Input:

629/2004 Sb., Zákon o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie, ve znění účinném k 1.9.2006 Garance

č. 629/2004 Sb., Zákon o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie, ve znění účinném k 1.9.2006
ZÁKON
ze dne 11. listopadu 2004
o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
165/2006 Sb.
(k 1.9.2006)
v § 8 písm. c) vkládá slova
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Přeshraniční spor
(1)  Přeshraničním sporem v rámci Evropské unie1) (dále jen „přeshraniční spor”) se pro účely tohoto zákona rozumí spor vyplývající z občanskoprávních nebo obchodních vztahů, jehož účastník má místo svého pobytu v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „členský stát”), než ve kterém působí soud, který spor rozhoduje (dále jen „procesní soud”).
(2)  Za řízení o přeshraničním sporu se považují též všechna řízení navazující na řízení o přeshraničním sporu podle odstavce 1, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí řízení o řádných nebo mimořádných opravných prostředcích, řízení o uznání rozhodnutí, řízení o prohlášení vykonatelnosti a řízení vykonávací nebo exekuční (dále jen „navazující řízení”).
(3)  Pro určení, zda se jedná o přeshraniční spor podle odstavců 1 a 2, je rozhodující stav ke dni, kdy byla podána žádost o zajištění právní pomoci v přeshraničním sporu podle § 2 odst. 1 písm. b) nebo kdy Ministerstvu spravedlnosti (dále jen „ministerstvo”) byla doručena žádost o zajištění právní pomoci v přeshraničním sporu podle § 9 odst. 1 písm. a).
(4)  Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí ve vztahu k Dánskému království.
Zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v případech, kdy procesním soudem je soud České republiky
§ 2
(1)  Je-li procesním soudem soud České republiky, je právní pomoc v přeshraničním sporu zajišťována fyzické osobě, pokud
a)  má místo trvalého pobytu nebo se obvykle zdržuje na území jiného členského státu2) než České republiky,
b)  podala procesnímu soudu sama nebo prostřednictvím k tomu příslušného orgánu členského státu (dále jen „příslušný orgán členského státu”) anebo prostřednictvím ministerstva žádost o zajištění právní pomoci v přeshraničním sporu podle vzoru, který stanoví prováděcí právní předpis,
c)  by její finanční a sociální poměry odůvodňovaly přiznat jí zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků3) a
d)  žádost o zajištění právní pomoci v přeshraničním sporu není zjevně bezdůvodná vzhledem k tomu, že jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
(2)  Zjistí-li procesní soud, že se jedná o osobu splňující podmínky podle odstavce 1 (dále jen „zahraniční oprávněná osoba”), zajišťuje se jí právní pomoc v přeshraničním sporu způsobem uvedeným v § 3.
§ 3
(1)  Zajištěním právní pomoci v přeshraničním sporu zahraniční oprávněné osobě se rozumí
a)  ustanovení zástupce v řízení před procesním soudem v souladu s příslušnými procesními předpisy,4)
b)  ustanovení tlumočníka v řízení před procesním soudem v souladu s příslušnými procesními předpisy,5)
c)  osvobození od soudních poplatků a od placení zálohy na náklady důkazu v řízení před procesním soudem, které nastává právní mocí rozhodnutí procesního soudu podle § 4 odst. 3,
d)  pořízení překladu písemností, které byly v řízení před