195/2006 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 25. října 2005 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 338zo odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Garance

Ústavní soud rozhodl dne 25. října 2005 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánkova, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Okresního soudu v Ostravě na zrušení ustanovení § 338zo odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,

Navrhovatel se v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále též „Ústava”) domáhá, aby Ústavní soud vydal nález, kterým ustanovení § 338zo odst. 4 občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.”) zruší. Uvedl, že při své rozhodovací činnosti ve věci sp. zn. 90 E 1096/2002 dospěl k závěru, že předmětné ustanovení je v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina”), a to zejména z následujících důvodů:

Usnesením ze dne 7. dubna 2003 č. j. 90 E 1096/2002-8 nařídil Okresní soud v Ostravě výkon rozhodnutí prodejem podniku povinného a správcem podniku ustanovil Mgr. Z. N. Podáním ze dne 14. listopadu 2003 podala správkyně podniku soudu zprávu o ceně podniku dle § 33 8m o. s. ř. Dle této zprávy k podniku povinného náleží závazky v celkové výši.26 035 Kč. Co se týče majetku povinného, bylo zjištěno, že podnik povinného již více než 4 roky fakticky neexistuje a k podniku nepatří žádné movité věci, nemovitosti či pohledávky. Usnesením ze dne 23. ledna 2004 č. j. 90 E 1096/2002-37 Okresní soud v Ostravě výkon rozhodnutí dle § 33 8n odst. 6 o. s. ř. zastavil, neboť cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku nepřesahuje výši splatných peněžitých závazků patřících k podniku, předpokládanou odměnu správce a náhradu jeho hotových výdajů. Podáním ze dne 11. března 2004 správkyně podniku dle § 338zo odst. 4 o. s. ř. vyúčtovala odměnu a hotové výdaje správce podniku. Hotové výdaje vyúčtovala ve výši 106 Kč za vynaložené poštovné a navrhla, aby odměnu za výkon funkce správce podniku stanovil soud dle vlastního uvážení podle časové náročnosti výkonu funkce; dle § 2 vyhlášky č. 485/2000 Sb., o výši odměny správců podniku, způsobu jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů, základem pro určení odměny správce podniku je totiž zjištěná cena podniku dle § 338n odst. 2 o. s. ř., leč v předmětném případě takto odměnu správce určit nelze, protože k podniku žádný majetek nenáleží.

Navrhovatel dále poukázal na § 338h odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku ustanoví správce podniku, kterému zákon (např. § 338k o. s. ř., 338m o. s. ř.) ukládá splnění řady povinností a zároveň stanoví jeho odpovědnost za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením svých povinností. Správcem soud ustanoví osobu zapsanou podle…