č. 4542/2024 Sb. NSS, Řízení před soudem: přípustnost kasační stížnosti Garance
č. 4542/2024 Sb. NSS
Řízení před soudem: přípustnost kasační stížnosti
k § 46 odst. 1 písm. c) a § 120 soudního řádu správního
Kasační stížnost bude subjektivně přípustná [§ 46 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s.], pokud žalobce (stěžovatel) namítá, že krajský soud měl namísto pro stěžovatele nepříznivého rozsudku vydat usnesení o zastavení řízení. Při posuzování, jaký je pro žalobce objektivně nejpříznivější možný výsledek řízení o žalobě, je totiž nutné zohlednit také to, jaký význam může mít meritorní rozhodnutí krajského soudu následně pro další orgány veřejné moci (zde rozsudek o žalobě na ochranu proti nečinnosti a jeho význam pro rozhodování o případné civilní žalobě na náhradu škody vzniklé nesprávným úředním postupem).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2023, čj. 8 Azs 87/2023-38)
Prejudikatura: č. 4024/2020 Sb. NSS; č. 55/2022 Sb. rozh. civ.
Věc: D. T. T. N. proti Ministerstvu vnitra o vydání osvědčení o oprávnění pobývat na území České republiky, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyně dne 24. 2. 2020 podala žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu dle § 87b odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Opírala se o tvrzení, že je rodinným příslušníkem občana EU. Téhož dne podala žádost o vyznačení vízového štítku do cestovního dokladu dle § 87y zákona o pobytu cizinců. To jí mělo umožnit pobývat na území České republiky do doby, než nabude právní moci rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu.
Žalovaný odmítl vyznačit vízový štítek s odůvodněním, že žalobkyně neprokázala, že by byla rodinným příslušníkem občana EU ve smyslu § 15a odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců. Žalobkyně proti postupu žalovaného podala stížnost, které žalovaný nevyhověl. Proto žalobkyně podala žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Ta žalobkyni sdělila, že stížnost žalovaný vyřídil řádně a žalobkyně nesplňuje podmínky pro vyznačení osvědčení o oprávněnosti pobytu.
Žalobkyně podala žalobu k Městskému soudu v Praze. Tou se původně domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřovala v tom, že jí odmítl vyznačit do cestovního pasu oprávnění k pobytu v podobě vízového štítku. V návaznosti na výzvu soudu však změnila petit tak, že se žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu domáhala toho, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat osvědčení o oprávnění pobývat na území České republiky dle § 87y odst. 4 zákona o pobytu cizinců vyznačením vízového štítku do cestovního dokladu žalobkyně, a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů.
Žalobkyně vedle toho podala též žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci samotné žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu dle § 87b odst. 1 zákona o pobytu cizinců (věc byla vedena u městského soudu pod sp. zn. 5 A 101/2020). Žalovaný o této žádosti rozhodl (zamítl ji), proto žalobkyně žalobu vzala zpět.
Dne 25. 4. 2023 pak vzala žalobkyně zpět také žalobu v této věci. Zpětvzetí žaloby bylo městskému soudu doručeno (dodáno do jeho datové…
