Input:

186/1992 Sb., Zákon České národní rady o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění účinném k 1.3.2006, platné do 31.12.2006 Archiv

č. 186/1992 Sb.
[zrušeno č. 361/2003 Sb.]
ZÁKON
České národní rady
ze dne 19. března 1992
o služebním poměru příslušníků Policie České republiky
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
590/1992 Sb.
(k 1.1.1993)
doplňuje
26/1993 Sb.
(k 1.1.1993)
mění, doplňuje
326/1993 Sb.
(k 1.1.1994)
mění
40/1994 Sb.
(k 1.4.1994)
mění
33/1995 Sb.
(k 1.4.1995)
mění, doplňuje
118/1995 Sb.
(k 1.10.1995)
mění
160/1995 Sb.
(k 1.1.1996)
mění, doplňuje
111/1998 Sb.
(k 1.1.1999)
mění
155/2000 Sb.
(k 1.1.2001)
mění (12 novelizačních bodů)
460/2000 Sb.
(k 1.1.2001)
v § 159 vkládá nové písm. b)
265/2001 Sb.
(k 1.1.2002)
v § 16 ruší odst. 3, v § 157 se ruší odst. 6 a 7; přečíslování odst.)
309/2002 Sb.
(k 1.1.2009)
vkládá nový § 123a
436/2004 Sb.
(k 1.10.2004)
mění slova v § 113 odst. 3 a § 115 odst. 2
21/2006 Sb.
(k 1.3.2006)
v § 106 odst. 1 mění písm. d) a e), v § 108 mění odst. 3, vkládá § 121a až 121c, nové přechodné ustanovení
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
SLUŽEBNÍ POMĚR
Úvodní ustanovení
§ 1
Tento zákon upravuje služební poměr příslušníků Policie České republiky (dále jen „služební poměr“).
§ 2
(1) Příslušníci Policie České republiky (dále jen „policista“) jsou ve služebním poměru k Policii České republiky (dále jen „policie“).
(2) Jménem policie jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru podle tohoto zákona ministr vnitra České republiky (dále jen „ministr“) a v rozsahu jím stanoveném další funkcionáři (dále jen „služební funkcionář“); rozsah, v němž jedná jménem policie ředitel útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochranu prezidenta České republiky a ochranu objektů, v nichž pobývá prezident České republiky, stanoví ministr se souhlasem prezidenta České republiky.
(3) Služební funkcionáři jsou oprávněni v rozsahu své pravomoci ukládat podřízeným policistům služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich činnost a vydávat k tomuto účelu rozkazy a pokyny.
HLAVA PRVNÍ
VZNIK A ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 3
Podmínky přijetí do služebního poměru
Do služebního poměru může být přijat občan České republiky starší 18 let, který
a) je bezúhonný,
b) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro výkon funkce, do které má být ustanoven; výjimku lze učinit pouze na základě rozhodnutí ministra,
c) je fyzicky, zdravotně a duševně způsobilý pro výkon služby,
d) vykonal základní nebo náhradní vojenskou službu, pokud podléhá branné povinnosti,
e) úspěšně absolvoval přijímací řízení.
§ 4
Přijímací řízení
(1) Přijímací řízení je zahájeno doručením písemné žádosti občana.
(2) V přijímacím řízení služební funkcionář zejména ověří, zda občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru, splňuje podmínky stanovené v § 3, a shromáždí k tomu potřebné podklady.
(3) Služební funkcionář je povinen seznámit občana, který se uchází o přijetí do služebního poměru, se základními povinnostmi vyplývajícími ze služebního poměru, zejména s podmínkami služby, a s hmotným zabezpečením, a předat mu o těchto skutečnostech písemnou informaci.
(4) Občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru, musí být o výsledku přijímacího řízení písemně vyrozuměn bezodkladně po rozhodnutí o jeho žádosti, nejdéle však do šesti měsíců ode dne, kdy doručil žádost o přijetí do služebního poměru.
(5) Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo“) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o přijímacím řízení do služebního poměru.
§ 5
Vznik služebního poměru
(1) Služební poměr se zakládá rozhodnutím služebního funkcionáře. Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí obsahovat
a) den vzniku služebního poměru,
b) funkci, do které je ustanoven, a místo služebního působiště,
c) hodnost, do které je jmenován,
d) výši funkčního platu, popřípadě příplatků,
e) délku zkušební doby, jestliže je stanovena,
f) den skončení služebního poměru, jde-li o služební poměr na dobu určitou.
(2) Služební poměr vzniká dnem určeným v rozhodnutí o přijetí do služebního