dostupný obsahVláda schválila zavedení elektronických dálničních známek
- Vláda nesouhlasí s návrhem ODS na zavedení fikce souhlasu
8. února 2019
Vláda nesouhlasí s návrhem ODS, který měl do správního řádu zavést fikci souhlasu, podle které by měl úřad 30 dnů na vyjádření k určitému problému a kdyby vyjádření nevydal, znamenalo by to kladné stanovisko. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) dnes novinářům řekl, že kabinet vnímá opodstatnění návrhu ve stavebním řízení, obecně by ale podle něj platit neměl. Návrh nyní dostane k posouzení Sněmovna.
"Chápeme důvody, které k tomu poslance vedou, chápeme ideu, že někdy je třeba na úřady tlačit, aby rozhodovaly rychle, ale nemělo by to být děláno en bloc, ale selektivně tam, kde převažuje zvláštní zájem na rychlosti řízení," řekl Kněžínek na tiskové konferenci po jednání vlády.
Kabinet podle ministra bude brzy projednávat podobnou úpravu, která by se týkala zákona o stavbě dopravní infrastruktury. Uvažuje se podle něj i o zavedení fikce souhlasu ve stavebním řízení. Kněžínek ale nepovažuje za vhodné zavádět tento institut pro všechna správní řízení, argumentoval například potřebou důkladně posoudit vývoz zbraní do konkrétního státu.
ODS rozhodnutí vlády kritizovala. "Navrhli jsme účinný nástroj pro zrychlení úředních rozhodnutí. Vláda ho nechce. Doplatí na to pouze lidé, kteří musí s úřady jednat. Výtky vlády k některým legislativním nepřesnostem považuji pouze za zástupný důvod pro odmítnutí," uvedl místopředseda ODS Martin Kupka. Zpochybnil také Kněžínkova slova o tom, že by vláda mohla fikci souhlasu zakotvit do stavebního řízení. "Nejspíš to bude další z řady nesplněných slibů. Samá slova, ale skutečné činy se nekonají," uvedl.
Navrhovaná novela zavádí pro všechna závazná stanoviska takzvanou fikci souhlasu. Stát bude mít podle ODS přesně určenou lhůtu 30 dní pro vydání závazného stanoviska, ale pokud ji nesplní, bude řízení pokračovat, jako kdyby úřad vydal souhlasné stanovisko.
Vládní legislativci namítali, že návrh ODS je koncipován jako novela správního řádu, tedy obecného předpisu upravujícího postup úřadů, ale ve skutečnosti představuje nepřípustnou nepřímou novelu řady zákonů z různých oblastí správního práva. "Případné nedostatky hmotného práva nebo jeho aplikace ale nelze řešit prostřednictvím změny procesního práva a obecného procesního předpisu," uváděl návrh stanoviska pro vládu.
- Vláda podpořila zvýšení pravomoci strážníků v dopravě
8. února 2019
Vláda dnes podpořila návrh novely zákona o silničním provozu poslance ČSSD Petra Dolínka, díky níž by obecní policie mohla dostat pravomoc pokutovat nedovolenou jízdu ve vyhrazených jízdních pruzích na místě. Po jednání kabinetu to řekl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Nyní mohou strážníci postoupit podezření z takového přestupku jen do správního řízení.
Vyhrazené jízdní pruhy slouží zejména pro jízdu autobusů, vozidel policie, zdravotnických záchranářů, hasičů a dalších složek záchranného systému, případně také taxislužby. Jsou vesměs v místech, kde častěji vznikají kolony.
"Cílem novely je umožnit obecní policii, aby příkazem na místě projednávala přestupky spáchané nedovolenou jízdou ve vyhrazeném jízdním pruhu, přičemž tyto přestupky by zároveň mohly spadat do režimu objektivní odpovědnosti provozovatele, pokud by byly zjištěny kamerovým systémem," řekl Kněžínek. Záznamy tak bude podle vládních legislativců možné využít k postihu provozovatele vozidla, pokud se nepodaří zjistit pachatele přestupku.
Od úpravy si Dolínek slibuje, že vyhrazené pruhy nebude využívat tolik ostatních řidičů jako nyní. V Praze podle dat Technické správy komunikací nemá ve vyhrazených pruzích co dělat sedm z deseti automobilů, které po nich jedou. Přestupky řeší ze zákona zejména státní policie, která může řidiče zastavovat a pokutovat.
Novela podle Kněžínka nemění nic na tom, že je možné místní úpravou provozu vyhrazený jízdní pruh zřídit pouze pro určité časy. "Pak samozřejmě platí, že v těch časech do nich není možné jet a obecní nebo městská policie může takové protiprávní jednání pokutovat. Bude-li to mimo vymezený čas, půjde o řádný jízdní pruh a samozřejmě bude možné ho legálně používat," doplnil ministr.
- Vláda odmítla návrh KSČM na uzákonění češtiny
8. února 2019
Vláda dnes podle očekávání odmítla komunistický návrh na uzákonění češtiny jako státního jazyka. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) na tiskové konferenci označil návrh zákona za zbytečný, protože preference češtiny jako úředního jazyka platí už nyní a zákony ji dostatečně upravují. Normu dostane k posouzení Sněmovna.
"Zákon by byl jen proklamací toho, co už platí," řekl Kněžínek. Podle něj to odporuje racionálnímu zákonodárství, protože je zbytečné vytvářet nové zákony, které nic nového nepřinesou.
Češtinu by měl zákon zakotvil jako státní jazyk, který má přednost před ostatními jazyky, jež se v Česku používají. O českém jazyku se v předloze píše jako o nejdůležitějším znaku svébytnosti českého národa, nejvzácnější hodnotě jeho kulturního dědictví, o výrazu suverenity České republiky a o všeobecném dorozumívacím prostředku jejích občanů.
Cílem návrhu je podle podle komunistů poskytnout češtině zákonnou ochranu jako státnímu jazyku, neboť současné právní úpravy ji prý "na uspokojivé úrovni" nechrání. Ministerstva ale ve svých stanoviscích k zákonu upozorňovala na to, že norma nezavádí žádné nástroje k naplnění svých cílů a není z ní jasné, jakým způsobem by poskytla ochranu češtině. Ministerstvo vnitra také poukázalo na chybně užitý přechodník v textu předlohy.
Stanovisko vlády bude doporučením pro Sněmovnu, která o návrhu zákona rozhodne. Obdobný jazykový zákon i s peněžitými sankcemi za jeho porušování navrhli komunisté v minulém volebním období Sněmovny, dolní komora jej ani nezačala projednávat. Tehdejší vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL také tento dřívější návrh označila za nadbytečný.
- Vláda odmítla návrhy SPD a KSČM proti lichvě
8. února 2019
Vláda odmítla návrhy zákonů proti lichvě z dílny SPD a KSČM. Oblast úvěrů poskytovaných nebankovními subjekty dostatečně řeší nynější zákony, problematiku lichvářských půjček v šedé ekonomice by poslanecké návrhy nevyřešily, řekla na tiskovém konferenci ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Obě normy i přes nesouhlasné stanovisko vlády posoudí Sněmovna.
Schillerová uvedla, že problematiku úroků řeší zákon o spotřebitelském úvěru z roku 2016, který podle ní oceňují odborníci, nevládní organizace i Česká národní banka. Výši úroků navíc podle ministryně upravuje i judikatura trestních i civilních soudů.
Navrhované zákony by podle Schillerové nevyřešily problematiku půjček v šedé ekonomice, které poskytují lidé a organizace bez povinné registrace, a tedy bez splnění podmínek ČNB. "Proto jsme tyto návrhy odmítli, neřeší problémy, které jsou," řekla ministryně.
Smyslem úpravy SPD je podle předkladatelů "postihnout vyslovené excesy" a snížit riziko pádu lidí do dluhové pasti. Předloha by podle nich zjednodušila postihování lichvářských úvěrů. Návrh hnutí předpokládá, že lichvářská by byla smlouva o půjče s roční procentní sazbou nákladů úvěrů (RPSN) vyšší, než činí dvojnásobek zákonného úroku z prodlení aktuálního v době jejího uzavření. Nyní by to podle výpočtu ČTK bylo 19,5 procenta.
Lidem, kteří by například poskytli lichvářskou půjčku nebo z ní uplatnili pohledávku, by hrozily podle předlohy SPD v základní sazbě až dva roky vězení. Nejvyšší sazba by byla osmiletá. Ujednání, které by naplňovalo znaky lichvářského úvěru, by bylo podle návrhu od počátku neplatné.
Poslanci KSČM navrhli, aby RPSN nesměla překročit desetinásobek repo sazby stanovené Českou národní bankou. Jinak by šlo o lichvu, která by znamenala hrozbu až dvouletého vězení nebo peněžitého trestu. Dvoutýdenní repo sazba nyní činí 1,75 procenta.
Předloha KSČM navíc mění nynější právní úpravu lichvy celkově. Její současné řešení je podle autorů návrhu velmi formální a spoléhá na rozhodovací praxi soudů, která je podle nich nejednotná. Komunistická novela například nově uvádí, že v souvislosti s neplatností lichvářské smlouvy musí každá z jejích stran vrátit věc, kterou obdržela, zejména vyplacené peníze i s úroky. Předkladatelé si od změn slibují větší ochranu spotřebitele a snazší rozhodování soudů.
- Vláda schválila změnu názvu bytového fondu, rozšířila mu aktivity
8. února 2019
Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) by měl k nynějším aktivitám přidat například udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů nebo cestovní ruch. Měl by se také přejmenovat na Státní fond podpory investic (SFPI). Počítá s tím návrh novely zákona, kterou dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Normu ještě musí schválit Parlament a podepsat prezident.
"Novela zákona znamená rozšíření zaměření fondu i na regionální rozvoj, územní plánování, cestovní ruch a stavební řád. Rozšíření aktivit fondu bude mít příznivé efekty v regionech, ať už jde o regeneraci brownfieldů nebo podporu občanské vybavenosti v regionech," uvedla už dříve ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Dnes před jednáním vlády uvedla, že fond vzniká do budoucna také jako alternativa k evropským fondům. "Musíme do budoucna začít tvořit alternativu k evropským fondům, ty tady nebudou navěky. Proto i tento národní zdroj," řekla dnes ministryně.
Nově rozšířený fond bude mít podle návrhu přístup do základních státních registrů. Žadatelům o podporu by tak měla ubýt administrativní práce. Přesnější evidence žadatelů má podle Dostálové zabránit tomu, že by zájemce čerpal státní podporu na stejnou činnost opakovaně. Zlepšit by se podle ní měla také možnost fondu vymáhat dluhy, například v případě, že dlužník změní jméno.
Návrh upravuje pouze rámec pro poskytování podpor, podmínky poskytování konkrétních programů bude stejně jako dosud určovat kabinet případ od případu formou nařízení vlády. "V případě podpory bydlení budou revidovány stávající programy a představeny programy nové, jakými jsou například již spuštěný program Podpora bydlení pro mladé nebo program Výstavba, který je již v legislativním procesu," doplnila Dostálová.
Přejmenování fondu a výdaje s tím spojené vyjdou podle MMR na 880.300 korun. Náklady zahrnují například výměnu formulářů, razítek, platebních příkazů nebo úpravu webových stránek. Fond je uhradí ze svého rozpočtu.
Státní fond rozvoje bydlení doposud poskytuje peníze určené na podporu bydlení. Jeho současným hlavním úkolem je podpora soukromých a obecních investic do výstavby, oprav a modernizace bytů.
Letošní výdaje Státního fondu rozvoje bydlení byly schváleny ve výši 2,73 miliardy korun. Příjmy jsou naplánovány na 779 milionů korun. Největší část příjmů tvoří splátky z poskytnutých úvěrů 691 milionů korun, dalších 87 milionů korun přijde z vybraných úroků a poplatků. Rozdíl mezi příjmy a výdaji by měl být pokryt z finančních zůstatků fondu, které činí zhruba 5,423 miliardy korun.
- Vláda odmítla návrh na delší lhůty pro elektronické přiznání
4. února 2019
Vláda podle očekávání odmítla návrh Pirátů na prodloužení lhůt pro podávání elektronického daňového přiznání o jeden měsíc. Předložená novela zákona o daňovém řádu se týká především daní z příjmů. Má motivovat občany k tomu, aby více využívali elektronická podání. Vládní stanovisko k novele, které bylo ještě před schvalováním zveřejněno na vládním webu, považuje za žádoucí, aby taková změna prošla standardním legislativním procesem, kde by byla důkladně posouzena. Nedomnívá se také, že by změna přinesla vyšší podíl elektronických přiznání, což Piráti předpokládají.
Pirátská novela daňového řádu se týká daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců. Fakticky půjde hlavně o daně z příjmů. Totožný návrh předložili Piráti jako pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku, který Sněmovna schvalovala v prosinci. Sněmovní většina ho tehdy ale odmítla. Senát ho však doporučil do daňového balíčku vložit a nyní o tom opět rozhodne Sněmovna.
Daňoví poplatníci podávají daňové přiznání zpravidla do konce března. Piráti navrhují tuto lhůtu o měsíc prodloužit. Pokud musí mít poplatník účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo pokud využívá služby daňového poradce, mohou ho podat až do konce června. Tuto lhůtu pirátský návrh zachovává. Návrh již dříve podpořila Komora daňových poradců.
Piráti argumentují hlavně tím, že v tuzemsku platí jedna z nejkratších lhůt pro podávání daňového přiznání. Mnoho poplatníků má podle nich problém v tomto krátkém období shromáždit veškeré potřebné doklady, například potvrzení od různých zaměstnavatelů včetně zahraničních. Za další problém označují nízkou míru elektronicky podaných daňových přiznání. Vysoký počet papírových přiznání podle nich zbytečně zatěžuje úředníky a zvyšuje nároky na státní rozpočet.
Vláda se ale nedomnívá, že navrhovaná změna povede k nárůstu počtu elektronicky podaných přiznání. Již nyní představuje podíl elektronických přiznání u daně z příjmů právnických osob kolem 90 procent, uvádí vláda. U daně z příjmů fyzických osob se podíl elektronicky podávaných přiznání pohybuje kolem 11 procent, ale 60 procent těchto přiznání vykazuje přeplatek. Prodloužení lhůty pro podání přiznání a s tím spojené oddálení výplaty přeplatku nebude pro větší část daňových subjektů žádoucí, míní vláda. Ministerstvo financí je ale připraveno navrhovanou změnu začlenit do změny daňového řádu, kterou připravuje na letošní rok.
- Orla královského na jižní Moravě ochrání vládní nařízení
4. února 2019
Orel královský bude na území Ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko v Jihomoravském kraji legislativně chráněn. Omezí se například těžba dřeva v okolí jeho hnízda. Stanovuje to novela nařízení vlády, kterou dnes schválil kabinet. V době vymezení oblasti v roce 2004 nebylo podle předkládací zprávy zřejmé, zda je výskyt orla na území stabilní.
Orel královský podle důvodové zprávy hnízdí na území Soutoku-Tvrdonicka od roku 1998 a do roku 2007 to byla jediná hnízdní lokalita tohoto druhu na českém území. Oblast podle ministerstva poskytuje příhodné podmínky pro dlouhodobý výskyt orla: vhodné hnízdní biotopy, klid ke hnízdění a blízkost potravních stanovišť na rakouské straně řeky Dyje.
Původní nařízení vlády se rozšíří o ustanovení, kterým se budou pro období hnízdění orla regulovat nejrušivější činnosti v rámci těžby a mechanizovaných prací v lese ve vzdálenosti menší než 300 metrů od známých obsazených hnízd. Pro nejcitlivější období hnízdění se pak budou v téže vzdálenosti regulovat i další práce v lese.
Regulace zasáhne do hospodaření státního podniku Lesy ČR, ztížení by však mělo být podle materiálu zanedbatelné. Ministerstvo životního prostředí v důvodové zprávě k novele uvedlo, že změna nařízení je v souladu s požadavky podniku i s nároky druhu na ochranu.
Podle zprávy České společnosti ornitologické z loňského srpna orli královští obsadili na jižní Moravě osm teritorií, úspěšně ale skončilo hnízdění pouze dvou párů, které vyvedly každý po dvou mláďatech.
- Hodnocení státních úředníků se změní, odsouhlasila vláda
4. února 2019
Hodnocení státních úředníků a jejich osobní příplatky se změní. Počítá s tím vládní nařízení, které dnes odsouhlasil kabinet. Nový předpis například snižuje okruh oblastí, za které mají být úředníci hodnoceni. Materiál navazuje na novelu služebního zákona projednanou v Parlamentu.
Úředníci podle novely již například nebudou dostávat hodnocení za dodržování služební kázně či za výsledky vzdělávání. Z hodnocených okruhů tak zbudou znalosti, dovednosti a výkon z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti. Naopak ze čtyř na pět se zvýší počet známek, které pracovníci mohou při hodnocení dostat. Nařízení pak také upravuje, jakým způsobem se od hodnocení bude odvíjet osobní příplatek úředníka.
Novelu služebního zákona odhlasovali poslanci 23. ledna, když přehlasovali odmítavé stanovisko Senátu. Vláda bude podle této novely moci z popudu příslušných ministrů odvolávat státní tajemníky na ministerstvech. Podle kritiků bude tato změna znamenat návrat k politizaci státní správy.
Novela také prodlužuje lhůtu, během níž jsou úředníci hodnoceni, ze 40 na 60 služebních dnů. Pokud by byli shledáni nevyhovujícími, měli by mít na nápravu 90 místo 40 dnů.
- Vláda schválila novelu, která zrychlí výkon správy lesů
4. února 2019
Ministerstvo zemědělství, obce s rozšířenou působností a kraje budou moci rychleji vydávat opatření obecné povahy, jako je zákaz vstupu do lesů nebo opatření podporující boj s kůrovcovou kalamitou. Platit budou okamžitě, projednávat se budou později. Vyplývá to z novely lesního zákona, kterou dnes schválila vláda. Schválit ji musí ještě Parlament a podepsat prezident.
Podle Jana Příhody z think-tanku Czech Forest se tak otevírá cesta k podstatně operativnějšímu a účinnějšímu boji s kůrovcovou kalamitou na českém území. Předpokládá, že novela mimo jiné umožní vlastníkům lesů přesun kapacity na zpracování kůrovcového dřeva do oblastí, kde má boj s kůrovcem smysl. Novela z dílny ministerstva zemědělství také nově zavádí povinnosti lesních hospodářů.
"V zájmu zvýšení efektivnosti ukládání omezení nebo zákazu vstupu do lesů za účelem ochrany lesů nebo ochrany návštěvníků lesů se proto navrhuje využít jako právní formu pro omezení nebo zákaz vstupu do lesů opatření obecné povahy, které by nabylo účinnosti dnem, kdy ho příslušný orgán státní správy lesů vydá (vyhlásí). Je totiž velmi důležité, aby v případech, kdy je to z důvodu ochrany lesů nebo ochrany návštěvníků lesů nezbytné, nabylo opatření obecné povahy účinnosti v reálném čase, kdy naléhavé důvody pro omezení nebo vyloučení vstupu do lesa nastanou, respektive trvají," uvádí příklad opatření obecné povahy důvodová zpráva novely. Dodatečně se bude moci nařízení projednat, nebo se k němu budou moci vznést námitky.
Novela také umožní, aby se mohla udělovat výjimka pro výsadbu nových stromů, pokud není reprodukční materiál správných semenáčků na trhu. Šlo by zase o opatření obecné povahy.
Zákon také umožní omezení jiných než nahodilých těžeb. Nahodilé těžby by se pak měly zpracovat v termínu, který státní správa určí. Zároveň by novela měla vlastníkům lesů umožnit odložit těžbu souvislých ploch sterilních kůrovcových souší. Právě to by mělo podle Příhody pomoci vlastníkům lesů s přesunem kapacit z lokalit, kde již nelze rozpad porostů zastavit, do míst, kde je stále reálné kůrovcovou kalamitu alespoň zpomalit.
Novela také nově zavádí soupis aktivit odborného lesního hospodáře, které hradí stát. Jde o sledování lesa, upozorňování vlastníka na škody a na nutnost těžby, doporučení vlastníkovi lesa odborných zásahů nebo pomoc při lesnické evidenci.
Stav českých lesů je v současnosti mnohými označován za nejhorší za posledních 250 let. Dopady sucha a následná kůrovcová kalamita již zasáhly třetinu českých lesů. Podle analýz think tanku Czech Forest dosáhly škody na produkci dříví jen za rok 2018 více než 18 miliard korun.
- Leteckou záchrannou službu mají i dále provozovat i soukromníci
4. února 2019
Leteckou záchrannou službu by měli i po roce 2020 zajišťovat kromě policie a armády také soukromníci, schválila dnes vláda. Ustoupila tak od původního plánu, že bude vrtulníky provozovat státní podnik, který schválil v září 2017 tehdejší kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Důvodem jsou vysoké počáteční náklady na technologie i potřeba 30 pilotů, které by nestihla vyškolit. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se na řešení shodly i Asociace krajů a Asociace zdravotnických záchranných služeb.
Teď letecká záchranná služba vzlétá z deseti základen. V Plzni a v jihočeské Bechyni ji provozuje armáda, v Praze a v Brně policie. Šest zbývajících mají na starosti do konce roku 2020 tři soukromé firmy - Ústí nad Labem, Liberec a Hradec Králové firma DSA, Jihlavu a Ostravu HAT a Olomouc ATE. V návrhu se také počítá s deseti základnami. Pražskou bude i nadále obhospodařovat policie a plzeňskou armáda, ostatní soukromé firmy.
"Osm stanovišť by mělo být vysoutěženo v následující zakázce, kterou chceme vypsat během následujících tří měsíců. Chceme, aby zakázka byla dokončená do konce tohoto roku, aby byl dostatečný čas na to, aby se všichni připravili v přechodném období na nové provozovatele," řekl Vojtěch na tiskové konferenci po jednání vlády.
Základy v Praze, Plzni, v Plané u Českých Budějovic, kam se má vrátit z Bechyně, Ostravě a Hradci Králové budou mít nonstop pohotovost, ostatní budou v provozu jen mezi 07:00 a 20:00. Vlastní základnu žádají i Karlovarský a Zlínský kraj, ministerstvo ale plánuje zabezpečit ji smlouvami se Slovenskem a Německem.
"U Karlovarského kraje je pravda, že část není obsloužena do dvacetiminutové vzdálenosti leteckou záchrannou službou, na druhou stranu takto už to funguje dlouhodobě a je pravdou, že letecká záchranná služba není jediný prostředek pro záchranu pacientů. Vždy vyjíždí i pozemní složka," poznamenal Vojtěch před jednáním kabinetu.
Babiše mrzí, že leteckou záchrannou službu nebude stát provozovat. "My jsme to řešili s panem ministrem (Vojtěchem), byli jsme i na ministerstvu financí. Ale nejsou piloti, není to v investičním plánu, je to všechno složité, takže stát bohužel není firma, a proto se nemůže chovat logicky jako firma," řekl.
Roční náklady na osm základen provozovaných soukromníky odhaduje ministerstvo na 363 milionů korun, zhruba 45 milionů na jedno stanoviště. Armáda podle dřívějších informací provozuje své základny za 125 milionů korun na rok, policie za 58 milionů korun
Původní návrh na vznik státní firmy vzešel z expertní komise, s jejími závěry nesouhlasila Asociace krajů ČR. Proti byly i některé politické strany a ministerstva. Vznik státního podniku měl podporu hlavně ANO, KSČM a Zelených. Vojtěch i loni mluvil o tom, že ANO stále počítá se vznikem státem řízené organizace, jen původní termíny označil za nereálné. Počítal s pořízením vrtulníků a potřebou až 30 pilotů, což bylo také podle kritiků nereálné.
Podle ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,055.000 obyvatel, v Rakousku 343.000 obyvatel a v Polsku 2,226.000 lidí.
V roce 2017 měly zdravotnické záchranné služby téměř 1,1 milionu výjezdů. Přibližně ve třech procentech nejzávažnějších případů vzlétá k pacientovi záchranářský vrtulník, jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi.
- Vláda schválila novelu odstraňující problémy s předkupním právem
4. února 2019
Vláda dnes schválila návrh novely občanského zákoníku, které mimo jiné odstraňuje problémy s předkupním právem. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Norma tak zavádí výjimku z zákonem stanoveného předkupního práva, kdy je například s bytem prodáváno garážové státní. Jeho prodej musí v současnosti odsouhlasit všichni vlastníci bytů v domě.
"Cílem schválené novely je zlepšení srozumitelnosti bytového spoluvlastnictví a odstranění některých dílčích nedostatků. Dojde také například ke zjednodušení při nuceném prodeji bytů u lidí, kteří neplní své povinnosti," uvedla k novele ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Dalšími změnami jsou například možnost založit společenství vlastníků jednotek jediným vlastníkem všech jednotek, zavedení možnosti konání náhradního shromáždění nebo zpřesnění ustanovení o rozhodování soudu při přezkoumávání rozhodnutí shromáždění vlastníků.
- Vláda schválila zavedení elektronických dálničních známek
4. února 2019
Vláda dnes schválila zavedení elektronických dálničních známek. Dálniční poplatky by nově měly být placeny i snímány elektronicky, papírové kupony pak úplně skončí. Se zavedením elektronických kuponů počítá návrh novely zákona o pozemních komunikacích od roku 2021. Vláda zároveň ponechala maximální možnou sazbu za roční známku na 1500 Kč pro osobní automobily.
V rámci nového systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku příslušného auta, bude evidovat informační systém provozovaný Státním fondem dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer, ke kontrole by mohly sloužit i mýtné brány.
Systém by do budoucna měl umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky, po kterých některé kraje volaly. "Tím pádem si budete moc třeba do budoucna koupit dálniční známku jenom pro ty kraje, kam často jezdíte. Dá se s tím ušetřit a může to být efektivnější," řekl dříve ČTK ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
Resort dopravy si od zavedení elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně a zároveň snížení provozních nákladů až o 120 milionů korun za rok.
Novela zároveň počítala se zvýšením maximálního limitu poplatku za roční známku na 2000 korun. Nakonec vláda ponechala současnou hranici 1500 korun.
Součástí návrhu je také osvobození nebo zvýhodnění od poplatků vozidel na alternativní pohon. Zdarma budou po dálnicích jezdit auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého však v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by pak měly jezdit auta poháněna zemním plynem a biometanem. Vozidel na zkapalněný ropný plyn se zvýhodnění netýká.
V Česku je registrováno asi 1300 vozidel na elektřinu, což by nyní mělo zanedbatelné následky pro výběr z dálničních poplatků. Resort dopravy však počítá, že počet elektromobilů se bude na tuzemských silnicích zvyšovat. Podle odhadu ministerstva bude roce 2020 v Česku asi 17.000 vozidel na elektřinu, což by snížilo výnosy z poplatků o 25,5 milionu korun za rok. Zvýhodnění aut na plyn pak připraví stát zhruba o 37,5 milionu korun ročně. Nyní je v Česku registrováno 18.000 aut jezdících na plyn, podle odhadu ministerstva se jejich počet do roku 2020 zvýší na 50.000.
Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun za rok platí motoristé od roku 2012. Stát předloni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, což bylo o 268 milionů korun více než v roce 2016.
- Vláda podpořila návrh na sjednocení územního členění ČR
4. února 2019
Vláda dnes podpořila návrh ministerstva vnitra na sjednocení územního členění České republiky, informoval tiskový odbor vlády. V současnosti vzhledem ke dvěma souběžně existujícím zákonům některé obce patří do jiného okresu než obec s rozšířenou působností, pod kterou spadají. Podle dnes projednaného návrhu se má okres či obec s rozšířenou působností změnit 33 obcím. V platnosti pak bude pouze jedna právní úprava členění ČR. Zákon ještě musí schválit Parlament.
Změna se bude podle návrhu týkat zejména obcí spadajících pod Turnov a Stod. Zhruba 15.500 obyvatel si bude muset nechat vyměnit občanské průkazy, což uhradí stát. Výdaje vypočetlo ministerstvo na 1,5 až 2,3 milionu korun.
V současnosti jsou v platnosti dvě právní úpravy členění státu - první je zákon o územním členění státu z roku 1960, který dělí Česko na sedm krajů a hlavní město. Kraje tvoří 76 okresů a Prahu deset obvodů. V roce 1997 byl ale přijat ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Podle něj má Česká republika 13 krajů a Prahu.
Později skončily okresní úřady, které od roku 2003 nahradily úřady obcí s rozšířenou působností. Vznikly správní obvody obcí s rozšířenou působností, ale území okresů nebyla zrušena. Dodnes je podle vnitra využívají například justice, správy sociálního zabezpečení nebo krajské hygienické stanice.
Ministerstvo vnitra chce ponechat členění na kraje, okresy i obce s rozšířenou působností. Chce ale, aby byly takzvaně skladebné - tedy aby obce s rozšířenou působností nemohly spadat do dvou okresů, ale vždy celé jen do jednoho. Ministerstvo podle materiálu jednalo s dotčenými obcemi a doporučilo jim, aby změnily okres a ponechaly si stávající obec s rozšířenou působností. Například ale čtveřice obcí ve Středočeském kraji si vybrala raději ponechání okresní příslušnosti.
Specifická je podle úřadu situace u obcí spadajících pod Turnov. Město Turnov usilovalo o zřízení nového okresu Turnov v rozloze současného spádového obvodu obce s rozšířenou působností Turnov. To by ale ministerstvo vnitra považovalo za neefektivní.
"Vytvoření nového okresu znamená obrovské výdaje na straně státu. My jsme to počítali, poslední okres, který jsme takto zřizovali, byl okres Jeseník, a v čase se ty výdaje vyšplhaly přes miliardu korun. Nepřijde mi smysluplné vytvářet další okres v Turnově, přičemž problém tam byl v principu kvůli pobočce okresní správy sociálního zabezpečení. Dohodli jsme se s ministerstvo práce, že Turnovákům vyjdou vstříc, že tam zřídí detašované pracoviště a nebude to třeba řešit vytvořením vlastního okresu," řekl dnes před jednáním vlády ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
