Input:

523/1992 Sb., Zákon České národní rady o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění účinném k 1.8.2023 Garance

č. 523/1992 Sb., Zákon České národní rady o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění účinném k 1.8.2023
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. října 1992
o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
170/2004 Sb.
(k 1.5.2004)
mění a doplňuje
22 novelizačních bodů,
nová přechodná ustanovení
284/2004 Sb.
(k 1.9.2004)
v § 6 odst. 8 doplňuje větu
70/2006 Sb.
(k 1.4.2006)
v § 6 odst. 8 nahrazuje slova, ruší pozn. č. 3a
312/2006 Sb.
(k 1.1.2008)
v § 3 vkládá odst. 5
124/2008 Sb.
(k 1.7.2008)
mění § 5 a § 15 odst. 1
189/2008 Sb.
(k 1.7.2008)
mění celkem 46 novelizačních bodů; nové přechodné ustanovení
254/2008 Sb.
(k 1.9.2008)
mění § 6 odst. 8 a § 12 odst. 1
223/2009 Sb.
(k 28.12.2009)
mění § 5 odst. 11; nové přechodné ustanovení
227/2009 Sb.
(k 1.7.2010)
mění § 7 odst. 1
281/2009 Sb.
(k 1.1.2011)
mění § 3, § 6 a § 11
52/2012 Sb.
(k 17.3.2012)
mění § 5 odst. 4
168/2012 Sb.
(k 1.8.2012)
mění § 10
378/2015 Sb.
(k 28.12.2015)
mění § 12 odst. 1 a § 13 odst. 1
94/2018 Sb.
(k 5.6.2018)
mění § 6 odst. 9
527/2020 Sb.
(k 1.1.2021)
mění; nová přechodná ustanovení
527/2020 Sb.
(k 1.6.2021)
mění § 3 odst. 6
172/2023 Sb.
(k 1.8.2023)
mění § 6 odst. 9
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
Tento zákon upravuje:
a)  poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění (dále jen „daně”), jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí (dále jen „daňové poradenství”) a
b)  vznik, postavení a působnost Komory daňových poradců České republiky (dále jen „komora”) v souladu s právem Evropských společenství1) .
§ 2
Tímto zákonem nejsou dotčena oprávnění advokátů, komerčních právníků a auditorů, popřípadě jiných osob a orgánů, upravená zvláštními předpisy.1a) Dotčeno není ani právo fyzické nebo právnické osoby požádat o právní pomoc a finančně ekonomickou radu ve věcech daní a ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí, i jinou fyzickou osobu než je daňový poradce; tato jiná osoba však nesmí poskytovat uvedenou pomoc nebo rady soustavně za účelem dosažení zisku,2) nejde-li o osoby uvedené ve větě první.
ČÁST DRUHÁ
Daňové poradenství
§ 3
Základní ustanovení
(1)  Daňové poradenství fyzické nebo právnické osobě (dále jen „klient”) poskytuje daňový poradce nebo hostující daňový poradce.
(2)  Daňovým poradcem se rozumí fyzická osoba, zapsaná v seznamu daňových poradců (dále jen „seznam”) podle § 4 odst. 2 a 3. Hostujícím daňovým poradcem se rozumí fyzická osoba uvedená v § 8a odst. 1 písm. b) zaregistrovaná v seznamu podle § 4 odst. 4; seznam vede komora.
(3)  Daňové poradenství se poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi daňovým poradcem nebo hostujícím daňovým poradcem a klientem. Za poskytnutí daňového poradenství náleží daňovému poradci nebo hostujícímu daňovému poradci odměna, jejíž výši si obě smluvní strany dohodnou. Dohoda, kterou je odměna za poskytnutí daňového poradenství sjednána jako podíl na docíleném snížení daně, daňové úspoře nebo daňové úlevě, popřípadě jako podíl na ukazatelích výsledku činnosti, nebo je sjednána formou věcného plnění, je neplatná.
(4)  Činí-li daňový poradce nebo hostující daňový poradce právní úkony jménem klienta, má postavení zástupce podle zvláštních předpisů.3)
(5)  Daňový poradce může též vykonávat funkci insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu3a) .
(6)  Daňové poradenství mohou na základě smlouvy uzavřené mezi jimi a klientem vykonávat také obchodní společnosti nebo družstva, které daňové poradenství vykonávají pomocí daňových poradců, které mají tuto činnost jako předmět podnikání zapsánu do obchodního rejstříku podle zvláštního předpisu4a) a jejichž skutečný majitel podle zákona o upravujícího evidenci skutečných majitelů a fyzická osoba, která je členem jejich statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, je osoba bezúhonná (dále