Input:

296/1993 Sb., Zákon České národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) Garance

č. 296/1993 Sb., Zákon České národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY
vyhlašuje
úplné znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se změnami a doplňky provedenými zákonem České národní rady č. 10/1993 Sb., zákonem České národní rady č. 15/1993 Sb. a zákonem č. 161/1993 Sb.
ZÁKON
České národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Oddíl I
§ 1
Účel zákona
Tento zákon upravuje výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění1) (dále jen „pojistné”), penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení evidence plátců pojistného a zřízení zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění.
ČÁST PRVNÍ
Pojistné
§ 2
Výše pojistného
(1)  Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období.
(2)  Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
§ 3
Vyměřovací základ
(1)  Vyměřovacím základem u osoby v pracovním poměru nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnanec”) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem, popřípadě zaměstnavateli v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění (zabezpečení), s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:
a)  odstupné2) poskytované při skončení pracovního poměru a odchodné,3)
b)  plnění věrnostní, popřípadě stabilizační povahy,4)
c)  náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání,5)
d)  náhrady škody,6)
e)  odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,7)
f)  naturální požitky, s výjimkou naturální mzdy, a jiná obdobná plnění, popřípadě finanční náhrady za neodebrané naturální požitky,
g)  náhrada mzdy8) při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby.
(2)  Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda”), 9) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,10) kde je vyměřovacím základem vždy skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát,11) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Není-li dále stanoveno jinak, je vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu,12) nebo kdy měl neomluvenou nepřítomnost v práci, jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. Zaměstnanec, za kterého je plátcem pojistného stát11) v době, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, pojistné neplatí. Pojistné se dále neplatí za období, kdy bylo poskytnuto zaměstnanci pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud netrvalo déle než tři kalendářní dny v kalendářním měsíci, za který se pojistné platí. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl pracovní