Input:

139/2016 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Garance

č. 139/2016 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON
ze dne 19. dubna 2016,
kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů
(zákon o audiovizi)
Čl. I
Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 písm. e) bodě 1 se číslo „20” nahrazuje číslem „10”.
2. V § 5 odstavec 7 zní:
„(7)  Distributor je povinen klasifikovat podle § 4 audiovizuální upoutávky nebo jiné formy reklamy vztahující se k jím distribuovanému kinematografickému dílu určené pro kinematografická představení, pokud z hlediska vhodnosti obsahu pro děti a mladistvé splňují podmínky pro klasifikaci podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo d), a je povinen takovou klasifikaci oznámit pořadateli kinematografického představení. Distributor kinematografického díla již klasifikovaného podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo d) je povinen zajistit, aby audiovizuální upoutávky nebo jiné formy reklamy vztahující se k takovému kinematografickému dílu obsahovaly označení klasifikace pro takové kinematografické dílo, je-li kinematografické dílo klasifikováno přísněji, než jak byla podle věty prvé klasifikována audiovizuální upoutávka nebo jiná forma reklamy k němu se vztahující.”.
3. V § 6 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5)  Výrobce nebo koproducent uvedený v odstavci 1 je povinen předat Národnímu filmovému archivu rozmnoženiny českého kinematografického díla, které jsou předmětem smlouvy uzavřené podle odstavce 4, ve lhůtě do 6 měsíců od uzavření smlouvy; digitální rozmnoženiny nesmějí být šifrovány. Ve stejné lhůtě je výrobce nebo koproducent povinen předat Národnímu filmovému archivu rovněž ostatní věci, které jsou předmětem smlouvy.
(6)  Na výrobce nebo koproducenta podle odstavce 1, který je současně příjemcem podpory kinematografie podle § 31 odst. 1 písm. b), se povinnost podle odstavce 1 nevztahuje. Takový výrobce nebo koproducent je však povinen do 60 dnů ode dne zveřejnění tohoto díla nabídnout písemně Národnímu filmovému archivu jednu nepoškozenou rozmnoženinu takového díla v kvalitě rozmnoženiny určené pro kinematografická představení, popřípadě více takových rozmnoženin za podmínek podle odstavce 2, propagační materiály k tomuto dílu a kopii jeho literárního scénáře, a to formou návrhu na uzavření darovací smlouvy ve prospěch