Input:

137/2001 Sb., Zákon o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném k 1.1.2014 Garance

č. 137/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 29. března 2001
o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
349/2005 Sb.
(k 13.9.2005)
v § 1 vkládá odst. 3, v § 3 doplňuje písm. d), vkládá § 10a, v § 21 doplňuje odst. 4, vkládá § 21a
413/2005 Sb.
(k 1.1.2006)
v § 7 odst. 3 písm. d) a v § 21 odst. 1 nahrazuje slova
348/2011 Sb.
(k 1.1.2012)
mění § 3 odst. 3, § 4 odst. 2, § 7, § 13, § 17, § 19 odst. 2; vkládá nové § 7a a 7b; ruší § 20 a část pátou
105/2013 Sb.
(k 1.1.2014)
mění § 1 odst. 3
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
(1) Účelem tohoto zákona je upravit poskytování zvláštní ochrany a pomoci svědku a dalším osobám, kterým v souvislosti s trestním řízením zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, (dále jen „ohrožená osoba“).
(2) Podle tohoto zákona se postupuje, jen nelze-li bezpečnost ohrožené osoby zajistit jiným způsobem.1)
(3) Podle tohoto zákona lze zvláštní ochranu a pomoc poskytnout i na žádost příslušného orgánu cizího státu, který rozhoduje o obdobné ochraně osoby podle práva cizího státu (dále jen „orgán cizího státu“), nebo na žádost mezinárodního trestního soudu, mezinárodního trestního tribunálu, popřípadě obdobného mezinárodního soudního orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „soudní orgán“).
(4) Na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona není právní nárok.
§ 2
Ohrožená a chráněná osoba
(1) Za ohroženou osobu se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která
a) podala nebo má podat vysvětlení, svědeckou výpověď nebo vypovídala či má vypovídat jako obviněný anebo jinak pomáhala nebo má pomoci podle ustanovení trestního řádu k dosažení účelu trestního řízení, nebo
b) je znalcem nebo tlumočníkem anebo obhájcem, pokud obviněný, kterého jako obhájce zastupuje, vypovídal nebo má vypovídat, aby pomohl k dosažení účelu trestního řízení, anebo
c) je osobou blízkou2) osobě uvedené v písmenu a) nebo b).
(2) Chráněnou osobou je ohrožená osoba uvedená v odstavci 1, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc.
§ 3
Zvláštní ochrana a pomoc
(1) Zvláštní ochrana a pomoc je soubor opatření, která zahrnují
a) osobní ochranu,
b) přestěhování chráněné osoby včetně příslušníků její domácnosti3) a pomoc chráněné osobě za účelem jejího sociálního začlenění v novém prostředí,
c) zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby,
d) prověřování dodržování podmínek poskytování zvláštní ochrany a pomoci.
(2) Zvláštní ochranu a pomoc poskytuje Policie České republiky (dále jen „policie“) a Vězeňská služba České republiky (dále jen „vězeňská služba“) výkonem opatření uvedených v odstavci 1. Vězeňská služba může vykonávat jen opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) a c). Policie a vězeňská služba jsou povinny při plnění úkolů podle tohoto zákona si navzájem pomáhat.
(3) Orgány veřejné správy jsou povinny v rozsahu nezbytném k dosažení účelu tohoto zákona spolupracovat s policií a vězeňskou službou při výkonu opatření uvedených v odstavci 1. K zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby je policie oprávněna vytvořit legendu o jiné osobní existenci (dále jen „legenda“) a zajistit v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, vyjmutí, vymazání nebo blokování údajů vyplývajících z této