Input:

41/1957 Sb., Zákon o využití nerostného bohatství (horní zákon), platné do 30.6.1988 Archiv

č. 41/1957 Sb.
[zrušeno č. 44/1988 Sb.]
ZÁKON
ze dne 5. července 1957
o využití nerostného bohatství
(horní zákon)
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Účelem tohoto zákona je zajistit co největší a současně nejhospodárnější využití ložisek nerostů pro socialistickou průmyslovou výrobu a výstavbu.
HLAVA PRVÁ
Některé základní pojmy
§ 2
Nerosty
(1) Za nerosty podle tohoto zákona se považují všechny tuhé, kapalné a plynné části zemské kůry.
(2) Za nerosty se však podle tohoto zákona nepovažují:
a) voda, s výjimkou minerálních vod, které mohou být pro obsah nerostných látek průmyslově zpracovány,
b) léčivé minerální vody a minerální vody stolní, i když mají vlastnosti uvedené pod písm. a), jakož i léčivá bahna a ostatní produkty přírodních léčivých zdrojů,
c) rašeliny,
d) povrchové vrstvy zemské kůry, které jsou vegetačním prostředím rostlinstva,
e) písek, štěrk, bahno a valouny v korytech vodních toků a odstavených ramenech, neobsahují-li vyhrazené nerosty v dobyvatelném množství.
§ 3
Rozdělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené
(1) Vyhrazené nerosty jsou
1. radioaktivní nerosty;
2. všechny druhy uhlí, živice (zejména nafta, zemní asfalt, zemní dehet, zemní vosk, naftové zemní plyny, živičné břidlice) a methan;
3. nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, prvky vzácných zemin, germanium a jiné prvky s vlastnostmi polovodičů, anebo jejich sloučeniny;
4. nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět síru nebo její sloučeniny;
5. kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli;
6. cementové a jiné minerální vody, které pro obsah nerostných látek mohou být průmyslově zpracovány;
7. nerosty obsahující fosfor, které se hodí k průmyslovému zpracování na umělá hnojiva a sloučeniny fosforu;
8. magnesit, osinek (azbest) a tuha;
9. halloysit, kaolin, keramické jíly (zejména jíly žáruvzdorné a vysokohodnotné), keramické lupky, křemelina (infusoriová hlinka), mastek, formovací písek, sklářský písek, sádrovec, anhydrit, slída, těživec (baryt), živec a živcový pegmatit;
10. bentonit, minerální barviva, malířské hlinky a valchařské hlíny;
11. kazivec, technicky použitelné krystaly nerostů, dále polodrahokamy a drahokamy;
12. mramor a travertin;
13. křemen, křemenec, vápenec, dolomit, vápencový slín, čedič, trachyt a znělec, pokud se tyto nerosty hodí k chemickotechnologickému zpracování nebo ke zpracování tavením.
(2) Ostatní nerosty jsou nevyhrazené nerosty.
(3) Vzniknou-li pochybnosti, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne o tom ústřední orgán geologický.
§ 4
Ložiska nerostů
Ložiskem nerostu (dále jen „ložisko“) je přírodní nahromadění nerostu; za ložisko se považuje též opuštěný odval.
HLAVA DRUHÁ
Vlastnictví k ložiskům
§ 5
(1) Všechna ložiska vyhrazených nerostů, jakož i taková ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou vhodná k průmyslovému dobývání (§ 13 odst. 1), tvoří nerostné bohatství naší vlasti a jsou výhradním národním majetkem (dále jen „výhradní ložisko“).
(2) Ložisko nevyhrazeného nerostu, dokud o něm nebylo rozhodnuto, že se hodí k průmyslovému dobývání, se považuje za součást pozemku.
HLAVA