Stát přispěje 50 pct na komerční nájmy, schválila vláda
- Schůze vlády 25. května 2020
24. května 2020
Na programu mimo jiné:
- novela nařízení vlády o plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání na standard DVB-T2,
- poslanecké novely zákona o daních z příjmů,
- poslanecká novela zákona o sociálních službách,
- poslanecká novela zákona o způsobilosti k řízení motorových vozidel.
- Odborná školení nebude třeba plnit do konce roku, schválila vláda
18. května 2020
Odborníci nebo řemeslníci, u kterých to vyžadují normy nebo právní předpisy, nebudou porušovat zákon, když do konce roku nebudou absolvovat povinná školení nebo pravidelné zkoušky. Počítá s tím zákon, který dnes schválila vláda kvůli dopadům pandemie koronaviru. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Týká se to například instalatérů, plynařů, řidičů nebo dalších povolání vyžadujících pravidelné odborné zkoušky a školení. Podle Havlíčka vláda bude chtít zákon ve Sněmovně projednat ve zrychleném čtení.
"Navrhovaný zákon zlepšuje postavení zaměstnavatelů i zaměstnanců, kteří by se v opačném případě mohli dostat do patové situaci a volit mezi vědomým porušením právních předpisů nebo přerušit činnost, což by mělo důsledky jak ekonomické, tak sociální, ať již pro postižené zaměstnance, kteří by se mohli stát nezaměstnaní, tak pro případné odběratele služeb poskytovaných dotčenými podnikatelskými subjekty," uvádí materiál.
Kvůli šíření koronaviru vláda vyhlásila 12. března nouzový stav, ten skončil v neděli. V rámci opatření proti šíření koronaviru kabinet přistoupil k řadě omezujících opatření, včetně pohybu osob, přerušení výuky na školách nebo omezení provozu řady služeb.
Výběr oblastí, kde jsou požadovány zkoušky a pravidelná školení:
- požární bezpečnost
- bezpečnost práce
- profesionální řidiči
- energetika
- ekologie
- plynárenství
- elektrotechnika
- bezpečnost provozu při hornické činnosti
- bezpečnost práce v nízkotlakých kotelnách
- jaderná bezpečnost a radiační ochrana
- ochrana utajovaných informací
- Stát přispěje 50 pct na komerční nájmy, schválila vláda
18. května 2020
Stát přispěje na komerční nájem podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí 50 procent v případě, že ho majitel o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu. Podpora do maximální výše deset milionů korun se bude vztahovat na duben, květen a červen. Nájemci, kteří nájem platí veřejnému subjektu, dostanou rovnou podporu 80 procent. Program COVID nájemné dnes schválila vláda. Ministerstvo průmyslu a obchodu ho začne okamžitě připravovat, vyčlenilo na něj 100 pracovníků. Po jednání kabinetu to řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Ze státního rozpočtu se na tuto úlevu podle něj vydá do pěti miliard korun.
Program má pomoci podnikatelům, kteří museli kvůli opatřením vlády proti šíření koronaviru zavřít své provozy. Nájemní smlouvy na tyto prostory musely být uzavřeny před 12. březnem, kdy byl vyhlášen nouzový stav. Podporu budou moci čerpat i ti podnikatelé, kteří fungovali v omezeném provozu, prodávali přes výdejní okénka, rozvoz nebo e-shop. Na výdaje za nájem nemohou živnostníci a firmy čerpat jinou podporu.
COVID nájemné nebudou moci využít ani podnikatelé, kterým prostor pronajímá spřízněná osoba. "Nemůže se jednat třeba o spřátelené subjekty ve smyslu právnických vazeb, ve smyslu statutárních vazeb, nemůže se jednat o firmu, která je přímo či nepřímo ovládána, anebo osobu, která má k tomu příjemci nějaký finanční podíl, případně je to osoba, která má nějaký významnější vliv na ten podíl u příjemce, nemůže se jednat ani o sesterské subjekty," vyjmenoval Havlíček.
U žádosti o dotaci budou muset podnikatelé podle vládních materiálů předložit doklad o uhrazeném nájmu za leden a únor, případně předchozí měsíce, doklad potvrzující zaplacení poloviny nájemného a doklad o úhradě DPH ze 70 procent nájemného za období od 1. dubna do dne podání žádosti o poskytnutí podpory.
Havlíček dříve uvedl, že zájem o dotaci by mohlo mít 150.000 až 200.000 podnikatelů.
Asociace nákupních center vítá, že vláda vyslyšela její návrh a nájemcům budou moci společně pomoci. A to i přesto, že nákupní centra podle ní na rozdíl od obchodníků nesou dlouhodobá rizika. "Naší snahou je dlouhodobý rozvoj celého sektoru maloobchodu, proto jsme se rozhodli obchodníky podpořit a hodláme v tom pokračovat i nadále," uvedl předseda českého výboru Asociace nákupních center Jan Kubíček.
Havlíček už měl dříve vyjednánu podporu, kdy by se stát na nájmu podílel z jedné třetiny. V takovém případě by za opatření stát zaplatil zhruba tři miliardy korun.
- Vláda schválila další podpory podnikatelům, chce uvolnit hranice
18. května 2020
Vláda pokračuje v rozvolňování opatření, která zavedla kvůli šíření nemoci covid-19. Od 26. května bude možné překročit hranice na více přechodech a hraniční kontroly budou jen namátkové, česká diplomacie bude tento týden jednat o otevření hranic se Slovenskem, s Rakouskem a s Německem. Dále chce stát od 8. června zrušit testy při cestě z nerizikových zemí. Kabinet dnes také schválil úvěrový program pro živnostníky a firmy zasažené koronavirem COVID III a program COVID nájemné, v jehož rámci stát přispěje 50 procent na komerční nájmy.
Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby bylo možné do poloviny června otevřít hranice se všemi sousedními státy. Vede s nimi jednání o podmínkách pro tyto kroky, největší pokrok je při rozhovorech s Rakouskem, které ke zrušení hraničních kontrol už otevřelo všechny hraniční přechody s Českem, Slovenskem a Maďarskem. Česko vede debaty také s Řeckem, které má podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) zájem na tom, aby v létě na jeho ostrovy přijeli čeští turisté.
K rozvolnění opatření přistoupila vláda i v nošení roušek, od úterý nebude povinné při rizikové práci v horku dané zákonem nebo v kanceláři dva metry od dalších lidí. Pro další možnou krizi koupí vláda prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv do strategických zásob státu miliony ochranných a zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun. Nákupy zdravotních prostředků, ochranných pomůcek a souvisejících služeb v rámci nouzového stavu prověří Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrola má začít tento týden, skončit by měla v listopadu.
Česko chce od 8. června upustit od povinných testů na covid-19 u lidí vstupujících do země, pokud budou přicházet ze států, které budou z epidemiologického hlediska nerizikové. V současnosti by mezi nimi byly podle ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) například Rakousko, Slovensko nebo Chorvatsko. Seznam rizikových a nerizikových zemí se podle něj bude pravidelně aktualizovat. Příští týden by se měl zmírnit hraniční režim, když plošné kontroly na hraničních přechodech budou nahrazeny namátkovými. Nadále ale bude nutné vykazovat, že přijíždějící má negativní test na koronavirus. V opačném případě bude povinná 14denní karanténa.
Pro živnostníky a firmy zasažené koronavirem dnes kabinet schválil úvěrový program COVID III. Stát na záruky vyčlenil 150 miliard korun, Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) tak bude moci ručit za půjčky až 500 miliard korun. Podporu by mohlo získat až 150.000 podnikatelů. Stát také přispěje na nájem podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí 50 procent v případě, že ho majitel o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu. Podpora do maximální výše deset milionů korun se bude vztahovat na duben, květen a červen.
Na ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné dnes vláda z rozpočtu schválila vyčlenit 2,5 miliardy korun. O program je větší zájem, než kabinet původně očekával. Každý měsíc má zájem o ošetřovné až 70.000 podnikatelů. Zákon, který má poskytovatelům zdravotní péče kompenzovat koronavirový výpadek 30,5 miliardy korun, projedná Sněmovna příští týden ve stavu legislativní nouze. V návaznosti na zákon ministerstvo připraví takzvanou kompenzační vyhlášku, na jejímž základě se budou peníze proplácet. Bude se jednat o obdobu každoroční úhradové vyhlášky.
Vláda dnes vzala také na vědomí mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví, která od příštího pondělí 25. května upraví regulace proti koronaviru. Kabinet od pondělí počítá například s otevřením vnitřních prostor v restauracích, hradech, zámcích a zoologických zahradách, plánuje i zprovoznění hotelů, dosud nepovolených taxislužeb i koupališť.
O majetkový vstup státu nemá zájem letecká skupina Smartwings, ale žádá stát o úvěr, nebo garanci za úvěr u komerční banky. Podle firmy je v současné krizi problém získat nové půjčky na bankovním trhu. Provoz na pražském letišti se během dubna propadl na minimum. Letiště během měsíce odbavilo 5031 cestujících, což je meziroční pokles o 99,6 procenta. O více než 90 procent se snížil i letový provoz na letišti. V květnu se začíná provoz pomalu oživovat, obnoveno bylo několik linek.
Počet případů nemoci covid-19 způsobované koronavirem v Česku v neděli stoupl o 20, což je to nejnižší denní nárůst za více než týden. Podíl nových případů na počtu testů činil 0,6 procenta. Dnes do 17:30 přibylo 47 případů, od začátku epidemie tak byla nemoc covid-19 prokázána u 8527 lidí. Počet vyléčených stoupl o 165 na 5633, úmrtí je 297.
- Vláda schválila program COVID III, na záruky v něm je 150 mld. Kč
18. května 2020
Vláda schválila úvěrový program pro živnostníky a firmy zasažené koronavirem COVID III. Kabinet na záruky vyčlenil 150 miliard korun, Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) tak bude moci ručit za půjčky až 500 miliard korun. Po jednání vlády to dnes uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podporu by mohlo získat až 150.000 podnikatelů.
Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, získají záruku do 80 procent. Délka ručení bude tři roky. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun. Z programu bude možné podle šéfů komerčních bank úvěry čerpat do týdne či 14 dnů.
ČMZRB musí nyní vypsat výzvu. Podle Havlíčka tak učiní dnes večer nebo v úterý ráno. Do ní se mohou hlásit komerční banky, spořitelní a úvěrní družstva, se kterými následně ČMZRB bude podepisovat smlouvy. Podnikatelé žádost o úvěr budou vyřizovat už jen výhradně ve své bance. Podle dřívějších informací by se žadatelé měli připravit na úhradu poplatků za žádost o půjčku. "Stát dává hlavní benefit v 90procentní záruce a jiný benefit státu tam není. Jinými slovy o tom rozhoduje trh," řekl Havlíček.
Úvěry budou poskytovány pouze na provozní výdaje. Nesmějí být vynaloženy na refinancování dříve uzavřených smluv o jiném dluhovém financování. Splatit úvěr nebude možné dříve než po 1. lednu příštího roku. Firmy musejí podle vládních materiálů souhlasit se zveřejněním skutečného majitele.
Díky tomu, že žádosti budou schvalovat pouze komerční banky, proces bude podle Havlíčka rychlý a flexibilní. Stát však podle něj nemůže zaručit, že všechny úvěry budou schváleny. Úspěšnost by podle něj měla být vyšší než u COVID II, kde se pohybuje mezi 50 a 70 procenty.
COVID III navazuje na programy COVID I a COVID II. Hlavní město umožnilo pražským podnikatelům čerpat úvěry v programu COVID Praha. ČMZRB do 14. května v těchto programech schválila podporu pro zhruba 1500 podnikatelů za více než deset miliard korun. Nejčastěji pomoc míří do maloobchodu a velkoobchodu, zpracovatelského průmyslu a provozovatelům ubytovacích a stravovacích služeb. Více než dvě třetiny pomoci čerpají živnostníci a firmy s méně než 50 zaměstnanci.
- Od 26. května se zmírní opatření pro překročení hranic
18. května 2020
Od 26. května bude možné překročit hranice na více přechodech a hraniční kontroly budou jen namátkové. Nadále ale bude povinné při vstupu do země dokládat negativní test na nemoc covid-19, uvedl na twitteru vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Další uvolnění hraničního režimu by mělo nastat 8. června, kdy by Česku upustilo od testů na covid-19 u lidí, kteří se budou vracet ze států, co budou z epidemiologického hlediska nerizikové, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
"Vláda se dnes shodla, že se od 26. 5. uvolní režim na hranicích: bude je možné překročit na více hraničních přechodech a kontrola bude pouze namátková. Dál však bude platit (až na platné výjimky) povinnost předložit při vstupu do ČR negativní test na covid-19," napsal Hamáček. Na jaké přechody se možnost překročení hranice rozšíří, neuvedl.
Na dotaz ČTK Hamáček upřesnil, že materiál o nové podobě hraničního režimu půjde na vládu v pondělí 25. května. Na twitteru také uvedl, že Česko přijímá podobný přístup k ochraně hranic, jaký už dříve začaly uplatňovat Rakousko a Německo.
Vojtěch potvrdil plánované zmírnění hraničního režimu od příštího týdne. "Já jsem navrhl, že bychom v další fázi od 8.6. přešli k další deregulaci v tom směru, že bychom se vrátili do stavu na začátku pandemie, kdy jsme měli definovány rizikové a nerizikové země na základě epidemiologické situace," uvedl také na tiskové konferenci po jednání kabinetu.
V současnosti by podle Vojtěcha mezi nerizikovými státy byly například Rakousko, Slovensko nebo Chorvatsko. Naopak za rizikové by byly považovány Španělsko, Itálie či Francie. Seznam rizikových a nerizikových zemí se podle něj bude pravidelně aktualizovat.
Dosud Česko počítalo s plošnými kontrolami na hranicích do 13. června, Hamáček ale o víkendu řekl, že chce ve vládě jednat o možnosti rychlejšího uvolnění opatření. Ke zrušení hraničních kontrol už přistoupilo Rakousko, které otevřelo všechny hraniční přechody s Českem, Slovenskem a Maďarskem. Kontroly kvůli koronaviru jsou tam rovněž jen namátkové.
Německo potvrzení o negativním testu nevyžaduje a jednotlivé spolkové země teď také postupně ruší opatření, které počítalo s povinnou 14denní domácí karanténou pro všechny, kdo po delším pobytu v zahraničí překročí jeho hranice. I když spolková republika postupně uvolňuje režim na svých hranicích a třeba ty s Českem vůbec nekontroluje, mohou do ní cizinci nadále vstoupit jen, pokud k tomu mají pádný důvod. Tím může být třeba práce.
Podle dat Policie ČR, která zveřejnila Česká televize, policie mezi 16. březnem a 15. květnem zkontrolovala 1,552.000 vozidel odjíždějících z České republiky a 1,637.000 vozů, které do Česka přijížděly. Odepřela odjezd z ČR 14.000 osobám a příjezd do Česka 24.000 lidem.
- Kabinet podpořil opatření, která rozvolní zákazy od 25. května
18. května 2020
Kabinet dnes vzal na vědomí řadu mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, která od příštího pondělí 25. května upraví platné regulace proti koronaviru. Novinářům to po zasedání vlády řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Jedná se o opatření, která například umožní účast většího počtu lidí na hromadných akcích či povolí provoz vnitřních prostor restaurací, dodal.
Vojtěch řekl, že ministerstvo nyní vkládá do svých opatření všechny úpravy, s kterými vláda počítá na nejbližší pondělí. "Vláda vzala na vědomí řadu mimořádných opatření, která vydáváme v souvislosti s tím, že ta vlna, která nás čeká od 25. května, ukončuje celou řadu regulací," řekl novinářům.
Kabinet od pondělí počítá s otevřením vnitřních prostor v restauracích, hradech, zámcích a zoologických zahradách, plánuje i zprovoznění hotelů, dosud nepovolených taxislužeb i koupališť. Umožní také návštěvy v sociálních a zdravotnických lůžkových zařízeních, sportování až 300 osob s možností využít šatny a sprchy či hromadné akce pro až 300 osob.
- Žáci prvního stupně budou moci od 25. května docházet do škol
18. května 2020
Žáci prvního stupně základních škol budou moci od 25. května navštěvovat školu ve skupinách do 15 dětí. Schválila to na dnešním zasedání vláda, informovala ČTK mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Ministr Robert Plaga (ANO) dříve uvedl, že by měla až do konce školního roku zůstat dominantní výuka na dálku, docházka tedy bude dobrovolná. Rodiče mohou své děti do skupin nahlásit do dnešní půlnoci.
Ministerstvo školství ve spolupráci s epidemiology pro školy vypracovalo manuály, co budou muset zajistit, aby se snížilo riziko šíření covidu-19. Vedení škol tak bude muset děti rozdělit do skupin po nejvýše 15 žácích a zajistit, aby se různé skupiny dětí nepotkávaly.
Vláda nařídila uzavřít školy kvůli koronavirové nákaze 11. března. Postupně se otevírají. Od června by se podle plánu kabinetu měly školy otevřít v omezené míře i starším žákům. Nyní do nich mohou chodit jen deváťáci.
Speciální školy pro děti s různými druhy postižení by se podle vyjádření Plagy z minulého týdne mohly v omezeném režimu otevřít 25. května, nebo postupně 25. května a 1. června. Ministr chce prosazovat spíše postupné otevírání škol pro různé druhy postižení, jednat by o tom měl tento týden s epidemiologem Rastislavem Maďarem.
Podle dnešní ankety ČTK se fungování školních skupin na prvním stupni asi v jednotlivých základních školách v Praze bude hodně lišit. Zatímco někde se přihlásila do škol zhruba čtvrtina dětí, jinde kolem 85 procent. V některých školách zůstanou třídní učitelé doma a budou se dále věnovat výuce na dálku, jinde se vrátí do škol a budou se soustředit více na výuku ve škole.
- Možnost stavět veřejné toalety bez povolení vláda nepodpořila
18. května 2020
Navrhovanou možnost výstavby veřejných toalet, přebalovacích míst nebo sprch na veřejných prostranstvích a v parcích bez stavebního povolení vláda ve Sněmovně nepodpoří. K novele stavebního zákona poslance ČSSD Petra Dolínka dnes kabinet podle informací ČTK zaujal negativní stanovisko. Dolínek tvrdí, že územní a stavební řízení jsou zdlouhavá, přičemž je v zájmu společnosti, aby byl veřejných sociálních zařízení dostatek.
Vláda ve svém stanovisku upozornila na to, že územní a stavební řízení slouží i k tomu, aby stavba nenarušila urbanistickou, estetickou nebo historickou hodnotu místa. Novela by navíc výrazně oslabila postavení osob, které jsou ze zákona účastníky správního řízení a mohou v něm uplatňovat námitky.
Bez nutnosti rozhodnutí o umístění stavby, a tedy i bez stavebního povolení by se mohla podle novely stavět jednopodlažní sociální nebo hygienická zařízení o ploše do 50 metrů čtverečních s výškou do pěti metrů na veřejném prostranství nebo na pozemku veřejné zeleně a parku. Změna by se týkala i souvisejících technických zařízení.
Pod tzv. volný režim ohledně povolování nyní spadají za vymezených podmínek například skleníky, přístavby k rodinným nebo rekreačním domům, bazény, konstrukce zastávek a opěrné zdi a ploty. Bez povolení lze také stavět třeba budovy pro hospodaření v lesích, posedy, cirkusové stany a stožáry na vlajky a antény.
O Dolínkově předloze rozhodnou zákonodárci. Není ale jisté, zda Sněmovna stihne novelu projednat do konce tohoto volebního období.
- Stát by mohl podpořit spolky, které lidi připraví na jeho obranu
18. května 2020
Stát by mohl podpořit spolky, které připraví občany na obranu státu. Vláda dnes odsouhlasila návrh novely zákona o zajišťování obrany České republiky, nyní ji posoudí poslanci. O schválení zákona na twitteru informoval ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Ministerstvo obrany by vybraným spolkům mohlo pomáhat finančně i třeba bezplatným zapůjčením nemovitostí nebo vybavení. Ročně chce ministerstvo obrany v této souvislosti vynaložit 275 milionů korun.
"Od úpravy si slibujeme posílení vazeb mezi státem a veřejností. Aby měli občané sdružení v různých spolcích zájem a motivaci zapojit se do přípravy občanů k obraně státu i jiným způsobem než například vstupem do aktivní zálohy," sdělil ČTK Metnar.
Zpracovatelé zákona v návrhu, který dnes Metnar předložil vládě, uvádí, že spolky, církve či náboženské společnosti mají často dobře organizovanou členskou základnu a mají k dispozici i dobré materiální i odborné zázemí. Zákon je ale nemotivuje k tomu, aby se v době míru zapojily do přípravy občanů na obranu státu.
S jejich povinným zapojením se v současné době počítá až po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Dokument ale upozorňuje, že není jasné, jak by stát v takovém případě zvládl občany připravit. Musel by totiž k tomu v jednu chvíli vyčlenit velké množství profesionálů, které by ale pravděpodobně zároveň potřeboval ke své obraně. Navíc by podobná příprava byla náročná časově. Ministerstvo obrany zároveň podotklo, že stát nemá k dispozici žádné informace o tom, jak jsou jeho občané k obraně připraveni.
Novela zákona chce vytvořit systém, ve kterém by se lidé dobrovolně připravovali na obranu státu už v době míru. Již dříve ministerstvo uvedlo, že by se do něj mohly například zapojit střelecké spolky, radioamatéři, spolky zabývající se zdravovědou či sebeobranou nebo třeba kynologové. Ministerstvo by vedlo rejstřík těchto spolků a pomáhalo jim finančně, materiálně i metodicky. Mělo by zároveň k dispozici seznam jeho členů. Při odvodech by pak mohlo přihlédnout k jejich schopnostem a znalostem, a mohlo je tak lépe zařadit na vhodná místa.
Ministerstvo uvádí, že chce spolupracovat se spolky, které se zabývají aktivitami, které upevní morální vlastnosti, fyzickou zdatnost či psychickou odolnost občanů, zvýší jejich znalosti, odbornost nebo návyky, které můžou být při obraně státu využitelné. Lidi mají vést i ke zvládání nevojenských mimořádných událostí a krizových situací.
Spolky by na oplátku od ministerstva obrany dostaly na svou činnost podporu. Peníze by formou dotací mohly dostávat i třeba na nákup vybavení, zároveň by mohly využívat majetek ministerstva obrany.
Roční náklady na celý systém by měly být 275 milionů korun. Na samotnou přípravu lidí k obraně státu půjde 200 milionů, dalších 75 milionů bude příspěvek na výkon státní správy pro samosprávu. V prvním roce by ministerstvo mezi branné spolky rozdělilo 141,5 milionu korun, v dalších letech pak 143,1 milionu korun, zbytek peněz by stál chod systému.