Stát asi odpustí část sociálních odvodů malým firmám
- Sněmovna schválila nižší DPH i širší uplatnění daňové ztráty
29. května 2020
Daň z přidané hodnoty na ubytovací služby nebo u vstupenek na kulturní a sportovní akce se sníží z 15 na deset procent. Podnikatelům se sníží silniční daň na nákladní vozidla i autobusy nad 3,5 tuny a budou si moci zpětně uplatnit daňovou ztrátu. Obcím se rozšíří možnosti osvobodit vybrané nemovitosti od daně. Počítá s tím vládní daňový protikrizový balíček, který dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nyní ho dostane k projednání Senát.
V případě zpětného uplatnění daňové ztráty Sněmovna přistoupila na poslanecký pozměňovací návrh, který omezuje její celkovou výši na 30 milionů korun. Návrh vznikl na základě dohody ve vládní koalici, protože někteří sociální demokraté měli výhrady k tomu, že zpětné uplatnění ztráty není omezeno.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) avizovala, že podpoří návrh na limit 30 milionů, protože jde o koaliční dohodu, kterou musí respektovat. Dodala ale, že smysl jí to nedává a smysl by dávalo, kdyby limit nebyl. Uvedla také, že i kdyby neprošel návrh na zpětné uplatnění ztráty, budou ji moci firmy tak jako doposud uplatňovat bez limitu následujících pět let, jak jim zákon umožňuje už víc než 20 let.
Vláda původně navrhla možnost uplatnit ztrátu bez limitu. Podle ministryně se tak stalo po debatě s odbornými svazy. Před variantou bez limitu varoval Ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu i některé opoziční strany. Podle týmu by to mělo značné dopady do rozpočtů a motivovalo by to nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR. Ministerstvo financí uvádí, že nebude možné, aby se daňová ztráta zahraniční mateřské společnosti mohla uplatňovat na českou dceřinou společnost například využitím účelové fúze.
Daňový protikrizový balíček také rozšiřuje možnosti obcí osvobodit nemovitosti na svém území od daně z nemovitosti nejen na živelní pohromy, ale i na další mimořádné události, jako jsou pandemie nebo průmyslové havárie.
Schválený návrh zemědělcům zkracuje lhůtu pro pro vrácení přeplatku spotřební daně u tzv. zelené nafty z 60 na 40 dnů. Tzv. zelená nafta je nárok na vrácení části spotřební daně z minerálních olejů prokazatelně spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu.
Předloha také snižuje o čtvrtinu silniční daň u automobilů s maximální povolenou hmotností nad 3,5 tuny bez rozlišení kategorie a podle ministryně půjde i o autobusy. Změna se projeví zpětně již od počátku roku 2020, což se projeví i snížením záloh, které mají být na tuto daň v letošním roce placeny. Loni se na této dani vybralo 6,6 miliardy korun; od roku 2016 výběr neklesal pod šest miliard.
Kromě zmíněného pozměňovacího návrhu omezujícího zpětné uplatnění daňové ztráty neschválila Sněmovna žádnou úpravu. Neuspěla opoziční ODS například se snahou zvýšit základní daňovou slevu nebo zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH. Neuspěl ani sociální demokrat Václav Votava se snahou přesunout do nejnižší desetiprocentní sazby DPH základní potraviny. Neuspěly ani pokus ODS nebo KDU-ČSL prosadit obcím a krajům dotaci ze státního rozpočtu kvůli výpadku jejich daňových příjmů.
- Stát asi odpustí část sociálních odvodů malým firmám
29. května 2020
Stát zřejmě odpustí firmám do 50 zaměstnanců sociální odvody za červen až srpen. Podmínkou ale bude to, že nepropustily více než desetinu zaměstnanců a ve srovnání s březnem mzdy nesnížily o více než deset procent. Schválila to dnes Sněmovna v rámci úlev firmám postižených opatřeními kvůli epidemii koronaviru. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Poslanci odmítli všechny návrhy zejména opozičních poslanců, kteří chtěli okruh firem s nárokem na odpuštění pojistného rozšířit především na středně velké podniky. Sněmovna v novele pouze obnovila osmidenní lhůtu, v níž mají zaměstnavatelé posílat sociální správě oznámení o nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání. Původní lhůtu ohlašovat změny následující pracovní den považovali zaměstnavatelé za nesplnitelnou.
Dočasné prominutí odvodů je další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, který vláda prodloužila do konce srpna. Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) bude možné prominout pojistné do 1,5násobku průměrné mzdy, tedy za loňský rok zhruba z 51.700 korun hrubého. Maximální odpuštěný odvod by tak odpovídal asi 12.700 korun.
Nárok na odpuštění pojistného by měl zaměstnavatel s nejvýš 50 zaměstnanci, kteří odvádějí nemocenské pojištění. Podle Maláčové je to 88 procent firem, tedy asi 233.000. O odpuštění odvodů podle ministerstva práce nemusí firmy žádat. Měly by jen oznámit okresní sociální správě snížení odváděné částky v měsíčním výkazu. Na propouštěné pracovníky není možné úlevu uplatnit. Kontroly budou úřady provádět zpětně.
Z programu Antivirus stát vyplácí zatím dva druhy příspěvků. Podpora A činí 80 procent z náhrady mzdy lidí v karanténě či z uzavřených provozů do 39.000 korun superhrubé mzdy. Podpora B odpovídá 60 procentům náhrady mzdy při omezení provozu kvůli výpadku pracovníků či surovin a při poklesu poptávky, a to do 29.000 korun superhrubé mzdy. Tříměsíční odpuštění odvodů je takzvaný režim C.
- Zákonné zakotvení sdílených pracovních míst Sněmovna schválila
29. května 2020
Zákonné zakotvení sdílených pracovních míst, nová pravidla pro stanovení dovolené i podmínky vysílání pracovníků do zemí Evropské unie dnes Sněmovna schválila hlasy 179 ze 183 přítomných poslanců. Do vládní novely přidala pozměňovací návrhy o zavedení placeného volna navíc pro zaměstnance, kteří působí na dětských táborech, a o změně výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu. Další poslanecké úpravy dolní komora odmítla. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. Dovolená by se podle vládního návrhu neměla poskytovat za odpracované dny, ale za odpracovanou dobu. Spojovala by se tedy s týdenní pracovní dobou a odrazily by se v ní snížené úvazky. Část novely o vysílání pracovníků reaguje na evropský předpis, který má mimo jiné omezit takzvaný sociální dumping s konkurováním nižší mzdou.
Pětidenní placené volno pro zaměstnance, kteří působí na táborech a akcích pro děti a mládež, prosadila skupina poslanců v čele s Janem Farským (STAN). Náhrada mzdy se má počítat nejvýše z průměru v národním hospodářství. Zaměstnavatelům ji má hradit stát, což si vyžádá asi 50 milionů korun ročně. Možnost využití už nyní zakotveného až třítýdenního neplaceného volna by se měla podle schválené úpravy rozšířit i na sportovní soustředění dětí a mládeže.
Změnu výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu poslanci schválili na návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL). Cílem je to, aby se lidem, kteří rentu pobírají, vyplatilo znovu pracovat i na hůře placených místech.
Poslanec ODS Jan Bauer neprosadil úpravy, aby souhrn pracovních dob zaměstnanců na sdíleném místě nemusel odpovídat stanovené týdenní pracovní době, aby zaměstnavatel mohl nařídit zaměstnancům zástup například nemocného kolegy a aby u sdíleného místa byla měsíční výpovědní doba místo navrhované půlměsíční. Sněmovna zamítla i pozměnovací návrh Pirátky Olgy Richterové, který by zavedl automatickou valorizaci minimální mzdy. Chtěla, aby tato mzda činila 0,46násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy vždy za předminulý kalendářní rok. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura neuspěl s požadavkem na navýšení počtu hodin z nynějších 300 na 450, které je možné odpracovat ročně na dohodu o provedení práce.
Dalším cílem vládní předlohy je snížit administrativu. Zaměstnavatelé by už nemuseli vydávat potvrzení o ukončení dohody o provedení práce. Dostávali by ho dál jen lidé se srážkami nebo s nemocenským pojištěním. Zákoník upravuje doručování písemností zaměstnancům i zaměstnavatelům. Situaci komplikovalo to, že si lidé poštu nepřebírali a že se firmy nenacházely na uvedené adrese z rejstříku. Nově se budou písemnosti považovat po určité lhůtě za doručené.
Zpřesnit se mají také podmínky pro výpověď, kterou dá pracovník kvůli přechodu na jinou práci. Novela by navíc zvýšila jednorázové odškodnění pozůstalých po pracovníkovi, který zemřel v práci, a úhradu za zřízení pomníku či desky. V případě odškodného místo jednorázové částky nejméně 240.000 korun by to měl být nejméně dvacetinásobek průměrné mzdy. Pro stanovení sumy se má používat průměrný výdělek za první tři čtvrtletí předchozího roku. Nyní se na pomník poskytuje nejméně 20.000 korun, nově by to měl být aspoň 1,5násobek průměrné mzdy.
- Přehled daňových změn, které přináší vládní balíček
29. května 2020
Sněmovna má dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schvalovat vládní protikrizový balíček, který mění několik daňových zákonů. Přinášíme přehled daňových změn, které tato vládní předloha obsahuje.
Daň z nemovitých věcí:
Obce budou mít víc možností osvobodit některé nemovitosti od daně z nemovitostí. Tato daň je jejich stoprocentním příjmem. Obce mohou nyní osvobodit od daně nemovitosti dotčené živelní pohromou. Nově to budou moci učinit i v případě dalších mimořádných událostí, jako je třeba pandemie, krizová opatření podle krizového zákona nebo průmyslové havárie. Toto osvobození bude možné uskutečnit i zpětně.
Změna zákona o daních z příjmů:
Vláda navrhuje zavést zpětné uplatnění daňové ztráty, tzv loss carryback, a to u jednotlivců i firem. Podle nynějšího zákona je možné uplatnit daňovou ztrátu až v následujících zdaňovacích obdobích, a to za předpokladu, že je poplatník v zisku. Nově budou moci poplatníci uplatnit vzniklou daňovou ztrátu i za dvě zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ztráta vznikla.
Pokud daňový poplatník v důsledku nouzového stavu vykáže za zdaňovací období roku 2020 daňovou ztrátu, bude si moci o tuto ztrátu zpětně snížit svůj základ daně za zdaňovací období let 2019 a 2018.
Před tímto návrhem varuje ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu. Bude podle něj znamenat mj. zásah do státního i veřejných rozpočtů a bude motivovat nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR. Podle ministerstva financí však úprava neumožní, aby se daňová ztráta zahraniční mateřské společnosti mohla uplatňovat na českou dceřinou společnost.
Zákon o dani silniční:
Silniční daň se snižuje o čtvrtinu u nákladních automobilů s maximální povolenou hmotností nad 3,5 tuny. Změna se projeví zpětně již od počátku roku 2020, což se projeví i snížením záloh, které mají být na tuto daň v letošním roce placeny.
Zákon o spotřebních daních:
Zkracuje se lhůta pro vrácení přeplatku spotřební daně z tzv. zelené nafty. Nyní se vrací do 60 dnů od vyměření nebo doměření nároku na jeho vrácení. Nově to má být 40 dnů od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání
Zákon o dani z přidané hodnoty:
Snižuje se sazba daně z přidané hodnoty na ubytovací služby, vstupné na kulturní akce a sportovní události, vstupné na sportoviště včetně jízdného na vleky. Snižuje se sazba i na vstupné do saun a dalších podobných zařízení. Ve všech zmíněných případech se snižuje sazba z nynějších 15 na deset procent.
Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní:
Tento zákon stanoví pevně lhůty při provádění automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Novela dává možnost vládě nařízením v souladu s předpisy EU tyto lhůty prodloužit.
- Sněmovna schválila vznik online finančního úřadu
27. května 2020
Sněmovna dnes ve zrychleném režimu již v prvním čtení schválila novelu daňového řádu, která umožní především občanům, aby si mohli spravovat své daňové záležitosti s finančním úřadem online z domova nebo kanceláře. Sněmovna už jednou novelu daňového řádu s touto novinkou schválila, Senát ji ale poté vrátil s pozměňovacími návrhy. Při opakovaném hlasování před měsícem se už pro její schválení nenašel dostatek hlasů. U předchozí novely vyvolával spory a kritiku opozice hlavně návrh na delší lhůtu pro vracení odpočtů na dani z přidané hodnoty.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes před poslanci řekla, že nový návrh zákona ministerstvo předem diskutovalo se zástupci opozičních stran i v Senátu. Dohodnuté změny proti dřívějšku podle ní udělaly z návrhu nekonfliktní předlohu.
Jan Skopeček (ODS) zhodnotil návrh tak, že je to po dlouhé době ze strany vády a ministryně financí zákon, který nijak nekomplikuje podnikatelům život. To je podle něj světlá výjimka. Miroslav Kalousek (TOP 09) poznamenal, že kdyby byla taková vůle ke kompromisu, s jakou nyní ministerstvo přistoupilo k návrhu, mohla mohlo být vše už schváleno.
Pro schválení předlohy dnes hlasovalo 159 ze 161 přítomných poslanců. Proti nebyl žádný z nich. Předlohu tak dostane k projednání Senát.
Hlavním cílem novely je vytvořit podmínky pro vznik portálu MOJE daně, tedy MOderní a JEdnoduché daně. Portál umožní on-line vyřizování daňových záležitostí s finančním úřadem. Systém by měl být podobný internetovému bankovnictví a jeho uživatelé by měli mít lepší přehled o svých daňových povinnostech. Ministryně Schillerová označuje projekt MOJE daně za vlajkovou loď ministerstva financí.
Podle původního návrhu, který ztroskotal při opakovaném hlasování ve Sněmovně, se měla lhůta pro vracení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty prodloužit z nynějších 30 na 45 dní. Lhůta u nadměrných odpočtů sice zůstane zachovaná, ale nesporné části nadměrného odpočtu bude finanční správa vracet až po zahájení kontroly. I tak to ale může být u nesporných částek dříve, než uplyne 30 dnů. Nadměrný odpočet je fakticky nárok na vrácení peněz od finančního úřadu. Zjednodušeně jde o rozdíl mezi daní z přidané hodnoty toho, co podnikatel prodal, a toho, co podnikatel jako registrovaný pláce DPH nakoupil.
Dále novela umožňuje při vymáhání zajišťovacích příkazů využít nejen exekuci, která může fungování firmy ohrozit, ale i prohlášení o majetku nebo zástavní právo. V případě prohlášení o majetku nebude ochromena činnost firmy proto, že by neměla přístup ke svým penězům. O jeden měsíc se má prodloužit lhůta pro podání daňového přiznání, pokud ho poplatník podá elektronicky.
Předloha také snižuje veškeré sankce o šest procentních bodů. Nyní vycházejí na 16 procent, nově by měly být deset procent. Současně se zvyšuje částka, od níž vzniká sankční úrok, na 1000 korun.
- Příspěvek 500 Kč budou moci dostat i společníci malých s.r.o.
27. května 2020
Společníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 Kč denně. Dnes to stvrdila Sněmovna. Po rozsáhlé debatě plné sporů ale odmítla návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Tento senátní návrh měl zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvaných sdílených daní, z nichž se příspěvek vyplácí.
Podle senátorů a dalších odpůrců může připravit současný způsob výplaty příspěvku obce o 11 miliard a kraje o čtyři miliardy korun. Zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy zmíněný příspěvek živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců. Jde ale o sdílenou daň, o niž se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Pokud z ní část jde na výplatu příspěvku, připadne pak méně na rozdělení mezi obce a kraje.
Proto senátoři chtěli, aby peníze byly uvolněny rovnou ze státního rozpočtu. Předlohu ve znění schváleném Sněmovnou nyní dostane k podpisu prezident.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) varovala, že pokud by senátní verze prošla, musela by výplatu bonusu okamžitě zastavit. Bylo by podle ní nutné vyřešit rozpočtové a právní otázky, jak vlastně bonus vyplácet. Musela by se použít místo daňového řádu rozpočtová pravidla jako pro výplatu dotací. Odmítla kritiku například Věry Kovářové (STAN), že vláda rozpočtové dopady tajila.
Se stejným návrhem jako Senát přišel již při předchozím schvalování novely ve Sněmovně začátkem května předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Sněmovna už tehdy jeho návrh nepřijala.
Zástupci obcí a krajů v posledních týdnech kritizovali, že jim klesnou daňové příjmy, přičemž jedním z důvodů je vyplácení kompenzačního bonusu. Ministryně Schillerová však zastává názor, že vlivem zavedení příspěvků pro OSVČ a malé firmy bude pokles příjmů obcí a krajů ze sdílených daní menší, než kdyby stát tento příspěvek nezavedl.
"Dnešním schválením třetího kompenzačního bonusu přišly obce, města a kraje o dalších 15 miliard korun. Pokud projde také tzv. protikrizový daňový balíček, ztratí obce další více než miliardu příjmů. Rovnice je jednoduchá: když obce nemohou investovat, nemohou dát práci firmám a živnostníkům. Výsledkem bude skomírající ekonomika a tratit budeme všichni," uvedl předseda Svazu mět a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl. Dodal, že zatímco vláda prakticky každý den bere peníze z obecních kas, Rakousko podpoří své obce a města jednorázovou dotací jedna miliard eur (zhruba 27 miliard Kč).
Nově schválený příspěvek 500 korun společníkům malých s.r.o. představuje obdobnou podporu, kterou již předtím získaly osoby samostatně výdělečně činné. Jde nejen o živnostníky, ale třeba o lékaře a další podobné samostatně působící profese. Uvedenou částku dostávají za každý den. Sněmovna již předtím vložila do zákona přes nesouhlas ministryně Schillerové pozměňovací návrh Pirátů, aby tento příspěvek dostávaly i osoby samostatně výdělečné činné, které jsou současně pěstouny nebo dobrovolníky pečovatelské služby. Příspěvek můžou dostávat i OSVČ, které jsou současně zaměstnány jako pedagogové.
Nově zavedený příspěvek je určen pro společnosti s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.
Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů a nepodléhá exekuci. Přesto schválená novela stanovuje, že banky a další poskytovatelé platebních služeb jsou povinni příspěvek vyplatit i lidem v exekuci. Podle ministryně se stalo, že jedna z bank přesto peníze obstavila a uvolnila je až po zásahu finanční správy.
- Strážníci získají nárok na odchodné, rozhodla Sněmovna
27. května 2020
Strážníci získají nárok na odchodné. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, která zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.
Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.
Senát neúspěšně navrhoval mimo jiné vyškrtnutí věkové hranice 50 let. Chtěl také, aby se odchodné nedanilo. Strážníkům navíc mělo podle odmítnutých senátních úprav stačit střední vzdělání s výučním listem, nyní zákon požaduje maturitní vzdělání.
Odchodné dostávají také policisté a příslušníci dalších bezpečnostních sborů, a to po šesti letech služby. Podle odsloužených let mohou získat až šestinásobek měsíčního příjmu. Po nejméně 15 letech služby mají příslušníci nárok na výsluhy, které se podle odsloužených let pohybují od pětiny do poloviny měsíčního příjmu.
Odchodné mohou dostat za určitých podmínek i vojáci. Základní činí čtyřnásobek průměrného měsíčního platu, pokud jejich služební poměr trval alespoň 15 let, nejvyšší šestinásobek platu. Také vojáci dostávají s odchodným i výsluhy. Mají na ně nárok, pokud byli u vojska 15 a více let. Každoměsíční výsluha se vypočítává podle počtu odsloužených let a pohybuje se od pěti až do 55 procent průměrného platu.
Nový důvod ztráty spolehlivosti strážníků se týká podle autorů předlohy zejména pravidelné a úmyslné účasti strážníků nebo zájemců o tuto práci na extremistických akcích a jejich zapojení do činnosti uskupení, která hlásají národnostní, náboženskou nebo rasovou zášť. Za spolehlivé by se podle novely nepovažovali ani strážníci nebo uchazeči o místo u obecní policie, kteří by úmyslně řídili pod vlivem alkoholu nebo drog.
Novela například přesněji vymezuje možnosti zjišťování totožnosti lidí a oprávnění zakázat lidem vstup na určitá místa. Strážníci budou moci lidi nově předvést i na služebny státní policie v jiných než v domovských obcích. Na druhou stranu předloha zakáže strážníkům pracovat pro více obcí a nosit ve službě soukromou pistoli.
- Užívání EET bude přerušeno jen do konce letošního roku
26. května 2020
Elektronická evidence tržeb (EET) bude přerušena jen do konce letošního roku. Sněmovna dnes odmítla snahu Senátu o odklad EET pro další odvětví vyjma ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu až do konce června 2023. Návrh na kratší odklad, který vláda zdůvodnila snahou nezatěžovat podnikatele po dobu epidemie koronaviru, nyní dostane k podpisu prezident.
Parlament už koncem března schválil jeden odklad EET, který měl trvat tři měsíce po skončení nouzového stavu. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Nouzový stav skončil 17. května. Zákon tak fakticky odložil i spuštění poslední fáze EET, která nastala 1. května.
EET se tak od příštího roku rozšíří na všechna zbývající odvětví, hlavně na řemeslníky, ale třeba i na lékaře nebo advokáty. Vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM přitom na začátku dubna nesouhlasila s návrhem opozice na odklad zavedení EET do dalších odvětví z letošního 1. května na 1. leden příštího roku. Část zákonodárců z řad Pirátů, ODS, SPD, TOP 09 a STAN se kvůli nesouhlasu s rozšířením EET na všechna odvětví obrátila v lednu na Ústavní soud.
Přijatý zákon dává podnikatelům a dalším poplatníkům, kterých se to týká, tři měsíce čas na přípravu na zahájení či znovuzahájení evidence tržeb. Týká se to hlavně vyzvednutí autentizačních údajů či zažádání o povolení o evidování ve zvláštním režimu.
Senát navrhoval, aby faktické rozšíření EET bylo v rukou budoucí vlády a její většiny ve Sněmovně. Pro bylo ale jen 84 ze 186 přítomných poslanců, přičemž proti byli provládní členové dolní komory Parlamentu. Pro kratší odklad poté zvedlo ruku 185 poslanců, tři opoziční poslanci se hlasování zdrželi.
Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
- Sněmovna potvrdila trvání stavu legislativní nouze
26. května 2020
Sněmovna dnes potvrdila trvání stavu legislativní nouze, v němž může zrychleně schvalovat návrhy zákonů. Dnes by měli poslanci projednat vládní předlohu, díky které budou moci poskytovatelé zdravotní péče získat náhrady za koronavirový výpadek 30,5 miliardy korun. Někteří členové dolní komory už ve sněmovních budovách odložili roušky. Vedení Sněmovny se podle informací ČTK dohodlo na tom, že jejich nošení bude dobrovolné.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) novinářům řekl, že o existenci dohody nevěděl. Na dopolední tiskové konference přicházeli zástupci jednotlivých sněmovních stran s rouškami i bez nich, podobně to vypadalo i po zahájení schůze v jednacím sále.
"Obecně doporučuji roušky stále nosit, protože pokud člověk je v blízkosti druhého člověka na vzdálenost dvou metrů, to riziko bezesporu existuje," uvedl ministr. Osobně roušku nadále nosit bude, za lepší by považoval, aby i poslanci v jednacím sále roušky měli.
Předseda lidovců Marian Jurečka ČTK řekl, že ačkoli je nošení roušek dobrovolné, jeho klub se domluvil na tom, že jeho poslanci zatím roušky neodloží.
Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) vyhlásil před týdnem stav legislativní nouze s předstihem na dobu ode dneška do konce června. Předchozí stav legislativní nouze, vyhlášený kvůli epidemii nového koronaviru v polovině března, skončil v neděli 17. května s nouzovým stavem. Sněmovna za tuto dobu schválila několik desítek vládních protikrizových zákonů.
Díky kompenzačnímu zákonu bude moci ministerstvo zdravotnictví připravit mimořádnou úhradovou vyhlášku, na jejímž základě se budou peníze poskytovatelům zdravotních služeb proplácet. Přímé náhrady se předpokládají 27 miliard korun, zbytek by poskytovatelé měli získat zvýšením objemu hrazených služeb.
Pravděpodobně v pátek by měla dolní komora zrychleně schvalovat i další dvě předlohy, které vláda předložila kvůli koronavirové krizi. Soubor daňových změn obsahuje snížení daně z přidané hodnoty u ubytovacích služeb, vstupného na kulturní akce, sportovní události, na sportoviště, do saun a dalších podobných zařízení a u jízdného na vleky. Dále by se měla snížit o čtvrtinu silniční daň u nákladních aut nad 3,5 tuny. Druhý návrh zákona by odpustil menším firmám do 50 zaměstnanců sociální odvody za červen až srpen. Zaměstnavatel by ale nesměl propustit víc než desetinu pracovníků a ve srovnání s březnem by nemohl snížit mzdy.