Realitní makléři zřejmě budou muset mít potřebnou kvalifikaci
- Zasedání vlády 28. ledna 2019
22. ledna 2019
Na programu má mimo jiné:
- návrh novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu,
- návrh novely zákona o krmivech,
- návrh na prohlášení pražské vily Bertramka národní kulturní památkou.
- Vláda schválila investiční program pro kulturní stavby
21. ledna 2019
Vláda dnes schválila financování 17 projektů rekonstrukcí a novostaveb sídel veřejných kulturních institucí v příštích devíti letech. Celkem osm miliard korun má jít například na opravy Veletržního paláce či Nové scény v Praze. O schválení nového programu informoval na twitteru ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).
"Vláda ČR právě schválila 17 projektů v rámci programu 'Péče o národní kulturní dědictví I.' V celkové finanční bilanci 7,873 mld. Kč. Jde o národní dotační program na období 2019-2028," napsal Staněk.
Příslušné instituce by peníze z programu měly čerpat v letech 2019 až 2028. Program Péče o národní kulturní dědictví I. navazuje na předchozí podobný projekt, jmenovitě počítá s podporou sedmi národních kulturních institucí a celkovou sumou 7,8 miliardy korun. S nejvyšší sumou, s téměř 2,5 miliardy korun se v něm počítá pro Národní památkový ústav, 1,7 miliardy by mělo čerpat Národní technické muzeum. Částky mezi půl miliardou a miliardou korun jsou pak určeny pro Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerii, Muzeum umění Olomouc a Národní filmový archiv.
"Z nejvýznamnějších (projektů) bych zmínil památkovou obnovu objektu Invalidovny, dále realizaci projektu muzea umění, takzvané SEFO, nebo vybudování objektu muzea železnice a retro techniky na Masarykově nádraží v Praze. Ten projekt je celorepublikový, není soustředěn jen na určité lokality, takže mezi ty další projekty bych zařadil obnovu zámeckého areálu v Uherčicích," uvedl během tiskové konference ministr. Dále také zmínil plánovanou rekonstrukci částí kláštera Plasy či obnovu panského dvora v Ratibořicích.
Od roku 2006 fungoval Program péče o národní kulturní poklad, z něhož se hradila třeba rekonstrukce historické budovy Národního muzea, Uměleckoprůmyslového muzea, Státní opery či revitalizace Klementina. Původně měl program s desetimiliardovým rozpočtem platit do roku 2014, několikrát se prodlužoval. Jeho čerpání se léta zpožďovalo, politici v něm také dělali změny, neboť původně se v něm počítalo s financováním nové budovy Národní knihovny, kterou zavrhli.
- Stát asi bude moci dávat za pozemky pro půdní rezervu tržní cenu
21. ledna 2019
Stát zřejmě bude mít možnost nabízet tržní cenu za pozemky, které bude chtít vlastnit kvůli udržení státní půdní rezervy. Vláda dnes totiž schválila novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), informoval tiskový odbor kabinetu. Normu ještě musí projednat Parlament a podepsat prezident.
Dosud není podle zprávy k novele SPÚ schopen konkurovat trhu. Stát by měl zároveň získat přednostní právo na pozemky, které se převádějí z rezervy pro hospodaření SPÚ do rozvojových programů, jež schválila vláda.
Celková výměra státní rezervy pro výkon SPÚ nesmí klesnout podle zákona pod 50.000 hektarů. Nyní chce ministerstvo dodat, že směny a koupě pozemků se uskutečňují nejvýše za cenu obvyklou podle zákona o oceňování majetku.
"Podle současně platných právních předpisů, pokud chce stát zaplatit vyšší cenu než stanovenou oceňovacím předpisem, je třeba získat souhlas ministerstva financí, který je podmíněn vždy veřejným zájmem. Pro vyřešení situace je nutné jednoznačně stanovit cenové podmínky přímo ve speciálním právním předpisu, tzn. v zákoně o SPÚ," uvedlo dříve ministerstvo zemědělství.
Nově také bude podle novely zřejmě možné zařadit pozemky do veřejných nabídek opakovaně. Měl by se také zjednodušit převod půdy organizačním složkám státu nebo státním organizacím a podnikům, které je potřebují pro rozvojové programy, pozemky by už neměly procházet účetnictvím ústředního správního úřadu.
Stát bude mít v případě schválení novely zákona přednostní právo na pozemky, které se převádějí z rezervy pro hospodaření SPÚ do rozvojových programů schválených vládou. "Je žádoucí, aby stát měl absolutní přednost před ostatními žadateli o pozemky, a to zejména z důvodu hospodárného nakládání s finančními prostředky, ale i se zřetelem na následné zpětné problematické výkupy pozemků od třetích osob," dodává důvodová zpráva. Podle ní dochází k situacím, kdy výkupy pozemků způsobují situace, které vedou k prodlužování řízení nebo k oddalování stavby.
- Realitní makléři zřejmě budou muset mít potřebnou kvalifikaci
21. ledna 2019
Realitní makléři zřejmě budou muset mít v budoucnu vysokoškolské vzdělání nebo potřebnou kvalifikaci. Vláda dnes schválila návrh novely zákona, která mění dosavadní volnou živnost realitního makléře na živnost vázanou s požadavky na odbornou kvalifikaci. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Realitní kanceláře vesměs vítají, že se podle nich tolik potřebná regulace vůbec přichystala. Mají však řadu výhrad.
Podle návrhu zákona bude muset mít makléř vysokoškolské vzdělání v oblasti práva, ekonomie, financí, marketingu a obchodu nebo stavebnictví. Další možností je vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání s maturitou a tři roky praxe.
"Důležitější než rychlost bude výsledná kvalita. Jakmile se zákon podaří předložit poslancům, bude se jistě bouřlivě diskutovat. To může být ku prospěchu věci, ale jak víme, někdy dokáže poslanecká tvořivost zákony komplikovat," uvedl ředitel Asociace realitních kanceláří ČR Jan Borůvka. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), která zákon předkládá, za nejzazší přijatelný termín zákona považuje začátek roku 2020.
Podle obchodního ředitele společnosti Bidli Romana Weisera je připravovaný návrh lepší než stávající stav, nicméně zákon je poněkud nedotažený. Podle generálního ředitele realitní kanceláře Next Reality Roberta Hanzla by zákon mohl být přísnější, například v otázce kvalifikačních požadavků, povinného pojištění nebo v otázce úschovy peněz u realitní kanceláře.
MMR muselo podle Dostálové zákon navrhnout tak, aby nediskriminoval malé a střední podnikatele. Zástupci některých realitních kanceláří rovněž kritizují, že pojištění realitního zprostředkovatele je nedostatečné, když částka povinného pojištění na pojistnou událost se snížila z původních šesti milionů korun na 1,75 milionu. "I tahle částka nám působila velké problémy. Museli jsme zvolit zlatou střední cestu," dodala Dostálová.
Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v ČR ke konci loňského roku 14.602 podnikatelských subjektů, které se hlásily ke zprostředkovatelské činnosti. Po přepočtu na počet obyvatel patří v tomto ohledu Česká republika ke špičce v Evropě, na jednoho makléře připadá asi 720 obyvatel. Neoficiální odhady počítají až s 25.000 realitních zprostředkovatelů. V Německu, které je v tomto žebříčku na posledním místě, je počet obyvatel na makléře desetkrát vyšší.