Input:

43/2001 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 10. ledna 2001 ve věci návrhu na zrušení § 9 a 10 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 37/2000 Sb. Garance

č. 43/2001 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 10. ledna 2001 v plénu o návrhu skupiny senátorů na zrušení § 9 a 10 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 37/2000 Sb.,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Dne 5. 4. 2000 podala skupina 17 senátorů Parlamentu České republiky podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) návrh na zrušení čl. I bodu 4 zákona č. 37/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o odpadech“). Napadená část zákona je podle názoru navrhovatelů v rozporu s čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1, 2 a 4 a čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
Podaný návrh chápe Ústavní soud (podle své ustálené judikatury) jako návrh na zrušení příslušné části zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, a to ve znění pozdějších předpisů (novel), tedy i v ustanoveních, která nově zákon o odpadech obsahuje a jehož shora označené části změněné novelou jsou napadány. V tomto směru pouze stručně odkazuje na svá srovnatelná rozhodnutí učiněná v minulosti, jejichž jádrem je konstatování, že novela zákona nemá vlastní normativní existenci.
Návrh skupiny senátorů na zrušení uvedené části zákona je odůvodněn takto:
Zákon o odpadech je konstruován na zásadě, že za systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů plně odpovídá obec. Přijatá novela podle názoru navrhovatelů odpovědnost obce změkčuje a rozmělňuje tím, že zmocňuje obec k zavedení poplatku za nakládání s komunálním odpadem, který by obce mohly vybírat paušálně bez ohledu na to, zda se poplatník začlení do systému nakládání s komunálním odpadem, který obec určila, anebo zajistí jeho likvidaci mimo tento systém.
Navrhovatelé namítají, že zmocnění obce k zavedení a vybírání poplatku za nakládání s komunálním odpadem lze považovat za zákonné zmocnění, kterým se zavádí nový poplatek. Pokud by se s ním mělo nakládat stejně jako s ostatními povinnými poplatky, bylo jej nutno zařadit do již existujícího systému daní a poplatků. Dané zmocnění v novele zákona o odpadech i celá konstrukce poplatku je však z tohoto pohledu vadná, protože poplatek za nakládání s komunálním odpadem neobsahuje všechny atributy této povinné dávky. V souladu s platnou soustavou daní a poplatků musí každý nově zaváděný poplatek obsahovat určení základu poplatku, jeho výši, poplatníky, způsob vybírání poplatků, rozpočtové určení příjmů z poplatku a sankce za neplnění poplatkové povinnosti. Úprava obsažená v napadené části zákona neobsahuje všechny atributy poplatku a u těch, které obsahuje, lze mít pochybnosti o jejich správnosti nebo přesnosti. Právě v tomto nedostatku spatřují navrhovatelé rozpor s čl. 4 odst. 1, 2 a 4 a čl. 11 odst. 5 Listiny.
Dále navrhovatelé namítají, že napadená část zákona nerozlišuje, zda fyzická osoba definovaná jako poplatník („fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad“) je zapojena do systému, který obec stanovila pro likvidaci komunálního