Input:

76/1952 Sb., Zákon o dani ze mzdy, platné do 31.12.1992 Archiv

č. 76/1952 Sb.
[zrušeno č. 586/1992 Sb.]
ZÁKON
ze dne 11. prosince 1952
o dani ze mzdy.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Za účelem rovnoměrného zdanění dělníků a úředníků, v souladu s jejich výdělkem, a v zájmu dalšího zvýšení produktivity práce a zjednodušení vybírání daně a pojistného národního pojištění zavádí se daň ze mzdy, v níž jsou zahrnuty i příspěvky dělníků a úředníků na pojistné národního pojištění.
Daňová povinnost.
§ 2.
(1) Poplatníky daně ze mzdy jsou:
a) osoby, které pobírají mzdu za práci vykonávanou v tuzemsku, bez ohledu na bydliště;
b) zaměstnanci československých zastupitelských úřadů a jiní státní zaměstnanci činní v cizině, pokud jsou československými státními příslušníky;
c) osoby pobírající důchody (§ 3 odst. 3) plynoucí z tuzemska.
(2) Dani ze mzdy nepodléhají diplomatičtí zástupci pověření u vlády republiky Československé, konsulové z povolání a jiné osoby požívající práva exteritoriality, nejsou-li československými státními příslušníky a pokud trvá vzájemnost.
§ 3.
(1) Dani podléhá mzda za práci a důchody.
(2) Mzdou za práci podle odstavce 1 jsou:
a) veškeré příjmy plynoucí poplatníkovi z pracovního poměru nebo v souvislosti s ním, tedy veškeré opakující se i jednorázové příjmy bez rozdílu, jsou-li vypláceny v penězích nebo naturáliích, zejména všechny druhy mezd a platů, mzda za práci přes čas, všechny druhy premií, výkonnostní příplatky, náhrada za nevybranou dovolenou a pod.;
b) funkční požitky;
c) příjmy plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném poměru pracovnímu.
(3) Důchodem podle odstavce 1 jsou dávky národního důchodového pojištění a obdobná plnění, poskytovaná vzhledem k dřívějšímu pracovnímu poměru zaměstnancům a jejich pozůstalým na podkladě zákonných předpisů, smluv stanov, služebních řádů a pod.
(4) Příjmy uvedené v odstavcích 2 a 3 se dále nazývají „mzda“. Úřady, podniky, jiné organisace a osoby, které vyplácejí mzdu, se dále nazývají „plátci“.
(5) Náhrady služebních výdajů nejsou mzdou.
§ 4.
Osvobození.
Od daně ze mzdy jsou osvobozeny:
a) odměny poskytované v rámci platných předpisů zaměstnanců za vynálezy a zlepšovací náměty až do částky 100.000 , - Kčs za každý vynález nebo zlepšovací námět a věcné a peněžité dary a odměny poskytované zaměstnavatelem v souvislosti s pracovním poměrem, pokud se řídí platnými předpisy, až do úhrnné výše 10.000 ,- Kčs ročně. Dani podléhá jen ta část, o kterou zmíněné odměny a dary tyto částky přesahují;
b) částka 2500 ,- Kčs měsíčně z důchodů (§ 3 odst. 3), které nepřesahují 5.000 ,- Kčs měsíčně. Dani podléhá jen ta část, o kterou důchod přesahuje částku 2.500 ,- Kčs. Pobírá-li poplatník současně více důchodů, platí toto osvobození pouze pro jeden důchod;
c) dávky národního nemocenského pojištění, jednorázové dávky národního důchodového pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost, jakož i jiná obdobná plnění;
d) přídavek na děti a příplatek k němu, rodinný přídavek, výchovné a obdobná plnění poskytovaná na nezaopatřené děti.
§ 5.
Základ daně.
Daň se vypočte v každém mzdovém období ze mzdy vyplacené v tomto období (základ daně).
§ 6.
Daňová sazba.
Daň se vypočte z měsíční mzdy podle