi 3 km za obcí Lišno, v úseku ve kterém vozovka prochází lesem, je mírná zatáčka. Před tím, než první vozidlo vyjelo do této zatáčky, minulo se hladce s blíže nezjištěným motocyklem, jedoucím v protisměru. Voj. M. se v tomto okamžiku nacházel se svým vozidlem ve vzdálenosti asi 150 m. Protože jeho vozidlo při šířce 2,3 m zabíralo asi 0,40 m levé poloviny vozovky, snažil se obžalovaný vyhnout protijedoucímu motocyklistovi tím, že vyjel na travnatý okraj vozovky. Protože tento okraj byl rozmoklý a obžalovaný před vyhnutím nezmírnil rychlost svého vozidla - asi 40 km/hod. - nezvládl řízení svého vozidla, po ujetí asi 20 m po krajnici sjel do příkopu, kde pokračoval dalších 40, 30 m v jízdě až do nárazu na strom, stojící poblíže příkopu. Při nárazu byla kabina vozidla demolována a na vozidle byla způsobena škoda vyjádřená částkou 7012,- Kčs. Vedle toho byl poraněn spolujezdec obžalovaného a velitel vozidla, voj. z. sl. G., který utrpěl zlomeninu spodiny lebeční, otevřenou zlomeninu obou kostí pravého předloktí, zlomeninu zobecovitého výběžku pravé loketní kosti, tržné rány na hlavě a otřes mozku. Se svým zraněním byl dopraven do OÚNZ v Benešově, odkud byl propuštěn dne 7. 12. 1961 do ambulantního léčení, ke svému útvaru. Ještě v den hlavního líčení nebyl schopen služby.

Tyto skutečnosti, doložené situačním náčrtem, protokolem o nehodě v silničním provozu a o ohledání místa činu, lékařským nálezem, sdělením útvaru, jakož i svědectvím nrtm. D., voj. J., voj. M., voj N. a voj. S., obžalovaný při vyšetřování i při hlavním líčení doznal. Na vysvětlenou uvedl, že jeho vozidlo bylo na danou vozovku hodně široké, proto se snažil motocyklistovi uhnout. Když se však dostal na nezpevněnou krajnici, začala se mu prý kola bořit. Měl strach v této situaci zabrzdit, aby nedošlo k převrhnutí vozidla, přičemž se mu nepodařilo vrátit se pravými koly již na asfaltovou část silnice. Když sjel do příkopu, byl do té míry vylekán, že se včas…