182/1964 Sb., Usnesení Národního shromáždění Zásady dalšího prohloubení činnosti Národního shromáždění Garance

Závěry XII. sjezdu KSČ rozvinuly vůdčí principy naší socialistické státnosti, zejména ve směru prohlubování socialistické demokracie. Byla přijata opatření k posílení postavení a vlivu dělnické třídy jako rozhodující síly naší společnosti a ke zvýšení vlivu všech občanů na správu státu, na řízení hospodářské a kulturní výstavby, na zlepšování práce státního aparátu a na zesílení lidové kontroly nad jeho činností.

Tyto hlavní principy se konkrétně projevují v činnosti všech státních orgánů, zejména v práci všech zastupitelských sborů, řídících se důsledně politikou, jak ji vyjadřuje Komunistická strana Československa, stojící v čele Národní fronty.

Náš socialistický stát stojí před složitými novými úkoly, jež jsou spjaty s nutností správně, podle objektivních potřeb vývoje celé socialistické společnosti a zejména její materiálně technické základny a podle dosaženého stavu morální a politické jednoty lidu vyjadřovat a prakticky zabezpečovat i konkrétně uplatňovat celospolečenské, všelidové zájmy pracujících. Rozhodujícím měřítkem pro posuzování činnosti všech orgánů našeho státu se stává právě to, jakou měrou jednotlivé státní orgány skutečné potřeby a zájmy všeho lidu na jednotlivých úsecích společenského života zabezpečují.

Podle naší ústavy je Národní shromáždění nejvyšším orgánem státní moci a jediným celostátním zákonodárným sborem. Ústava vymezuje působnost Národního shromáždění v čl. 40-49 tak, že mu ukládá působit aktivně k tomu, aby byly plněny úkoly socialistického státu, jednat a usnášet se o základních otázkách vnitřní a zahraniční politiky, usnášet se na zákonech a sledovat jejich provádění, dále schvalovat zejména dlouhodobé plány rozvoje národního hospodářství a státní rozpočet a zkoumat, jak jsou plněny. Dále mu ukládá kontrolovat, jak ostatní státní orgány plní úkoly hospodářské a kulturní výstavby státu. Postavení Národního shromáždění v naší společnosti je významným dokladem socialistické demokracie a demokratického centralismu.

V důsledku toho dokumenty nejvyšších orgánů strany, vycházející z usnesení XII. sjezdu KSČ, zdůraznily, že se Národní shromáždění má stát skutečně pracovní institucí volených zástupců lidu, důsledně plnit úkoly uložené mu socialistickou ústavou, zejména v kontrole všech článků státního ústrojí a v aktivní účasti na rostoucích úkolech hospodářské a kulturní výstavby rozvinuté socialistické společnosti. Činnost Národního shromáždění, jeho orgánů a poslanců je nutno chápat jako práci spojenou s aktivním prosazováním politiky strany a se zabezpečováním z ní vyplývajících státních úkolů. Takové pojetí funkce Národního shromáždění klade veliké nároky na práci všech poslanců i všech orgánů Národního shromáždění, zejména jeho výborů, v nichž musí být těžiště kontrolní a iniciativní činnosti Národního shromáždění.

Hlavní cesta k posílení úlohy Národního shromáždění v souladu s ústavou je jak ve zvyšování kontrolní funkce…