č. 88/1947 Sb., Zákon o právu stavby
ZÁKON
ze dne 6. května 1947
o právu stavby.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Pojem práva stavby.
§ 1
Pozemek může býti zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka), míti stavbu na jeho povrchu nebo pod povrchem (právo stavby). Nezáleží na tom, zdali jde o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou.
§ 2
Právo stavby může býti zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého není zapotřebí ke stavbě, který však slouží k jejímu lepšímu užívání.
§ 3
Právo stavby je věc nemovitá. Také stavba se spravuje ustanoveními o věcech nemovitých, ale není věcí samostatnou.
Vznik a zánik práva stavby.
§ 4
Právo stavby vzniká, jakmile se zapíše jako závada zatíženého pozemku. Právo stavby nemohou v pořadu předcházeti práva zástavní a jinaké závady, které jdou na platy peněžité nebo se příčí účelu práva stavby.
§ 5
Právo stavby lze zříditi jen jako právo dočasné. Konečný den doby, na kterou je zřízeno, musí býti patrný z knihovního zápisu.
§ 6
Právo stavby lze zříditi za plat nebo bezplatně. Záleží-li plat v opakujících se dávkách (stavební plat), nemohou býti jeho výměra a splatnost učiněny závislé na nejistých událostech budoucích. Stavební plat lze zajistiti na právu stavby jako reálné břemeno.
§ 7
Právo stavby nemůže býti obmezeno rozvazovací výminkou.
§ 8
Prodloužiti lze trvání práva stavby jen se souhlasem těch, pro které jsou na zatíženém pozemku zapsána knihovní práva v pořadu za právem stavby.
§ 9
Zřekne-li se stavebník práva stavby, může vlastník zatíženého pozemku podle listin prokazující tuto skutečnost převésti po dobu ještě neuběhlou právo stavby na sebe nebo na jinou osobu.
§ 10
Výmaz práva stavby předtím, než uplyne jeho doba, může se bez souhlasu osob, které na něm nabyly knihovních práv, státi jen s tím obmezením, že právní následky výmazu se zřetelem k těmto právům nastanou teprve jich výmazem.
Právní poměry z práva stavby.
§ 11
Co do stavby úmluvě vyhovující má stavebník stejná práva jako vlastník, co do jinakého užívání pozemku zatíženého právem stavby má, není-li vyjednáno nic jiného, stejná práva jako poživatel.
§ 12
Smlouvou může býti stavebníkovi uloženo, aby provedl stavbu do určité doby.
§ 13
Právo stavby může stavebník zciziti i zatížiti. Právo stavby přechází na dědice.
§ 14
Není-li nic jiného vyjednáno, přísluší stavebníku předkupní právo na stavební pozemek a vlastníku tohoto pozemku na právo stavby.
§ 15
Stavebník má k ochraně svého práva k stavbě nebo k stavebnímu pozemku žaloby obdobné žalobám z vlastnictví a z domnělého vlastnictví.
§ 16
Není-li nic jiného vyjednáno, je vlastník stavebního pozemku, když právo stavby zanikne uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, povinen dáti stavebníkovi za stavbu náhradu.
§ 17
Výše náhrady i způsob odhadu mohou býti ustanoveny již napřed. Jinak se hradí polovina hodnoty, kterou do té doby stavba má.
§ 18
Zástavní a jinaká práva váznoucí na právu stavby postihující náhradu.
§ 19
Práva a povinnosti účastníků mohou býti smlouvou upraveny jinak, jen pokud to zákon nevylučuje. Dopuštěné úmluvy lze zapsati do veřejných knih a působí pak proti osobám třetím.
§ 20
Právo stavby je dostatečnou jistotou, když…
