Input:

233/1999 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 15. září 1999 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 268/1998 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1998 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry Garance

č. 233/1999 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 15. září 1999 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 268/1998 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1998 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 15. září 1999 v plénu o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 4 na zrušení zákona č. 268/1998 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1998 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry,
takto:
V ustanovení § 1 zákona č. 268/1998 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1998 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry, se v textu „Představitelům státní moci a některých státních orgánů,1) soudcům,2) státním zástupcům3) a členům prezidia Komise pro cenné papíry4) další plat5) za druhé pololetí roku 1998 nenáleží” zrušuje slovo „soudcům2)” dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
V jeho zbývající části se návrh na zrušení zákona č. 268/1998 Sb. zamítá.
Odůvodnění
Dne 27. května 1999 byl Ústavnímu soudu doručen návrh Obvodního soudu pro Prahu 4 na zrušení zákona č. 268/1998 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1998 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry. Ústavní soud - poté, co navrhovatel na základě jeho výzvy odstranil vady návrhu - shledal, že podání splňuje formální náležitosti návrhu na zrušení zákona, který je soud oprávněn podat v souvislosti se svojí rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, (dále jen „Ústava”) - (též § 64 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).
Navrhovatel, za nějž jedná v souladu s ustanovením § 30 odst. 3 zákona o Ústavním soudu předseda senátu Mgr. René Fischer, v návrhu uvedl, že dle jeho názoru není v zákonu č. 268/1998 Sb. respektován obecně uznávaný požadavek právního státu - zákaz retroaktivity. Dovolává se přitom ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož náleží představiteli a soudci, o nichž to stanoví zákon, další plat, pokud v kalendářním pololetí skutečně vykonávali funkci alespoň 90 kalendářních dnů. Podle zákona č. 268/1998 Sb. však tento další plat představitelům a soudcům nenáleží. Protože ke dni 5. listopadu 1998, tj. ke dni účinnosti napadeného zákona (na tomto místě Ústavní soud poukazuje na omyl navrhovatele v určení dne účinnosti napadeného zákona, zákon nabyl účinnosti až 19. listopadu 1998), již převážná část představitelů a soudců zákonné podmínky § 4 odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb. pro