6.12
Věcné břemeno ve prospěch SVJ: účetní zachycení a dopad na daň z příjmů
Ing. Božena Künzelová
SVJ se v praxi může dostat do situace, kdy hradí úplatu za zřízení věcného břemene a současně na tuto úhradu obdrží účelově vázaný dar. Jak takový případ správně zachytit v účetnictví – jako majetek, nebo náklad na správu domu? A jaké z toho plynou daňové povinnosti, včetně podání přiznání k dani z příjmů? Přehledně shrneme správný postup i dopady do hospodaření společenství.
V podmínkách společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství vlastníků") se v praxi vyskytuje více názorů na uvedenou problematiku, závazné stanovisko může dát pouze soud.
Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství vlastníků") je založeno pouze za účelem zajišťování správy domu a pozemku, přičemž při naplňování tohoto účelu je způsobilé jednak nabývat práva a zavazovat se k povinnostem a jednak může nabývat majetek (viz ustanovení § 1194 a § 1195 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "OZ").
Společenství vlastníků účtuje podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška").
Položka rozvahy "Ostatní dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje bez ohledu na pořizovací cenu věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky "Stavby" nebo jako součást ocenění v rámci položky "Zásoby" [viz ustanovení § 8 odst. 9 písm. d) vyhlášky].
Položka rozvahy "Vlastní jmění" obsahuje i dotace a účelové dary, pokud byly přijaty jako zdroj financování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku.
Vykazování úplatně nabytého samostatného věcného břemene řeší Interpretace Národní účetní rady I – 16 (datum poslední aktualizace této interpretace je 31. října 2022; dále jen "I – 16"). Podle této interpretace se věcné břemeno při úplatném nabytí samostatného věcného břemene ocení u oprávněného pořizovací cenou a sleduje se na rozvahovém účtu dlouhodobého hmotného majetku. V případě, že je smlouva týkající se úplatně nabytého samostatného věcného břemene uzavřena na dobu neurčitou, odpisuje oprávněný věcné břemeno podle jeho charakteru a odhadu předpokládané doby užívání. Informaci o samostatně nabytém věcném břemeni a způsobu jeho zachycení v účetnictví, způsobu odpisování a vykazování v účetní závěrce je nutno popsat v příloze v účetní závěrce.
Ve zdůvodnění k uvedené účetní metodě se uvádí, že:
• původní I – 16 z 10. května 2010 upravovala řešení vedoucí k vykazování nabytého věcného břemene jako nehmotného majetku s ohledem na podstatu vzniku věcného práva u oprávněného; avšak vzhledem k tomu, že se věcné břemeno zpravidla váže k nemovité věci, došlo v rámci revize I – 16 k úpravě původního řešení – nové řešení ze dne 31. října 2022 požaduje vykazovat věcné břemeno jako součást hmotného majetku (podobně jako právo stavby), čímž je zdůrazněn obsah věcného břemene, prostřednictvím něhož oprávněný v nastavených podmínkách disponuje se související nemovitou věcí;
• věcné břemeno u oprávněného vykazuje všechny znaky aktiva – je výsledkem minulých událostí, přináší oprávněnému ekonomický prospěch a při úplatném nabytí je spolehlivě ocenitelné (pořizovací cena); z tohoto důvodu je správnější evidovat úplatně nabyté samostatné věcné břemeno jako hmotné aktivum a odpisovat jej než ho u oprávněného rozpouštět do nákladů časového rozlišení; přestože praxe časové rozlišení samostatně úplatně nabytého věcného břemene u oprávněného někdy používá a z hlediska dopadu do výsledku hospodaření je výsledek stejný jako při odpisování, z hlediska vypovídací schopnosti rozvahy je správnější ho vykazovat jako hmotný majetek a odpisovat, neboť v tom případě věcné břemeno zůstává v rozvaze v brutto hodnotě; při časovém rozlišování se aktivní položka nákladů příštích období postupně snižuje, což neodpovídá věrnému zobrazení aktiva;
• doba odpisování úplatně nabytého samostatného věcného břemene u oprávněného záleží na tom, zda byla smlouva o věcném břemeni uzavřena na dobu určitou (v tom případě je tato doba také dobou odpisování) či neurčitou (v daném případě o době odpisování rozhodne účetní jednotka v závislosti na co možná nejvěrnějším odhadu předpokládané doby jeho užívání).
Podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o účetnictví"), účetní jednotky, které mají vlastnické právo k majetku, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují ho v souladu s účetními metodami. Společenství vlastníků tedy musí svůj majetek odepisovat. Ve shodě s ustanovením § 38 odst. 10 vyhlášky se při pořízení dlouhodobého hmotného majetku, pokud je částečně nebo zcela pořízen z přijatého účelového daru, vlastní jmění zvýší o částku ve výši přijatého účelového daru. Při odpisování uvedeného majetku se postupuje následovně:
• stanoví se částka z…
