č. 3578/2017 Sb. NSS, Správní trestání: přestupky v silniční dopravě Garance
č. 3578/2017 Sb. NSS
Správní trestání: přestupky v silniční dopravě
k § 16 a § 17 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákonů č. 411/2005 Sb. a č. 133/2011 Sb.
Jízdní manévr, jímž se řidič vozidla vyhýbá vozidlu, které před ním zastavilo před přechodem pro chodce ke splnění povinnosti neohrozit a neomezit přecházející chodce, je předjížděním ve smyslu § 17 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, nikoliv objížděním podle § 16 téhož zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2017, čj. 1 As 196/2016-24)
Věc: Zuzana F. proti Ministerstvu dopravy o uložení pokuty a zákazu řízení motorových vozidel, o kasační stížnosti žalobkyně.
Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutím ze dne 16. 9. 2013 uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 7 a písm. k) zákona o silničním provozu, neboť porušila povinnosti uložené v § 4 písm. c) a § 17 odst. 5 písm. d) téhož zákona. Žalobkyně se uvedených přestupků dopustila tím, že při řízení motorového vozidla dne 2. 7. 2013 kolem 10:19 na ulici Křížovnická v Praze ve směru od Smetanova nábřeží ke křižovatce s ulicí Platnéřskou předjížděla po tramvajovém pásu, na nějž byl vjezd zakázán vodorovnou dopravní značkou č. V13a (šikmé rovnoběžné čáry), před ní jedoucí vozidlo, jehož řidič zastavoval před vyznačeným přechodem pro chodce, aby umožnil chodcům na přechodu bezpečné přejití vozovky. Za spáchání těchto přestupků magistrát uložil žalobkyni pokutu ve výši 6 000 Kč a zákaz činnost spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 8 měsíců.
Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně rozhodnutím ze dne 14. 2. 2017. Z provedených důkazů jednoznačně vyplynulo, že se žalobkyně vytčených přestupků dopustila. Odvolacím námitkám, které směřovaly k posouzení řádnosti omluvy z ústního jednání, žalovaný nepřisvědčil.
Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 27. 6. 2016, čj. 4 A 37/2014-19, zamítl. Žalobkyně mimo jiné tvrdila, že nepředjížděla jedoucí vozidlo, ale objížděla vozidlo, které v době, kdy jej míjela, stálo. Nemohla se proto dopustit porušení pravidel o předjíždění. Žalobkyně připustila, že vjela na vodorovné dopravní značení a koleje tramvaje. Takové jednání však zákon o silničním provozu dovoluje v § 13 odst. 2 za účelem objíždění překážky. Správní orgány se těmito skutečnostmi nezabývaly. K této námitce městský soud konstatoval, že v rámci správního řízení žalobkyně neuvedla žádné právně významné skutečnosti týkající se stíhaného jednání, ani neoznačila žádné důkazy. Důkazy navržené v žalobě k těmto tvrzeným skutečnostem proto soud neprovedl.
Žalobkyně (stěžovatelka) brojila proti rozsudku městského soudu kasační stížností. Stěžovatelka vytkla městskému soudu, že připustil a potvrdil nesprávné posouzení skutku správními orgány, které odkázaly na § 17 odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu. Skutková podstata měla spočívat v tom, že stěžovatelka předjížděla před ní jedoucí vozidlo, jehož řidič zastavoval před přechodem pro chodce. Stěžovatelka již na místě…
