Přehled daňových změn ve schváleném daňovém balíčku
- Sněmovna schválila rychlejší přípravu infrastrukturních staveb
19. června 2020
Příprava staveb dopravní a další infrastruktury se v budoucnu zřejmě výrazně zkrátí. Podle vlády by to mohlo být až o třetinu. Stát by měl také snáze a rychleji získávat pozemky pro výstavbu dálnic a železnic. V případě výkupu stavebních pozemků a staveb bude moci vlastník dostat až jedenapůlnásobek znalecké ceny. Počítá s tím novela takzvaného liniového zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. V současné době trvá příprava velkých dopravních staveb až 13 let.
Část opozice návrh zákona kritizovala, Piráti ho chtěli zamítnout. Další opoziční poslanci kritizovali podle nich nedostatečně připravený materiál. Poukazovali na výhrady, které k návrhu měla Legislativní rada vlády, nebo na to, že jim vláda nedala informaci, jak se osvědčily změny přijaté v předchozí novele. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) připustil, že vláda mohla tyto údaje k novele přiložit, aby se s nimi poslanci mohli seznámit.
Novela má umožnit státu stavět dálnice a železnice okamžitě poté, co získá přístup k potřebným pozemkům v rámci stavebního povolení. Tento postup budou moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic nebo Správa železnic.
Tento návrh, nazývaný polský model, předložil zpravodaj Martin Kolovratník (ANO) a získal pro něj podporu i hospodářského výboru. Na Kolovratníkův návrh Sněmovna také rozhodla, že snáze půjdou získávat pozemky vedle dálnic i pro nové elektrárny s výkonem nad 100 MW a pro přenosové sítě.
Schválený návrh navazuje na dřívější úpravy zákona, které zavedly například takzvané mezitímní rozhodnutí. Tento institut státu u vymezených projektů umožňuje zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Nově se má rozšířit i na vodní a energetickou infrastrukturu, pokud jsou vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje.
V příloze k zákonu vláda navrhuje zařadit mezi tyto významné stavby i nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech. Na seznam se mají zařadit na návrh vlády také některá elektrická nebo plynárenská vedení.
Zákon zpřesňuje i podmínky, za nichž úřady povolí zrušit železniční přejezdy. Má to snížit počet nehod na přejezdech a také zrychlit vlaky, které danými úseky projíždějí. Nově má platit, že silniční správní úřad zruší přejezd na žádost vlastníka trati nebo pozemní komunikace. Podmínkou bude, že pro přístup k nemovitostem bude možné využít jinou vhodnou trasu, která ale nesmí být delší o více než pět kilometrů. Nebude také smět vést přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení.
Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko by mělo nahradit veškeré správní akty nutné k ochraně přírody, což může podle ministerstva oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok. Lhůta pro vydání stanovisek by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se tzv. fikce souhlasu.
Poslanci vznesli k předloze desítky pozměňovacích návrhů. Poslanec Kolovratník uspěl s návrhem, který zvyšuje o deset milionů na 60 milionů korun příspěvek obci, na jejímž území bude stanoveno území pro ukládání jaderného odpadu.
Sněmovna přijala i návrh Petra Dolínka (ČSSD), který má podpořit rozvoj elektromobility. Schválila, že budování veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily nebude vyžadovat rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.
Opoziční Piráti chtěli zákon zamítnout, se svým návrhem ale neuspěli. Podle nich je velká část navrhovaných opatření nedostatečně zdůvodněná. Pro zákon jako pro celek hlasovalo 129 ze 157 přítomných poslanců.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) řekl, že v případě pozitivního scénáře se může příprava zkrátit až o sedm let. Ujišťoval, že polský model nikoho nepřipraví ani o korunu, ale eliminuje tím možné vydírání a prodlužování debat o získání pozemků.
Největší kritiky se předloze dostalo do Pirátů. Poslanec této strany Ondřej Polanský mimo jiné, že stanovisko Legislativní rady vlády je tak zdrcující, že by se slušelo tisk stáhnout a přepracovat. Také předseda klubu ODS a bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura nešetřil výhradami. "Co to říká o té kvalitě návrhu, kdy sami vládní úředníci to strhají od začátku do konce," podotkl. Připomněl, že poslední novelu tohoto zákona Sněmovna schvalovala před dvěma lety. Poukazoval přitom na to, že poslanci nemají informace, zda a jak tato předchozí novela pomohla urychlit výstavbu. Také Helena Langšádlová (TOP 09) naléhala na Havlíčka, aby poslancům poskytl analýzu toho, jak pomohly ve výstavbě nástroje, které do zákona Parlament vložil při poslední novelizaci. Zpravodaj Kolovratník řekl, že Ředitelství silnic a dálnic použilo mezitímní rozhodnutí již v 15 případech a z toho v pěti případech již úřady rozhodly.
- Zákon proti chemickým zbraním se sladí s mezinárodní úmluvou
17. června 2020
Zákon o opatřeních k zákazu chemických zbraní Sněmovna uvedla pojmově do souladu s příslušnou mezinárodní úmluvou. V souladu s vládním návrhem do něj dnes zahrnula všechny látky, které mohou být zneužitelné jako chemická zbraň. Novelu, jejíž vládní verzi poslanci nijak neupravovali, nyní dostane k projednání Senát.
Česko podle vlády chemické zbraně nevyrábí a ani neskladuje. Kontroluje se ale třeba nakládání s toxickými chemickými látkami, které lze používat i k účelům, jež úmluva nezakazuje.
Koncepční změnu novela přinese v tom, že zahrne všechny látky, které mohou být zneužitelné jako chemická zbraň. Dosud se zákaz týká jen látek, které jsou uvedeny v seznamech podle Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.
"Dosavadní znění zákona nevhodně umožňovalo, aby byly toxické chemické látky a jejich prekurzory, které nepatřily mezi stanovené látky, využívány vcelku libovolně, což by mohlo vést až k vývoji nebo výrobě chemických zbraní," stojí ve zdůvodnění.
Předloha také upřesňuje některé informační povinnosti. Jde zejména o údaje o nakládání s chemickými látkami, které vede nebo může vést k porušení zákona, a o sledování jejich přepravy.
- Sněmovna schválila lepší informovanost klientů při přeměnách bank
17. června 2020
Klienti bank budou zřejmě lépe informování o případných přeměnách jejích bankovních ústavů, například pokud se banka změní na pobočku zahraniční banky. Příslušný zákon, který to má umožnit, dnes schválila Sněmovna. Nyní ho dostane k projednání Senát. Schválený zákon také řeší některé problémy spojené s odnímáním bankovní licence a snížit má i administrativní zátěž firem na finančním trhu.
Na návrh rozpočtového výboru Sněmovna upravila pravidla pro likvidaci bank a záložen. Zpřesnila ustanovení, že práce likvidátora banky nebo záložny se hradí z majetku banky, a pokud majetek nestačí, uhradí jeho práci stát. Státu pak vznikne za likvidovanou bankou pohledávka. Na návrh výboru se také rozšiřuje okruh osob, kterým banka může poskytnout informace kryté bankovním tajemstvím. Nově by k nim mohlo mít přístup ministerstvo financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování.
Novela kromě jiného zakotvuje práva vkladatelů vybrat nebo převést své nepojištěné pohledávky z vkladů, a to bezúplatně a bez sankce, v případě, kdy se v důsledku fúze nebo rozdělení banky mění příslušný orgán dohledu nad bankou. Zároveň novela vypouští ustanovení týkající se povinnosti bank předkládat ČNB výpis všech akcionářů a správců z emise akcií banky před konáním valné hromady.
Vyjasňuje také režim bankovního tajemství ve vztahu k záležitostem, které se netýkají klientů. Pracovníkům bank a družstevních záložen návrh ukládá mlčenlivost ohledně údajů poskytnutých v rámci vyžadování zpráv zpravodajskými službami, a to i vůči klientovi banky. Nově se také zavádí možnost financování provozních nákladů Garančního systému finančního trhu souvisejících se správou Fondu pojištění vkladů výběrem mimořádných provozních příspěvků od subjektů na trhu.
Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Stanislava Juránka (KDU-ČSL), který prodlužoval některé lhůty pro složení odborných zkoušek nebo získání dokladů o nabytí všeobecných znalostí pro prodejce pojištění. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by šlo o nepřípustný přílepek, tedy změnu nesouvisejícího zákona. Navržená změna podle ní navíc není potřebná.
- Sněmovna přijala zákon, který pomůže řešit spory o dvojí zdanění
17. června 2020
Firmy a další daňoví poplatníci získají nové nástroje na ochranu proti dvojímu zdanění. Přinést jim je má nový zákon o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů, který dnes schválila Sněmovna. Zákon přejímá evropskou směrnici o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii, tzv. směrnici DRM. Nyní ho dostane k projednání Senát.
Zákon míří na spory při výkladu a provádění smluv o zamezení dvojímu zdanění mezi příslušnými úřady členských států EU, které se odehrávají formou arbitrážního řízení. Dvojí zdanění již nyní upravují specializované mezinárodní smlouvy a smlouvy o zamezení dvojímu zdanění jednoho příjmu.
Vedle těchto smluv je mezi členskými státy Evropské unie uzavřena tzv. Arbitrážní konvence, neboli Úmluva o zamezení dvojího zdanění. Při využívání těchto smluv ale může vzniknout spor o jejich výklad.
Nynější smlouvy o zamezení dvojímu zdanění umožňují to, aby se firma nebo jiný poplatník mohli obrátit na příslušné orgány. Ty se pokusí spornou otázku odstranit, a to buď samy, nebo se svými partnery v dotčených státech. V tuzemsku jde o ministerstvo financí nebo o Generální finanční ředitelství. Ty můžou ve spolupráci s partnerským úřadem určit, jak se smlouva proti dvojímu zdanění použije.
Nově budou mít tyto úřady nejvýše tříletou lhůtu pro dohodu. Nově bude mít poplatník právo požadovat k posouzení případu ustanovení panelu s nezávislými odborníky pokud se úřady na řešení nedohodnou. Bude se také moci obrátit na soud.
- Obce dostanou 1200 Kč na obyvatele, Sněmovna přijala návrh Senátu
16. června 2020
Obce dostanou jednorázový příspěvek 1200 korun ze státního rozpočtu jako kompenzaci výpadku daňových příjmů. Schválila to dnes Sněmovna na popud Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) změnu podpořila. Vláda původně chtěla pomoci obcím zvláštním zákonem, Senát pomoc urychlil. Vložil ji do vládního protikrizového balíčku, který například snižuje silniční daň nebo daň z přidané hodnoty na ubytování. Balíček nyní dostane k podpisu prezident.
Kompenzace má nahradit příjmy, o něž obce i kraje přicházejí ze sdílených daní kvůli výplatě takzvaného kompenzačního bonusu, tedy podpory podnikatelům zasaženým ekonomickými dopady následků epidemie. Tato podpora představuje 500 korun denně a stát ji vyplácí z takzvaných sdílených daní, o které se dělí státní rozpočet s rozpočty obcí a krajů. Konkrétně jde o daň z příjmů zaměstnanců. Na obce a kraje pak zůstává méně peněz.
Podle Schillerové by kvůli tomu obce přišly o 4,5 miliardy korun, dnes schválená kompenzace jim má zajistit 12,8 miliardy korun. Krajům by výpadek měl nahradit státní příspěvek ve výši 12 miliard korun na opravy silnic a další příspěvek na sociální programy, řekla poslancům ministryně.
Rozhodnutí Sněmovny přivítalo Sdružení místních samospráv (SMS ČR). "Je potřeba si uvědomit, že se nejedná o žádné prostředky navíc, je to pouze opatření, které obcím a městům nahradí výpadek financí způsobený zákonem o kompenzačním bonusu," uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák. Představitelé samospráv dnes během podpůrného shromáždění na Malostranském náměstí podepsali takzvanou Malostranskou deklaraci. V ní vyzývají vládu a Parlament mimo jiné k tomu, aby posílily příjmy samospráv.
Schválený daňový balíček umožní nově podnikatelům a firmám uplatnit zpětně daňovou ztrátu. V současnosti mohou poplatníci uplatnit daňovou ztrátu až v následujících zdaňovacích obdobích a za předpokladu, že jsou opět v zisku. Vláda původně předkládala tento návrh bez limitu, Sněmovna ale posléze rozhodla, že ztrátu bude možné uplatnit zpětně jen do 30 milionů korun.
Balíček také rozšiřuje možnosti obcí osvobodit nemovitosti na svém území od daně z nemovitosti nejen na živelní pohromy, ale i na další mimořádné události jako pandemie nebo průmyslové havárie.
Schválený návrh zemědělcům zkracuje lhůtu pro vrácení přeplatku spotřební daně u tzv. zelené nafty ze 60 na 40 dnů. Tzv. zelená nafta je nárok na vrácení části spotřební daně z minerálních olejů prokazatelně spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu.
Předloha také snižuje o čtvrtinu silniční daň u automobilů s maximální povolenou hmotností nad 3,5 tuny bez rozlišení kategorie a podle ministryně půjde i o autobusy. Změna se projeví zpětně již od počátku roku 2020, což se projeví i snížením záloh, které mají být na tuto daň v letošním roce placeny. Loni se na této dani vybralo 6,6 miliardy korun; od roku 2016 výběr neklesl pod šest miliard.
- Přehled daňových změn ve schváleném daňovém balíčku
16. června 2020
Sněmovna definitivně schválila vládní daňový balíček, který má pomáhat poplatníkům zvládnout ekonomické dopady pandemie. Sněmovna do něj začlenila i senátní návrh na kompenzace obcím. Přehled hlavních změn:
Změna zákona o kompenzačním bonusu:
Obce dostanou ze státního rozpočtu příspěvek 1200 Kč na obyvatele. Má jim to kompenzovat výpadek příjmů ze sdílených daní, který nastal kvůli tomu, že stát z nich vyplácí takzvaný kompenzační bonus. Jde o příspěvek 500 Kč osobám samostatně výdělečně činným a společníkům malých společností s ručením omezeným, které ekonomicky poškodila epidemie.
Příspěvek 1200 Kč obcím není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem. Ministerstvo financí ho obcím a městům poskytne prostřednictvím krajů. Krajům pošle peníze do 60 kalendářních dnů od účinnosti zákona, kraje je pak do pěti pracovních dnů přepošlou obcím a městům.
Daň z nemovitých věcí:
Obce budou mít víc možností osvobodit některé nemovitosti od daně z nemovitostí. Tato daň je jejich stoprocentním příjmem. Obce mohou nyní osvobodit od daně nemovitosti dotčené živelní pohromou. Nově to budou moci učinit i v případě dalších mimořádných událostí, jako je třeba pandemie, krizová opatření podle krizového zákona nebo průmyslové havárie. Toto osvobození bude možné uskutečnit i zpětně.
Změna zákona o daních z příjmů:
Jednotlivci budou moci uplatnit zpětně daňovou ztrátu, tzv. loss carryback. Podle nynějšího zákona je možné uplatnit daňovou ztrátu až v následujících pěti zdaňovacích obdobích, a to za předpokladu, že je poplatník v zisku. Nově budou moci poplatníci uplatnit vzniklou daňovou ztrátu i za dvě zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ztráta vznikla. Sněmovna ale původní vládní návrh omezila částkou 30 milionů korun.
Pokud daňový poplatník v důsledku nouzového stavu vykáže za zdaňovací období roku 2020 daňovou ztrátu, bude si moci o tuto ztrátu zpětně snížit svůj základ daně za zdaňovací období let 2019 a 2018.
Zákon o dani silniční:
Silniční daň se snižuje o čtvrtinu u automobilů s maximální povolenou hmotností nad 3,5 tuny, a to včetně autobusů. Změna se projeví zpětně již od počátku roku 2020, což se projeví i snížením záloh, které mají být na tuto daň v letošním roce placeny.
Zákon o spotřebních daních:
Zkracuje se lhůta pro vrácení přeplatku spotřební daně z tzv. zelené nafty. Nyní se vrací do 60 dnů od vyměření nebo doměření nároku na jeho vrácení. Nově to má být 40 dnů od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání.
Zákon o dani z přidané hodnoty:
Snižuje se sazba daně z přidané hodnoty na ubytovací služby, vstupné na kulturní akce a sportovní události, vstupné na sportoviště včetně jízdného na vleky. Snižuje se sazba i na vstupné do saun a dalších podobných zařízení. Ve všech zmíněných případech se snižuje sazba z nynějších 15 na deset procent.
Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní:
Tento zákon stanoví pevně lhůty při provádění automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Novela dává možnost vládě nařízením v souladu s předpisy EU tyto lhůty prodloužit.
- Stát odpustí část sociálních odvodů jen firmám do 50 lidí
16. června 2020
Stát zřejmě odpustí firmám do 50 zaměstnanců sociální odvody za červen až srpen. Podmínkou ale bude to, že nepropustily více než desetinu zaměstnanců a ve srovnání s březnem mzdy nesnížily o více než deset procent. Schválila to dnes Sněmovna v rámci úlev pro firmy postižené opatřeními kvůli epidemii koronaviru. Poslanci odmítli návrhy Senátu, aby se odpuštění týkalo firem až do 150 zaměstnanců a malých lékáren do 25 zaměstnanců. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.
Návrhy Senátu odmítla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní by senátní verze znamenala neúměrný zásah do příjmů státu ve výši 25,5 miliardy korun. Přijatá vládní verze oproti tomu znamená dopad ve výši 13,5 miliardy korun a bude se týkat 88 procent firem, tedy asi 233.000, řekla ministryně.
Maláčová uvedla, že firmy nad 50 zaměstnanců mohou využívat program Antivirus B, a to i za zaměstnance, kteří pracují jen čtyři dny v týdnu. Ministryně také slíbila, že pokud se na tom ANO a ČSSD dohodnou, odpuštění odvodů pro malé lékárny navrhne v dalším zákoně, který by se projednával ve stavu legislativní nouze. Sněmovna původně schválila odpuštění odvodů pro lékárny do 15 zaměstnanců, Senát to chtěl pro lékárny do 25 zaměstnanců.
Dočasné prominutí odvodů je další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, který vláda prodloužila do konce srpna. Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Podle Maláčové bude možné prominout pojistné do 1,5násobku průměrné mzdy, tedy za loňský rok zhruba z 51.700 korun hrubého. Maximální odpuštěný odvod by tak odpovídal asi 12.700 korunám.
Nárok na odpuštění pojistného bude mít zaměstnavatel s nejvýš 50 zaměstnanci, kteří odvádějí nemocenské pojištění. Podle Maláčové je to 88 procent firem, tedy asi 233.000. O odpuštění odvodů podle ministerstva práce nemusejí firmy žádat. Měly by jen oznámit okresní sociální správě snížení odváděné částky v měsíčním výkazu. Na propouštěné pracovníky není možné úlevu uplatnit. Kontroly budou úřady provádět zpětně.
Z programu Antivirus stát vyplácí zatím dva druhy příspěvků. Podpora A činí 80 procent z náhrady mzdy lidí v karanténě či z uzavřených provozů do 39.000 korun superhrubé mzdy. Podpora B odpovídá 60 procentům náhrady mzdy při omezení provozu kvůli výpadku pracovníků či surovin a při poklesu poptávky, a to do 29.000 korun superhrubé mzdy. Tříměsíční odpuštění odvodů je takzvaný režim C.
Sněmovna v předloze obnovila osmidenní lhůtu, v níž mají zaměstnavatelé posílat sociální správě oznámení o nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání. Původní lhůtu ohlašovat změny následující pracovní den, jak to prosadilo ministerstvo práce a sociálních věcí, považovali zaměstnavatelé za nesplnitelnou.
- Zdravotnická zařízení dostanou náhrady za výpadky příjmů
16. června 2020
Zdravotnická zařízení dostanou náhrady za výpadek příjmů zhruba 30,5 miliardy korun, o něž přišla kvůli epidemii koronaviru. Podrobnosti k výplatě peněz stanoví ministerstvo zdravotnictví kompenzační vyhláškou. Umožní to vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna v senátní verzi. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to podpořil. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Senátoři se postavili proti ustanovení, podle něhož by se zamýšlené odpuštění sociálních odvodů za červen až srpen týkalo lékáren do 15 zaměstnanců. Místo toho doporučili jiným zákonem, který teprve čeká na opětovné sněmovní projednání, odpustit odvody lékárnám do 25 zaměstnanců.
Kompenzační zákon má umožnit, že zdravotnická zařízení dostanou od státu zhruba 30,5 miliardy korun za výpadek příjmů, o něž přišly během koronavirové epidemie. Z této částky se přímé náhrady poskytovatelům péče předpokládají ve výši 27 miliard korun. Zbytek z 30,5 miliardy by poskytovatelé měli získat zvýšením objemu hrazených služeb ve druhé polovině letošního roku. Na péči o lidi s nemocí covid-19 má jít dalších pět miliard korun.
Vyhláška zajistí podle Vojtěcha také peníze na odměny pro zdravotníky. Měla by být účinná od července. "V zásadě lze říci, že je to druhá úhradová vyhláška," řekl ministr.
Zákon stanoví, že v případě zdravotnických zařízení, která dostávají zálohy na hrazenou péči, se náhrady vypořádají při ročním zúčtování v polovině příštího roku. Ostatní poskytovatelé mají dostávat zálohy na kompenzaci už letos. Jde například o zařízení lázeňské léčebně rehabilitační péče a o poskytovatele zdravotnické dopravní služby.
Při epidemii koronaviru v březnu až květnu klesla akutní lůžková péče v porovnání se stejným obdobím loni podle ministerstva zdravotnictví na 30 až 50 procent, lázně se zavřely úplně. Naopak domácí paliativní péče přibylo.
Ministerstvo nařídilo nemocnicím omezit péči, která není nezbytná, v polovině března. Do běžného provozu se nemocnice začaly postupně vracet po Velikonocích. Beze změn úhrad by nemocnice přišly asi o 22 miliard korun. Péči omezili také praktičtí lékaři a specialisté, pojišťovny jim kvůli epidemii zavedly nově úhradu za konzultaci s pacientem po telefonu nebo e-mailu.