č. 220/2005 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 26. dubna 2005 ve věci návrhu na zrušení § 77k odst. 6 zákona 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 26. dubna 2005 v plénu ve složení JUDr. Stanislav Balík, JUDr. František Duchoň, JUDr. Vojen Güttler, JUDr. Pavel Holländer, JUDr. Ivana Janů, JUDr. Dagmar Lastovecká, JUDr. Jiří Nykodým, JUDr. Pavel Rychetský, JUDr. Miloslav Výborný, JUDr. Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) a JUDr. Michaela Židlická o návrhu Krajského soudu v Brně na zrušení § 77k odst. 6 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
takto:
Ustanovení § 77k odst. 6 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodnění
I. Rekapitulace návrhu a jeho přípustnost
Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 19. 2. 2004, požádal Krajský soud v Brně postupem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava”) o zrušení § 77k odst. 6 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, v platném znění, (dále též „ZOUS”), protože při rozhodování věci žaloby Ing. P. P. proti Kolegiu na úseku ochrany utajovaných skutečností při Nejvyšším státním zastupitelství (dále jen „Kolegium”), vedené pod sp. zn. 36 Ca 9/2003, dospěl k závěru, že předmětné ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Na tomto návrhu krajský soud setrval, přestože v mezidobí (od vydání žalobou napadeného rozhodnutí) došlo ke zrušení části zákona o státním zastupitelství, jež předepisovala hodnocení odborné způsobilosti státních zástupců (část devátá zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v tehdy platném znění), jehož existence byla prvotním důvodem podání návrhu na zahájení řízení podle § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu”). Nyní podle krajského soudu nelze tvrdit, že hodnocení odborné způsobilosti státního zástupce může mít vliv na jeho kariérní postup, přesto však existují důvody další (uvedené i v původním návrhu). V předmětné věci navíc Kolegium rozhodovalo za původních legislativních podmínek.
Ústavní soud nejprve konstatoval, že návrh byl podán oprávněným subjektem v souladu s § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a že se jedná o návrh přípustný (§ 66 zákona o Ústavním soudu per eliminationem).
Podstatou návrhu krajského soudu jsou jeho pochybnosti o Kolegiu jakožto nezávislém a nestranném tribunálu, který je s to vést spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též „Úmluva”) a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina”). Kolegium rozhoduje o opravném prostředku proti rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu (dále…
