Vláda prodloužila Antivirus A do konce roku, část podpor zvýšila
- Vláda schválila příspěvek podnikatelům s uzavřenými provozy
16. října 2020
Vláda dnes schválila příspěvek, tzv. kompenzační bonus, 500 Kč denně pro podnikatele, kteří museli kvůli nejnovějším opatřením vlády uzavřít provozy nebo jim bylo zamezeno podnikání. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Změnu musí odsouhlasit Parlament, ministryně změnu navrhuje projednat ve stavu legislativní nouze.
Ministerstvo financí odhaduje, že na současnou verzi příspěvku by mohlo dosáhnout zhruba 250.000 podnikatelů. Žádost bude možné podat nejdéle dva měsíce po skončení bonusového období na finanční úřad e-mailem, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), prostřednictvím poštovních služeb nebo osobně. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
"O bonus mohou požádat podnikatelé, kterým jsme přímo usnesením vlády vypnuli podnikání a zamezili podnikat," uvedla ministryně. Další podmínkou o žádost je, že příjmy z podnikání musí být u žadatele větší než polovina příjmů. Žádosti bude možné podávat v době nouzového stavu, který byl vyhlášen od 5. října na 30 dnů.
O příspěvek budou moci požádat podnikatelé za každý den zákazu či omezení podnikání způsobených vládními restrikcemi, a to v období vymezeném nouzovým stavem od 5. října do 4. listopadu s možností jeho automatického prodloužení. Nyní tak jde až o 15.500 Kč za 31 dní nouzového stavu. Podmínkou je převažující činnost podnikání v oboru, který byl přímo uzavřen v důsledku vládních restrikcí.
Ve srovnání s příspěvkem z jara již nebude finanční správa zkoumat souběh se zaměstnáním, ale pouze tzv. dominantní zdroj obživy za období od 1. června do 30. září 2020 ve vybraných oborech.
O příspěvek tak mohou požádat podnikatelé, tedy OSVČ nebo společníci malých s.r.o, jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zasažena přímými zákazy či omezeními. Jde například o restaurace, bary nebo fitness centra. Podmínkou je ale podle Schillerové, že zároveň nečerpají podporu v rámci programu Antivirus.
Vedle přímo zasažených podnikatelů mohou o příspěvek požádat i podnikatelé, kteří jsou na přímo zavřené obory významně navázáni, například jsou tyto obory majoritními odběrateli jejich služeb. Klíčovou podmínkou přitom je podle ministerstva financí omezení této činnosti o nejméně 80 procent za období od června do září. "Současně platí, že tato činnost musí být pro dodavatelský subjekt majoritním příjmem obživy," dodal úřad.
Příspěvek mohou také získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech. Ti musí prokázat práci na dohodu, za kterou veřejným rozpočtům plynou příslušné odvody, po dobu nejméně tří ze čtyř předcházejících měsíců. "Stejně jako na jaře nicméně nárok žadatelů na kompenzační bonus nebudou finanční úřady zdlouhavě ověřovat a vyplatí ho v řádu dní na základě podepsaného čestného prohlášení o splnění zákonných podmínek. Případné kontroly oprávněnosti tohoto nároku tak lze očekávat spíše ex post," uvedlo ministerstvo.
Ministerstvo odhaduje, že opatření přijde veřejné finance na 3,9 miliardy korun, z toho dopad do státního rozpočtu bude 2,6 miliardy korun, na rozpočty obcí jedna miliarda korun a na rozpočty krajů 300 milionů korun.
Výpadek rozpočtu obcí nyní na rozdíl od léta nebude ministerstvo financí kompenzovat. Dopady předchozích příspěvků totiž byly podle Schillerové nižší než obcím poskytnuté kompenzace. "Obce tak na kompenzacích již obdržely o osm miliard korun více, což s velkou rezervou postačuje na pokrytí dopadu nyní navrhovaného zákona do obecních rozpočtů," uvedlo ministerstvo financí.
V rámci první vlny pandemie mohli o podporu žádat OSVČ a společníci malých firem, a to do 7. srpna. Příspěvek v prvním i druhém období činil 500 korun denně. Finanční správa obdržela od OSVČ a společníků malých firem přes milion žádostí a vyplatila zhruba 21,9 miliardy korun.
Pracovníci na dohodu pak mohou v rámci předchozích vládních opatření do 30. listopadu žádat o 350 korun na den za období od 12. března do 8. června, pokud poslední půlrok před začátkem koronavirové epidemie pracovali aspoň čtyři měsíce a odváděli nemocenské pojištění. Do pondělí jim finanční správa vyplatila 120,4 milionu korun a evidovala 8828 žádostí.
O příspěvek, tzv. kompenzační bonus, mohou požádat podnikatelé v oborech:
- provozování restauračních zařízení a barů;
- provozování hudebních, tanečních, herních a jiných společenských klubů a diskoték;
- pořádání koncertů a jiných hudebních, divadelních či filmových představení;
- pořádání svatebních oslav, oslav vstupu do registrovaného partnerství a smutečních hostin;
- provozování cirkusů a varieté;
- pořádání poutí a podobných tradičních akcí;
- pořádání kongresů a jiných vzdělávacích akcí;
- pořádání veletrhů;
- provozování vnitřních sportovišť, posiloven a fitness center, umělých koupališť či wellness zařízení;
- provozování zoologických zahrad;
- provozování muzeí, galerií, výstav, hradů, zámků a dalších historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií.
- Vláda schválila odklad pracovnělékařských prohlídek
16. října 2020
Vláda schválila kvůli epidemii nového typu koronaviru další odložení povinných periodických pracovnělékařských prohlídek na dobu nouzového stavu. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Na jaře nebyly nutné po několik měsíců. Čestné prohlášení o zdravotním stavu stačilo ještě 90 dní po ukončení nouzového stavu, u rizikovějších prací 30 dní.
Vláda 23. března stanovila, že lidé, kteří nastoupí do práce v době nouzového stavu, nemusí absolvovat pracovně-lékařskou prohlídku a nahradí jim ji čestné prohlášení. Sankce nehrozily ani v případě, že zaměstnanci skončila platnost periodické lékařské prohlídky.
Jednotlivé profese do kategorií podle rizikovosti rozděluje zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle serveru Bezpečnost práce jsou práce první kategorie takové, kde se neočekává negativní vliv na zdraví, u druhé kategorie pouze výjimečně. Ve třetí kategorii práce jsou překračované hygienické limity, ve čtvrté hrozí vysoké riziko ohrožení. U prvních dvou platilo na jaře odložení prohlídek o 90 dní, u ostatních o 30 dní ještě po skončení nouzového stavu.
Práce zařazuje po žádosti zaměstnavatele do kategorií krajská hygienická stanice. Posuzuje je podle rizikových faktorů jako je například hluk, prašnost, teplo, chlad, tlak vzduchu, vystavení chemickým látkám, záření, elektromagnetickému poli, vibracím nebo fyzické či psychické zátěži. Zátěžové je podle ní také sledování obrazovek nebo třísměnný či nepřetržitý pracovní režim.
- Živnostníci budou čerpat ošetřovné ve výši 400 Kč na den
16. října 2020
Živnostníci, kteří vykonávají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, budou mít i při druhé vlně epidemie koronaviru nárok na ošetřovné. Bude ve výši 400 korun na den po celou dobu uzavření škol. Podporu lidé získají na dítě do deseti let nebo postiženého člověka, o kterého se musejí starat. Na pomoc je v první etapě vyčleněno 200 milionů korun z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Schválila to dnes vláda. Po mimořádném jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Žádosti bude stejně jako při první vlně podpory přijímat MPO. Pro co nejrychlejší získání peněz resort doporučuje zaslání žádosti elektronickou cestou. Nárok na podporu nemají lidé, kteří pobírají invalidní nebo starobní důchod, mají jiné zaměstnání, čerpají rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství, upozornilo MPO.
Podle šéfa resortu Karla Havlíčka (za ANO) bylo v tomto programu schváleno 190.000 žádostí za 2,2 miliardy korun.
Při první vlně osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) dostávaly nejdříve 424 korun za den, od dubna vláda schválila zvýšení částky na 500 korun. Ošetřovné mohly čerpat podle nových pravidel na děti do 13 let.
Za běžných okolností mají na ošetřovné nárok jen zaměstnanci, a to na děti do deseti let a na devět dnů. Samoživitelky a samoživitelé ji mohou pobírat až 16 dnů. Z nemocenského pojištění se poskytuje 60 procent základu výdělku. Ministerstvo práce chystá úpravu normy o krizovém ošetřovném s podporou po celou dobu karantény či výuky na dálku. Sněmovna by novou normu měla projednat příští týden.
Kvůli zhoršené epidemiologické situaci musely školy s výjimkou mateřských od středy zavést výuku na dálku. Děti z prvního stupně by se do škol měly vrátit 2. listopadu.
- Vláda zrušila omezení počtu nemocnic, kde smí pomáhat medici
16. října 2020
Medici povolaní k pomoci s epidemií covidu-19 budou smět nově působit i v nemocnicích, které nepatří do sítě páteřních zařízení. Vláda dnes zrušila původní seznam nemocnic, kam měli medici směřovat, řekl po jednání kabinetu novinářům ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Studenti tak mohou pomáhat i v nemocnicích mimo původní seznam, které se budou potýkat s nedostatkem personálu.
Pracovní povinnost kabinet v pondělí uložil mimo jiné studentům čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách či pátého ročníku studentů zubního lékařství a farmacie. Šestý ročník se zapojil do boje s epidemií na jaře a nyní se končící studenti musí soustředit na závěr studia, vysvětlila svou volbu vláda.
Rozhodnutí kabinetu doprovodil v pondělí seznam pěti desítek páteřních nemocnic. "Byly v podstatě jedna na okres, ale ukázalo se, že pacienti s covidem leží i v jiných nemocnicích. Klasickým příkladem je Uherské Hradiště, které nedosáhlo na výpomoc těchto zdravotnických pracovníků," uvedl ministr.
Nově tak budou mít možnost s pomocí počítat i další nemocnice. "Ve výkladové části nařízení bude uvedeno, že děkani fakult sdílejí data o medicích nejen s místně příslušnými hejtmany, ale i hejtmany, kteří nemají vlastní lékařskou fakultu. Aby mohli využívat takovýto personál pro účely posílení zdravotního systému," řekl Prymula.
- Od příštího pátku nebudou moci za vězni návštěvy
16. října 2020
Vláda zakáže kvůli šíření koronaviru od příštího pátku návštěvy ve věznicích a detenčních ústavech. Kabinet to schválil na dnešním zasedání. Na dotaz ČTK to na tiskové konferenci po jednání řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Nařízení má být účinné do konce nouzového stavu, který platí do 3. listopadu. Zákaz platil i na jaře. Vězňům tehdy bylo umožněno více telefonovat s příbuznými a změnil se také systém doručování balíků.
Návštěv od svých blízkých se od příštího pátku nedočkají odsouzení ani obvinění, kteří jsou ve vazbě. "Cílem návrhu je omezit návštěvy vězněných osob ve vazebních věznicích, věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence tak, aby bylo eliminováno riziko vniknutí nákazy, respektive její další šíření uvnitř organizačních jednotek a ochráněno tak zdraví vězněných osob a zaměstnanců Vězeňské služby ČR," uvedlo ministerstvo spravedlnosti v odůvodnění návrhu.
Podle dat ministerstva bylo k 12. říjnu evidováno 13 pozitivně testovaných vězněných (dva obvinění a 11 odsouzených) a 110 zaměstnanců Vězeňské služby. O týden dříve přitom měli covid-19 čtyři vězni a 52 pracovníků Vězeňské služby.
Vězeň má za normálních okolností nárok na tři hodiny návštěv měsíčně, přičemž se za ním mohou dostavit až čtyři lidé. Podle Schillerové může v případě nezbytnosti ministerstvo spravedlnosti udělit z nařízení výjimku.
- Vláda schválila odklad EET až do konce roku 2022
16. října 2020
Vláda dnes schválila odklad elektronické evidence tržeb (EET) do konce roku 2022. ČTK to sdělilo ministerstvo financí. EET je aktuálně kvůli dopadům šíření koronaviru pro všechna odvětví přerušena do konce letošního roku. Ministerstvo navrhlo další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a dnešní konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami.
Odklad evidence se bude týkat nejen stávajících oborů, ale i spuštění poslední fáze EET pro obory, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna letos 1. května. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Podnikatelé ale mohou tržby evidovat nadále dobrovolně.
"Hlavním cílem elektronické evidence tržeb vždy bylo narovnání podnikatelského prostředí. V tuto chvíli je však prioritou samotná záchrana podnikání. Elektronická evidence tržeb je úspěšným projektem a dnešní konzultace s podnikateli nám potvrdila, že má stále jejich silnou podporu, byť s odkladem vzhledem k současné zdravotní situaci plně souhlasí," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno přes 200.000 podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 15,5 miliardy účtenek.
Podle ředitele poskytovatele pokladních systému Storyous Igora Třeslína by se měla otevřít debata o úplném zrušení EET. "I za běžných okolností je to zátěž pro podnikatele. Myslím si, že by se to dalo lépe nahradit například digitálními platebními metodami. To by uvítali i koncoví zákazníci, kteří by nemuseli při využití mnohých služeb platit papírovými bankovkami, ale mohli by zaplatit bezpečně platební kartou, jak je tomu v některých velmi rozvinutých ekonomikách," uvedl.
"Je jisté, že poslední fázi EET bude řešit už jiná vláda, nebráníme se úplnému zrušení posledních fází EET," uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Důvodem je podle něj fakt, že dosavadní vlny EET se týkaly oblastí, kde je poměrně snadná kontrola dodržování evidence.
- Jednání vlády 19. října 2020
15. října 2020
Na programu má mimo jiné:
- návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021,
- návrh vládního usnesení k navýšení peněz na služební příjmy příslušníků policie a ke změně systemizace Policie ČR v souvislosti s konáním voleb do Senátu a do zastupitelstev krajů.
- Vláda schválila pomoc podnikatelům, řeší další lůžka i personál
14. října 2020
Vláda dnes schválila sérii podpůrných programů, které mají pomoci uzavřeným nebo omezeným provozům překonat krizi způsobenou pandemií koronaviru. Kompenzace se týkají i kultury a sportu. Stát ve spolupráci s kraji v současné době v první řadě řeší, jak při enormním nárůstu nakažených a hospitalizovaných zajistit dostatek speciálních lůžek pro pacienty s covidem a neodkladnou péči, kterých od jara setrvale ubývá stejně jako personálu. V celé zemi dnes zůstaly zavřené školy s výjimkou mateřských, speciálních a těch, které slouží pro rodiče zdravotníků i dalších klíčových profesí. V úterý přibylo podruhé od začátku epidemie víc než osm tisíc prokázaných případů nemoci covid-19 a do dnešního večera dalších víc než pět a půl tisíce. Počet nakažených, hospitalizovaných a obětí podle odhadů bude dál výrazně růst.
Kabinet prodloužil poskytování příspěvku A z programu na podporu zaměstnanosti Antivirus do konce roku. Znamená to, že firmám, které musely zavřít, stát proplatí celé mzdy s odvody až do 50.000 korun. Ministerstvo financí rozhodlo, že odloží podnikatelům ze zasažených odvětví všechny úhrady DPH, daně z příjmu a silniční daně ode dneška do konce roku. Zájezdoví autobusoví dopravci dostanou na pokrytí ztrát od státu od začátku nouzového stavu do konce června až miliardu korun. Kompenzace budou vypláceny za sedačku a den.
Podnikatelé, kterým vláda v boji proti koronaviru nařídila zavření nebo omezení provozu, budou moci žádat o příspěvek na komerční nájem za třetí čtvrtletí. V rámci programu COVID kultura budou mít na podporu nárok i výkonní umělci a odborné technické profese z oblasti hudba, divadlo a tanec, kteří jsou živnostníky a nemají žádný hlavní zaměstnanecký poměr. Získat mohou jednorázový příspěvek 60.000 korun. Kluby a pořadatelé sportovních akcí budou moci zase žádat o dotace v pokračování programu COVID sport.
Volných kapacit v nemocnicích podle dat statistiků setrvale ubývá od jara. Toto pondělí bylo k dispozici 23 procent lůžek na jednotkách intenzivní péče a ARO, asi 32 procent lůžek s kyslíkem a 50 procent s plicními ventilátory. Dostupných je také přes 85 procent lékařů intenzivní péče a 89 procent sester. Od dubna se snížil celkový počet lůžek i personálu. Vyplývá to z dat, která sbírá Ústav zdravotnických informací a statistiky od poloviny dubna. Z neveřejné predikce ústavu vyplývá, že na konci října budou kapacity nemocnic v Česku vyčerpány i v případě, že se vyplní nejoptimističtější scénář vývoje epidemie koronaviru.
Zajištění dostatečného počtu lůžek pro nejtěžší pacienty je prioritou i pro Ústřední krizový štáb. Hasiči a armáda společně s hejtmany vybírají záložní objekty a příslušný personál k zajištění až 10.000 lůžek, řekl dnes předseda štábu, vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Pomáhat budou v nemocnicích i medici. V případě nedostatku lůžek na jednotkách intenzivní péče by Česká republika mohla využít spolupráce s Německem.
O děti zdravotníků, příslušníků dalších složek integrovaného záchranného systému a dalších profesí důležitých pro chod státu se při uzavření škol starají v každém kraji desítky vybraných škol. Zatím o tuto službu nebyl velký zájem, větší čekají provozovatelé až v dalších dnech.
Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) uvedl, že je třeba dodržet plánovaný termín návratu dětí z prvního stupně do základních škol, tedy pondělí 2. listopadu. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v úterý večer připustil, že pokud by se situace nelepšila, tak se děti do škol vrátit nemusí. Většina rodičů, kteří zůstali ode dneška doma s dětmi do deseti let kvůli zavřené škole, má už teď nárok na ošetřovné. Zatím s ním mohou počítat do příštího čtvrtka. Samoživitelé by ho pak mohli dostávat skoro do konce měsíce.
Ode dneška jsou v Česku jako opatření proti koronaviru uzavřeny vedle škol také restaurace, bary a kluby, jídlo si lidé mohou koupit ve výdejových okéncích. Shromažďovat se lidé mohou maximálně v počtu šesti. Nesmí se pít alkohol na veřejně přístupných místech. Zakázány jsou až na výjimky sportovní a kulturní akce, uzavřeny jsou bazény, posilovny, zoologické zahrady, muzea a památky.
Česko je od 5. října v nouzovém stavu. V úterý přibylo v zemi 8325 prokázaných případů nemoci covid-19. Je to druhý nejvyšší denní nárůst po pátečním rekordu, který byl ještě o 292 případů vyšší. Během dneška zatím v Česku přibylo 5679 případů, to je dosud největší podvečerní hodnota. V nemocnicích bylo s koronavirem podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví přes 2600 pacientů, z toho 578 ve vážném stavu, o 51 víc než předchozí den . Od začátku epidemie se novým typem koronaviru infikovalo přes 135.000 lidí. Víc než 1150 lidí s covidem dosud zemřelo. Smutné prvenství má toto pondělí s 58 oběťmi.
- Vláda prodloužila Antivirus A do konce roku, část podpor zvýšila
14. října 2020
Vláda prodloužila poskytování jednoho z příspěvků z programu Antivirus do konce roku, a to příspěvku A. Firmám, které musely zavřít, stát proplatí celé mzdy s odvody až do 50.000 korun. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dosud podniky, na které dopadla nařízená omezení, mohly do konce října získat 80 procent výdělku lidí v uzavřených provozech či náhrad mezd v karanténě do 39.000 korun superhrubé mzdy. Náměstkyně ministerstva práce pro zaměstnanost Kateřina Štěpánková ČTK řekla, že se prodlužuje do konce roku také vyplácení příspěvků na část náhrady v karanténě, výše se ale nemění.
"My jsme dnes schválili, prodloužili a modifikovali program Antivirus, a to režim A - pouze ale v té oblasti, která se týká těch firem, které jsme z rozhodnutí vlády z důvodů epidemiologických zavřeli," řekla na tiskové konferenci Maláčová. Pokud je podle ní uzavřená restaurace, stát jejím zaměstnancům uhradí celou superhrubou mzdu do 50.000 korun, a to zpětně od října. "Nechceme, aby firmy propouštěly. Chceme stále udržet tu velmi slušnou nezaměstnanost, kterou ČR má," dodala ministryně.
Ze zveřejněných informací nebylo jasné, zda se prodloužení vyplácení týká i karantény. Maláčová ji nejdřív zmínila v tweetu, v němž schválení oznámila. Ten pak smazala. V novém tweetu už zmínka o karanténě není. Z vyjádření na tiskové konferenci vyplývá, že by se protažení výplaty do konce roku mělo týkat jen uzavřených provozů. V materiálu pro jednání vlády, který ministerstvo práce připravilo a který má ČTK k dispozici, rozdělení podpory pro uzavřené provozy a při karanténě není.
Náměstkyně Štěpánková ČTK řekla, že stát bude ale pokračovat i ve vyplácení části náhrad pro lidi v karanténě, a to ve stejné výši jako dosud. "Je to důležitý prvek programu Antivirus. Karantén přibývá," poznamenala Štěpánková. Podle ní příspěvek při karanténě z Antiviru bude mít dál označení A, navýšený příspěvek pro zavřené provozy má nově označení Plus.
Česko je od 5. října v nouzovém stavu. Vláda ho vyhlásila na 30 dní. Nejdřív platila omezení provozu. Od pondělí pak musela kulturní zařízení zavřít. Uzavřené jsou i zoologické zahrady, bazény či fitness centra. Restaurace nejsou otevřené ode dneška, mohou mít do 20:00 jen výdejové okénko.
Podle ministerstva práce by výdaje mohly za listopad a prosinec činit 1,9 miliardy korun. Za říjen se může vydat asi 3,6 miliardy korun na mzdové příspěvky asi pro 230.000 zaměstnanců, spočítalo ministerstvo.
Svaz průmyslu prodloužení Antiviru A vítá. "Na druhou stranu vyzýváme vládu, aby důkladně přehodnotila prodloužení Antiviru B. Vládní protiepidemiologická opatření dopadají i na firmy a provozy, které nejsou uzavřeny přímo z rozhodnutí státu, ale spadají třeba do dodavatelského řetězce. Není pro nás přijatelné, aby některým podnikům stát uhradil prakticky 100 procent nákladů po dobu uzavření a ostatní hodil přes palubu," uvedl viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.
Z programu Antivirus se vedle "áčka" vyplácí ještě příspěvek B, kterým stát dorovnává 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29.000 korun superhrubé mzdy. Poskytovat se má do konce října. S prodloužením projednávaný materiál nepočítá. Resort práce v podkladech pro vládu uvedl, že je ale případné obnovení této podpory možné podle potřeby. Třetí podporou z Antiviru s označením C bylo odpuštění odvodů firmám do 50 zaměstnanců za červen až srpen. Dokument pro vládu toto opatření neobsahuje. Maláčová ČTK řekla, že o případném prodloužení příspěvků B a prominutí odvodů menším firmám se bude ještě jednat příští týden.
Odbory a zaměstnavatelé opakovaně požadovali, aby program Antivirus zůstal aspoň do konce roku, než se přijme systémový kurzarbeit. Vláda jeho zavedení naplánovala od listopadu. Na jeho pravidlech se však několik týdnů nemohla shodnout. Její výsledný model odboráři a podnikatelé kritizují. Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že se návrh nepovedl. Teď je novela ve Sněmovně. Opoziční strany ji chtějí upravit.
- Přehled podpůrných programů pro odvětví, které schválila vláda
14. října 2020
Přehled podpůrných programů pro odvětví zasažená vládními opatřeními proti koronaviru, které dnes kabinet schválil:
Vláda prodloužila poskytování příspěvku A z programu na podporu zaměstnanosti Antivirus do konce roku. Firmám, které musely zavřít, stát proplatí celé mzdy s odvody až do 50.000 korun. Dosud podniky, na které dopadla nařízená omezení, mohly získat 80 procent výdělku lidí v uzavřených provozech či náhrady v karanténě do 39.000 korun superhrubé mzdy.
Ministerstvo financí odloží podnikatelům ze zasažených odvětví všechny úhrady DPH, daně z příjmu a silniční daně od dneška do konce roku.
Zájezdoví autobusoví dopravci dostanou na pokrytí ztrát z krize od státu od březnového začátku nouzového stavu až do konce letošního června až miliardu korun. Kompenzace budou vypláceny za sedačku a den.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve čtvrtek vyhlásí druhou výzvu k programu COVID kultura. Na pomoc je v něm připraveno 750 milionů korun. Podpora má sloužit k pokrytí zmařených nákladů za neuskutečněné kulturní a společenské akce kvůli opatřením proti koronaviru. Pořadatelé budou moci žádat o dotaci až deset milionů korun.
V rámci programu COVID kultura budou mít na podporu nárok i výkonní umělci a odborné technické profese z oblasti hudba, divadlo a tanec, kteří jsou živnostníky a nemají žádný hlavní zaměstnanecký poměr. Získat mohou jednorázový příspěvek 60.000 korun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v říjnu vyhlásí výzvu na pokračování programu COVID nájemné. Podnikatelům přispěje 50 procent na komerční nájem do výše deset milionů korun za červenec, srpen a září. Na rozdíl od první výzvy nebude žádost podmíněna poskytnutou slevou pronajímatele. Na program je vyčleněno 1,2 miliardy korun. Podpora není plošná, žádat o ni budou moci nejvíce zasažená odvětví jako stravovací zařízení, fitness centra, hudební či taneční kluby, kina, bazény, sauny, muzea, hrady, zámky, zoologické zahrady nebo zařízení volnočasových a vzdělávacích aktivit pro děti a mládež.
Kluby a pořadatelé sportovních akcí budou moci žádat o dotace v pokračování programu COVID sport. Kompenzovány jim budou náklady vynaložené na zrušení sportovní události v souvislosti s vládními opatřeními proti koronaviru. V programu je připraveno 500 milionů korun.
- Vláda schválila pokračování COVID kultura, je v něm 750 mil. Kč
14. října 2020
Umělci a podnikatelé v kultuře budou moci žádat o dotaci v pokračování programu COVID kultura. Na tuto pomoc je v něm vyčleněno 750 milionů korun, program dnes schválila vláda. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) po jednání vlády řekl, že se program otevře ve čtvrtek. Podporu budou moci dostat ti, kdo měli kvůli zavedeným opatřením proti šíření koronaviru zbytečně vynaložené náklady či nemohli pokračovat v umělecké nebo kulturní činnosti. Pokud by vyčleněných 750 milionů nestačilo, Zaorálek uvedl, že mu premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil navýšení.
"Zítra (čtvrtek) vyhlašujeme výzvu, která se týká segmentu kultury, který ještě nemáme dost pokrytý (...) je to segment kultury ziskové a toho se týká COVID kultura II," uvedl ministr. Řekl, že pro jednotlivce je určena jednorázová podoba 60.000 korun do konce roku a podnikatelé mohou v rámci uznatelných nákladů žádat až o deset milionů korun. Podrobnosti zveřejní ve čtvrtek.
"Pomoc se týká oblasti živého umění, netýká se oblasti filmu, audiovizuální tvorby. Příští týden na vládě chci předložit materiál pomoci oblasti audiovizuální tvorby. Tento segment se pokusím pokrýt určitou sumou a určitou formou pomoci na příštím jednání vlády," řekl Zaorálek.
"Program (COVID Kultura II) vznikl v úzké spolupráci s kulturní obcí, s majiteli malých divadel, malých klubů, s aktéry v oblasti kumštu, hudby, v oblasti divadelní, v oblasti organizace festivalů a podobně," řekl po jednání vlády ministr průmyslu Karel Havlíček. Struktura nákladů, které si mohou vykompenzovat jednotliví aktéři, je výrazně širší, než jaká byla v letních měsících, doplnil k rozdílu mezi oběma programy.
Program navazuje na předchozí program COVID kultura, v němž bylo vyčleněno 900 milionů korun, mnozí z potenciálních žadatelů na něj ale nedosáhli. Bylo tomu tak třeba v případě filmových distributorů.
Podpora z nově schváleného programu se poskytne ve formě dotace ex post na marně vynaložené výdaje za jednotlivé kulturní akce či projekty, které vznikly od 1. října 2019 do 20. listopadu 2020, a za výdaje v kontinuální činnosti v kultuře od 1. března 2020 do 20. listopadu 2020, které byly kvůli opatření vlády výrazně omezeny, přesunuty nebo zrušeny. Podpora může příjemci pokrýt až 50 procent uznatelných výdajů za přesunuté nebo zrušené kulturní akce a až 80 procent uznatelných výdajů za kontinuálně vyvíjenou činnost v kultuře.
- Zájezdoví dopravci dostanou až miliardu korun, schválila vláda
14. října 2020
Zájezdoví autobusoví dopravci dostanou na pokrytí ztrát z krize od státu až miliardu korun. Kompenzace, které budou vypláceny za sedačku a den, dnes schválila vláda. ČTK to sdělil ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Krize v Česku zasáhla až 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady asi 9000 autobusů. Podle sdružení Česmad Bohemia až polovině z nich hrozí krach. Sdružení bude chtít jednat i o podpoře pro linkové autobusy.
Dotace by měly kompenzovat ztráty dopravců od březnového začátku nouzového stavu až do konce letošního června. Stát totiž zohlední zamrznutí trhu až do konce školního roku. Výše dotace se přitom bude vypočítávat na sedačku a den. Stát bude peníze rozdělovat podle emisních tříd autobusů a jejich kapacity. Nejvíce, až 135 korun za den, dostanou dopravci s nejekologičtější emisní třídou EURO VI. Oproti původnímu návrhu by program zřejmě neměl limitovat autobusy vyrobené před rokem 2000.
"Zájezdoví dopravci byli tvrdě zasaženi nezbytnými protikoronavirovými opatřeními. Rušily se školy v přírodě, školní výlety, firemní akce, zájezdy, objem těchto objednávek se v období jara limitně blížil nule a dosud se trend vývoje nelepší," vysvětlil potřebu kompenzací Havlíček. Připomněl také, že jde o obor s velmi nízkou marží. Program by měl začít fungovat v nejbližší době. Polovinu kompenzací poskytne ze svých zdrojů ministerstvo dopravy, polovinu pak zajistí z nespotřebovaných zdrojů z programu COVID nájemné.
Peníze by měly dopravcům pomoci především s leasingovými splátkami. U běžného zájezdového autobusu činí až 150.000 korun měsíčně, u patrových vozidel s cenou kolem 14 milionů korun je to ještě o 100.000 korun více. Firmy budou moci peníze použít i na ukončení činnosti. Podle ministerstva dopravy má podpora umožnit provozovatelům adaptaci na situaci na trhu do druhého čtvrtletí příštího roku. Podle sdružení dopravců Česmad Bohemia, se kterým resort program konzultovalo, podpora dopravcům pomůže, je však nutné jí poskytnout co nejdříve. Generální tajemník sdružení Vojtěch Hromíř upozornil, že peníze od státu pokryjí jen část fixních nákladů, největší zátěž podle něj zůstane na firmách. Sdružení tím ovšem skončit nechce a plánuje další jednání s ministerstvem dopravy o podpoře ostatních oborů, zejména linkové autobusové dopravy.
Dopravcům během jara klesly zakázky téměř na nulu. V létě, které obvykle patří k nejdůležitějším obdobím pro zájezdové firmy, se dopravci dostali na zhruba pětinu běžného počtu zakázek. Na podzim se ovšem situace opět začala zhoršovat a objednavatelé začali zakázky dopravcům opět ve velkém rušit.
- Stát opět přispěje podnikatelům na komerční nájem, schválila vláda
14. října 2020
Podnikatelé, kterým vláda v boji proti koronaviru nařídila zavření nebo omezení provozu, budou moci žádat o příspěvek na komerční nájem za třetí čtvrtletí. Stát jim přispěje 50 procent z celkového nájemného za toto období. Maximální výše podpory bude deset milionů korun. Na rozdíl od první výzvy programu COVID nájemné nebude přiznání dotace podmíněno slevou pronajímatele. Na program je vyčleněno 1,2 miliardy korun. Vyplývá to z vládních materiálů, které má ČTK k dispozici. Program dnes schválila vláda, sdělila ČTK mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.
Podpora bude podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) nároková. "Kdo zažádá, dostane, pokud splní elementární podmínky a bude mezi vybranými segmenty," řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády. Pro podnikatele to podle něj bude okamžitá pomoc, protože stát přispěje zpětně na nájem za červenec až září. Lidé tak budou mít uhrazený nájem ze 100 procent na měsíc a půl a je tam tedy i rezerva. Podle Havlíčka se dá totiž předpokládat, že uzavření bude nyní výrazně kratší než na jaře. Evropská komise program již dříve notifikovala na 50procentní příspěvek, proto byl program navržen tímto způsobem, uvedl.
O příspěvek na nájem budou moci žádat stravovací zařízení, hudební a taneční kluby a podobné podniky, kina, kongresy, veletrhy, výstavy. Dále mohou žádat o podporu komerčně provozovaná sportoviště jako kurty, kluziště či tělocvičny. Program bude otevřený také bazénům a umělým koupalištím, saunám a wellness. Nárok na podporu budou mít také zoologické zahrady, komerčně provozovaná muzea, galerie, památkové objekty či planetária. Pomoc se vztahuje také na zařízení zaměřené na zájmovou, výchovnou a vzdělávací činnost pro děti a mládež od šesti do 18 let. Oproti původnímu návrhu se program nebude vztahovat na herny a kasina, řekla ČTK Filipová.
S vyhlášením výzvy se počítá v říjnu. Na podání žádosti budou mít zájemci alespoň 30 dní. Na program se vztahuje tzv. dočasný rámec, tedy maximální suma, kterou může jeden žadatel získat z programů veřejné programy. Jde o 800.000 eur (asi 21 milionů Kč).
Podnikatelé zasaženi v souvislosti s první vlnou pandemie mohli od 26. června do 30. září žádat o příspěvek na komerční nájem. Stát jim na nájem za duben, květen a červen přispívá 50 procent. Podmínkou bylo, že majitel nájemné o 30 procent sníží a nájemce doplatil pětinu. Ministerstvo průmyslu a obchodu přijalo 18.720 žádostí za 2,6 miliardy korun. Na program bylo vyčleněno pět miliard korun.
V ČR dnes začala platit nová opatření proti šíření nákazy. Restaurace, bary a kluby musejí zůstat zavřené. Občerstvení mohou mezi 06:00 a 20:00 prodávat přes výdejní okénka. Fitness centra, posilovny, vnitřní bazény, sauny, wellness, ale také zoologické zahrady musely provoz přerušit už od pátku. Galerie, hrady, zámky, muzea, kina a divadla nefungují od pondělí. Konat se nemohou koncerty, poutě, veletrhy či kongresy. Opatření by měla platit do konce nouzového stavu, tedy 3. listopadu.
- Přehled nových vládních omezení kvůli konoraviru
12. října 2020
Přehled opatření, která dnes přijala vláda kvůli šíření nového typu koronaviru:
Od středy 14. října do neděle 1. listopadu:
- Pro prezenční výuku jsou uzavřené všechny školy s výjimkou mateřských. Žáci a učitelé přejdou na distanční výuku. Podle opatření, vyhlášených minulý týden, s platností ode dneška byly uzavřeny střední a vysoké školy (či hromadná výuka na základních uměleckých školách). Otevřeny zůstaly mateřské školy a první stupeň základních a nižší stupeň víceletých gymnázií. Pro žáky druhého stupně ZŠ platilo, že do školy chodí polovina tříd a zbytek měl výuku distanční; po týdnu se to mělo obrátit.
Od středy 14. října do úterý 3. listopadu:
- Omezení shromažďování na šest osob (s výjimkou rodin či zaměstnání). Dosud platilo, že ve vnitřních prostorech s výjimkou škol nebo pracovišť jsou možné aktivity do deseti lidí, ve venkovních prostorách pak do 20 lidí. Ode dneška to platilo i pro bohoslužby a jiné náboženské obřady. Pro svatby se mělo od pondělí 19. října vztahovat omezení na nejvýše 30 lidí.
Od středy 14. října do úterý 3. listopadu:
- Budou zcela uzavřeny restaurace a bary, platit bude zákaz pití alkoholu na veřejně přístupných místech. První celostátní omezení otevírací doby začalo po prázdninách platit 18. září, zavřeno muselo být mezi půlnocí a šestou ráno. Večerní otevírací doba se zkrátila do 22:00 od 24. září a ode dneška pak do 20:00. Omezoval se také počet lidí u stolu - nejprve na šest lidí od 5. října, ode dneška pak na čtyři (v jídelnách v obchodních centrech jen dva).
Od úterý 13. října do odvolání:
- Lidé budou muset nosit roušky také na zastávkách veřejné dopravy. Povinné zakrývání nosu a úst se začalo vracet od 1. září, odkdy bylo nutné na úřadech, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb nebo v prostředcích veřejné dopravy. Od 9. září pak byly roušky povinné v pražských obchodech a nákupních centrech. Následující den začala platit povinnost zakrytí nosu a úst v celé ČR na úřadech, ve společných prostorách škol, v obchodech, firmách, kancelářích a všech dalších vnitřních prostorách. Od 18. září začaly být povinné i ve třídách při výuce (s výjimkou prvního stupně ZŠ).
- Novelu s delším časem na žádost o poukaz za akci vláda schválila
13. října 2020
Lidé, kteří měli koupenou vstupenku na neuskutečněnou kulturní akci, budou moci déle žádat pořadatele o vystavení poukazu. Vláda v pondělí schválila novelu zákona, která upravuje lhůtu, v níž se akce zrušené kvůli opatřením proti koronaviru měly konat. Na webu o tom informoval tiskový odbor kabinetu. Zákon byl časově omezen na akce s předpokládaným termínem konání do 31. října 2020, podle novely by se lhůta posunula na 31. březen 2021. Vláda chce novelu ve Sněmovně projednat ve zkráceném jednání v rámci stavu legislativní nouze.
Novela umožní pořadateli odložit vrácení vstupného na akce, které se mají uskutečnit do 31. března 2021 a budou kvůli epidemii zrušeny. Zákazník by tedy mohl, pokud začne novela platit, až do 30. června 2021 požádat pořadatele o náhradní poukaz na kulturní akci. Pořadatel je povinen poukaz vydat nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného.
Zákon vláda přijala ve snaze zmírnit negativní ekonomické a sociální dopady pandemie na živou kulturu zahrnující divadelní a filmová představení, koncerty, pohybové či taneční produkce, kulturní festivaly a přehlídky. V případě zrušení plánované kulturní akce z důvodu pandemie tento zákon umožňuje pořadateli odložit vrácení vstupného a namísto toho zákazníkovi nabídnout poukaz, který bude moci využít na náhradní akci.
"Během léta sice došlo spolu s poklesem počtu nakažených osob k uvolnění situace, ale s podzimním nárůstem epidemie opět nastává další vlna omezení akcí a vývoj do budoucna je značně nejistý. Pokud nedochází přímo k zákazům a nastavení limitujících podmínek formou opatření exekutivy, pořadatelé, vedeni obavami o zdraví návštěvníků a účinkujících, mohou některé kulturní akce sami zrušit," stojí v předkládací zprávě. Česká republika navíc byla zařazena mezi rizikové země, takže mnozí umělci ze zahraničí svá vystoupení ruší. Nastává tedy podobná situace jako na jaře.
V zákoně přijatém na jaře je výjimka pro určité skupiny lidí, tu by měla novela respektovat. Na okamžité vrácení peněz mají podle zákona nárok zdravotně postižení lidé, nezaměstnaní, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé starší 65 let a samoživitelky nebo samoživitelé.
Restrikce v kultuře vláda zavedla od 10. března, uvolňovat se začaly v polovině května. Vláda uvolnila peníze postupně pro různé sektory kultury, nejprve miliardu pro státní instituce, příjemce grantů na živé umění a pro regionální instituce. Později vyhlásila program COVID-kultura pro podnikatele v kultuře se sumou 900 milionů korun pro jeho účastníky; teď se podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) chystá jeho druhá výzva.
O víkendu ministr v Lidových novinách uvedl, že lidé pracující v kultuře by mohli jako jednorázovou pomoc získat až 60.000 korun. Nárok by měl každý živnostník z oboru a fungovalo by to podobně jako na jaře, kdy byl vyplácen jednorázový příspěvek 25.000 korun. Dohromady je na tuto pomoc vyčleněno asi 750 milionů korun.
- Předlohu STAN o příspěvku osamělým rodičům vláda odmítla
12. října 2020
Nesouhlasné stanovisko dostanou zákonodárci od vlády k návrhu opozičního hnutí STAN, podle kterého by stát poskytl jednorázový příspěvek 6000 korun samoživitelkám a samoživitelům. Vyplývá to z dnešního výsledků zasedání zveřejněných na webu vlády. Částku by podle předlohy měli dostat také rodiče malých dětí s rodičovským příspěvkem. Kabinet ANO a ČSSD návrhu vytýká mimo jiné, že nebere v potaz počet dětí a že podporu by mohli dostat i movití rodiče.
Předloha je podle vládního stanoviska sepsána tak, že by měli na dotaci nárok jen osamělí rodiče, kteří pobírali rodičovský příspěvek. Podmínky by navíc podle kabinetu mohlo splnit více lidí při péči o totéž dítě, a to při střídavé péči.
Předkladatelé tvrdí, že osamělí rodiče patří ke skupinám lidí, které byly nejvíce postiženy propadem příjmů při koronavirové krizi. Dopady na rozpočet odhadli poslanci Starostů nejvýše na tři miliardy korun. Státní rozpočet ale takový mimořádný výdaj nepředpokládá, uvedla vláda.
Žadatelé o šestitisícový příspěvek by podle návrhu vyplňovali jen čestné prohlášení, že splňují zákonné podmínky pro jeho poskytnutí. S ohledem na co nejmenší administrativní náročnost by dokládat nic nemuseli. Peníze by vyplácely úřady práce.
O předloze rozhodnou zákonodárci. Předkladatelé chtějí, aby Sněmovna návrh schválila zrychleně už v prvním čtení. Není ale jisté, zda jej dolní komora stihne projednat do konce volebního období.
- K návrhu ústavní ochrany vody se vláda postavila neutrálně
12. října 2020
K poslaneckému návrhu ústavní ochrany vody, jak jej zpracovalo ministerstvo zemědělství, vláda na dnešním zasedání vyjádřila neutrální stanovisko. Na webu to uvedl její tiskový odbor. Podle předběžného stanoviska kabinet například pochyboval o tom, zda je pro ochranu vody nutný zákon nejvyšší právní síly. Ministerstvo dopravy upozornilo v připomínkách na možné ohrožení výstavby veřejně prospěšné dopravní infrastruktury.
Návrh by zakotvil právo lidí na pitnou vodu za sociálně a ekonomicky přijatelných podmínek nebo prohlášení ochrany vodních zdrojů za veřejný zájem. Zakázal by prodej státní, obecní nebo krajské infrastruktury určené pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou do soukromých rukou. Kabinet podle podkladů předloze vytkl to, že nepojednává o dešťové vodě, jejím zadržování v krajině nebo o předcházení odtékání vody nevhodným hospodařením na zemědělské půdě.
"Návrh ústavního zákona vymezuje zajištění dostatku pitné vody pro zásobování obyvatelstva jako jednoznačnou prioritu veřejného zájmu, což doposud v právním řádu obsaženo nebylo," stojí v důvodové zprávě návrhu. Podepsala jej skupina poslanců ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Tato uskupení mají v dolní komoře ústavní většinu hlasů.
Veřejným zájmem by byla podle předlohy také výstavba vodních děl a související vodohospodářské infrastruktury pro zásobování obyvatel. Stavbu by mohl zabezpečovat výhradně stát, kraje a obce, nebo jimi ovládané společnosti. Důvodová zpráva uvádí potřebu investic zhruba za 30 miliard korun do roku 2030 až 2040. Ústavní zákon by měl vést k tomu, že tyto projekty budou prioritní.
V současnosti je infrastruktura vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu z hlediska majetkové hodnoty v nekomunálním vlastnictví podle zdůvodnění zhruba v 8,5 procenta případů. Cílem je, aby nově budovaná infrastruktura byla trvale a jednoznačně vlastněna neprivátními subjekty, stojí v důvodové zprávě. Předloha by ale nepůsobila zpětně, vyvlastňování tedy nepředpokládá.
Zakotvení práva lidí na cenově dostupnou pitnou vodu podle zdůvodnění znamená, že roční náklady rodin nebo jednotlivců na vodné a stočné by neměly přesáhnout dvě procenta jejich příjmů. V současnosti v průměru tuto hranici nepřekračují, uvádí zdůvodnění.
Ve Sněmovně jsou už i tři jiné poslanecké návrhy na ústavní ochranu vody, jak je jednotlivě zpracovali zákonodárci KSČM, KDU-ČSL a STAN. Debatu o nich plénum v polovině června odložilo do předložení ministerské předlohy.
- Vláda schválila věcný záměr zákona o hydrometeorologické službě
12. října 2020
Český hydrometeorologického ústav (ČHMÚ) by měl nadále zůstat státní příspěvkovou organizací, mělo by se ale jasně definovat, jaké služby poskytuje za úplatu a které by měly být veřejnosti volně přístupné. Měla by se například vytvořit národní databáze s historickými údaji, kam bude přístup zdarma. Počítá s tím věcný záměr zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby, který dnes schválila vláda. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách.
Stát tak částečně reaguje na soudní spor, kdy se strany přou, jestli měl ČHMÚ zdarma poskytnout historické záznamy o srážkách a teplotách novináři. Zákon podle důvodové zprávy k záměru mimo jiné v budoucnu stanoví, že ústav je jedinou autoritou oprávněnou k interpretaci hydrometeorologických údajů. Zákon také ústav určí za organizaci, která bude provozovat státní hydrometeorologickou službu, bude také zajišťovat činnost smogového varovného regulačního sytému.
Podle návrhu by se měla vytvořit národní databáze hydrometeorologických údajů, kde například budou historická data dostupná ve strojově čitelné formě. Přístup do databáze by měl být dostupný všem zdarma. "Úplnost historických dat bude tedy závislá na dostupnosti ve strojově čitelné formě. Frekvenci ukládání údajů do národní databáze a jejich zveřejnění nelze z objektivních důvodů stanovit jednotně, je závislá na charakteru daného údaje, produktu, případně služby. Například on-line databáze hydrometeorologických údajů by měla být přístupná bezprostředně, ověřené hydrometeorologické údaje většinou v měsíčním cyklu cca do 1,5 měsíce po ukončení měsíce (tzn. po realizaci procesu kontroly a kvality)," vysvětluje ministerstvo.
Teď platí MŽP ústavu zhruba 70 procent nákladů, 21 až 24 procent se zaplatí z ústavní komerční činnosti, necelých deset procent je pak z účelových dotací na výzkum a vědu.