Input:

č. 3405/2016 Sb. NSS, Právo na informace: soukromoprávní společnost jako veřejná instituce Garance

č. 3405/2016 Sb. NSS
Právo na informace: soukromoprávní společnost jako veřejná instituce
k § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákonů č. 39/2001 Sb. a č. 61/2006 Sb.
Zásadním kritériem pro podřazení soukromoprávní společnosti pod pojem veřejná instituce podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je efektivní ovládání této společnosti státem.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2016, čj. 2 As 155/2015-84)
Prejudikatura: č. 1321/2007 Sb. NSS, č. 1688/2008 Sb. NSS, č. 1865/2009 Sb. NSS, č. 1972/2010 Sb. NSS, č. 2165/2011 Sb. NSS, č. 2494/2012 Sb. NSS, č. 2844/2013 Sb. NSS, č. 3155/2015 Sb. NSS a č. 3346/2016 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 10/2007 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 260/06), č. 26/2009 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 989/08) a č. 125/2009 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 2029/08).
Věc: Spolek V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín proti akciové společnosti ČEZ o poskytnutí informací, o kasační stížnosti žalované.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 4. 2015, čj. 7 A 251/2011-125, zrušil rozhodnutí představenstva žalované ze dne 23. 5. 2011 a rozhodnutí žalované ze dne 7. 9. 2006, o neposkytnutí žalobcem požadovaných informací tykajících se kompletní technické a technologické dokumentace vsázek paliva (tzv. pasporty paliva) a analýzy vhodnosti paliva WANTAGE - 6 dodavatele Westinghouse pro reaktor WER 1000 v jaderné elektrárně Temelín, a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
Městský soud dospěl k závěru, že uvedená rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná, neboť v nich bylo uvedeno toliko, že žalobcem požadované informace nebyly poskytnuty proto, že představují obchodní tajemství. Tento závěr však nebyl nikterak odůvodněn, a není proto zřejmé, o jaké skutečnosti jej žalovaná opřela a na základě jakých úvah k němu dospěla. Městský soud proto zrušil rozhodnutí obou stupňů a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení má pak žalovaná znovu rozhodnout o žádosti žalobce (a to po sdělení stanoviska dotčené osoby, tj. dodavatele). Pokud žalovaná dovodí důvody pro odmítnutí požadované informace z důvodu ochrany obchodního tajemství, je povinna řádně specifikovat skutečnosti, ze kterých lze tento závěr dovodit.
Proti rozsudku městského soudu podala žalovaná (stěžovatelka) kasační stížnost. Stěžovatelka především namítala, že byla nesprávně posouzena otázka povahy stěžovatelky jako veřejné instituce, a tedy povinného subjektu podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Stěžovatelka nejprve poukázala na skutečnost, že pojem veřejná instituce není v českém ani evropském právním řádu definován. Poukázala též na úmysl zákonodárce a okolnosti, za kterých byl tento pojem do § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím doplněn zákonem č. 39/2001 Sb. Zákonem č. 61/2006 Sb. byl navíc odstraněn dodatek hospodařící s veřejnými prostředky, což učinilo tento pojem ještě obtížněji uchopitelným. Stěžovatelka poukázala na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, kterou zapracovává také zákon o svobodném přístupu k informacím. Dle této směrnice