Input:

194/2010 Sb., Zákon o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění účinném k 1.1.2024 Garance

č. 194/2010 Sb., Zákon o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění účinném k 1.1.2024
ZÁKON
ze dne 20. května 2010
o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
135/2016 Sb.
(k 1.10.2016)
mění, celkem 25 novelizačních bodů; nová přechodná ustanovení
183/2017 Sb.
(k 1.7.2017)
mění § 25, § 33 a § 34
367/2019 Sb.
(k 15.1.2020)
mění, celkem k datu 42 novelizačních bodů; nová přechodná ustanovení
367/2019 Sb.
(k 1.10.2020)
vkládá § 7a a mění § 36 odst. 2
240/2022 Sb.
(k 1.9.2022)
mění § 10, § 16 a § 33
464/2023 Sb.
(k 1.1.2024)
mění § 4b odst. 3
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VEŘEJNÉ SLUŽBY V PŘEPRAVĚ CESTUJÍCÍCH
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)  Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) postup státu, krajů a obcí při zajišťování dopravní obslužnosti veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou2) a veřejnou linkovou dopravou3) (dále jen „zajišťování dopravní obslužnosti”).
(2)  Na postup při zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících ve vnitrozemské plavbě4) se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně.
§ 2
Dopravní obslužnost
Dopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu.
HLAVA II
ZAJIŠTĚNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI
Dopravní obslužnost státu, kraje a obce
§ 3
(1)  Kraje a obce ve své samostatné působnosti stanoví rozsah dopravní obslužnosti a zajišťují dopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou a jejich propojením.
(2)  Kraj zajišťuje dopravní obslužnost ve svém územním obvodu a se souhlasem jiného kraje v jeho územním obvodu. Kraj může zajišťovat veřejné služby v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou v sousedícím územním obvodu jiného státu po předchozí dohodě s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu, pokud je to potřeba pro zajištění dopravní obslužnosti kraje.
(3)  Obec zajišťuje dopravní obslužnost ve svém územním obvodu nad rámec dopravní obslužnosti území kraje. Obec může zajišťovat veřejné služby v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou mimo svůj územní obvod, pokud je to potřeba pro zajišťování dopravní obslužnosti obce a se souhlasem kraje a obcí, které mají uzavřenou smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících a jejichž územní obvod je zajišťováním služeb dotčen.
§ 4
(1)  Stát prostřednictvím své organizační složky zajišťuje dopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou vlaky celostátní dopravy, které mají nadregionální nebo mezinárodní charakter; v sousedícím územním obvodu jiného státu ji může zajišťovat po předchozí dohodě s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu.
(2)  Za stát zajišťuje dopravní obslužnost Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem financí určí maximální výši kompenzace a způsob tohoto určení na dobu účinnosti smluv o veřejných službách v přepravě cestujících. Nedojde-li mezi Ministerstvem dopravy a Ministerstvem financí k dohodě, určí maximální výši kompenzace na návrh Ministerstva