Input:

26/1997 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Obchodní dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Chorvatsko Garance

č. 26/1997 Sb.
[zrušeno č. 14/2005 Sb.m.s.]
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. března 1996 byla v Záhřebu podepsána Obchodní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Chorvatsko.
Dohoda vstoupila v platnost v souladu se zněním svého článku 12 dnem 19. listopadu 1996.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
OBCHODNÍ DOHODA
mezi vládou České republiky a vládou Republiky Chorvatsko
Vláda České republiky a vláda Republiky Chorvatsko (dále nazývané „smluvní strany“) vedeny cílem rozvíjet obchodní a hospodářské vztahy mezi oběma státy v souladu s mezinárodní praxí a normami, přizpůsobujíce se světovým hospodářským procesům a jsouce přesvědčeny, že tato Dohoda vytvoří rámec, který posílí rozvoj obchodních vztahů, se dohodly takto:
Článek 1
Smluvní strany budou vzájemně podporovat a usnadňovat rozvoj obchodu mezi Českou republikou a Republikou Chorvatsko, který se bude uskutečňovat v souladu s ustanoveními této Dohody, jakož i právním řádem platným v každém ze států smluvních stran.
Článek 2
Smluvní strany si vzájemně poskytnou zacházení podle doložky nejvyšších výhod v souladu se zásadami Světové obchodní organizace (WTO) a ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT 1994), pokud jde o cla ukládaná při vývozu a dovozu výrobků a o dávky mající obdobné účinky a pokud jde o postupy a formality související s dovozem a vývozem výrobků pocházejících z území jejich států.
Ustanovení prvního odstavce tohoto článku se nevztahují na:
a) výhody, které jedna ze smluvních stran poskytla nebo poskytne některému ze sousedních států k usnadnění pohraničního styku a obchodu;
b) výhody, které jedna smluvní strana poskytla nebo poskytne třetím zemím na základě jejich členství v dohodách o oblasti volného obchodu, celní unii, nebo na základě jejich účasti v podobné regionální ekonomické dohodě nebo seskupení.
Článek 3
Smluvní strany si poskytnou zacházení podle doložky nejvyšších výhod v námořní dopravě, používání přístavů a tranzitu zboží.
Zacházení podle prvního odstavce tohoto článku se nebude vztahovat na lodě používané pro pobřežní nebo regionální dopravu.
Článek 4
Jestliže v důsledku nepředvídaného vývoje a účinku závazků, jež kterákoliv smluvní strana převzala podle ustanovení této Dohody, některý výrobek se dováží na území státu této smluvní strany v tak zvýšeném množství a za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví na tomto území, které vyrábí obdobné nebo přímo soutěžící výrobky, má tato smluvní strana právo, pokud jde o takový výrobek, aby v rozsahu a po dobu potřebnou k zabránění takové újmy přijala ochranná opatření.
Smluvní strany mohou uplatnit přiměřená opatření i v případech prokázaného dumpingu při dovozu výrobků ze států druhé smluvní strany nebo při prokázaném subvencování dovážených výrobků.
Článek 5
Vzájemné dodávky zboží a poskytování služeb budou uskutečňovány na základě smluv a kontraktů uzavíraných mezi právnickými a/nebo fyzickými osobami (dále nazývanými „subjekty“) států smluvních stran v souladu s