Uplatňování zákona o evidenci tržeb v podmínkách bytových družstevGarance

16.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Uplatňování zákona o evidenci tržeb v podmínkách bytových družstev

16.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.8.1
Uplatňování zákona o evidenci tržeb v podmínkách bytových družstev

Ing. Lenka Haráková

Subjekty evidence tržeb podle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „ZET”) jsou poplatníci daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob (§ 3 ZET), tedy také bytová družstva.

Předmětem evidence tržeb (§ 3 odst. 2 ZET) jsou evidované tržby poplatníka, tzn. platby, které splňují formální náležitosti a zároveň zakládají rozhodný příjem (§ 4 ZET).

Z plateb splňujících formální náležitosti (§ 5 ZET) přicházejí v bytových družstvech v úvahu zřejmě pouze platby přijaté v hotovosti (platby platební kartou, šekem, směnkou či obdobnou formou se v bytových družstvech zpravidla neuskutečňují). Dále může dojít k započtení kauce nebo obdobné jistoty složené v hotovosti (§ 5 písm. f) ZET) – např. započtení jistoty podle § 2254 občanského zákoníku na dlužné nájemné.

Rozhodným příjmem (§ 6 ZET) se u poplatníka daně z příjmů právnických osob rozumí příjem z činnosti, která je podnikáním, vyjma příjmu, který

  • není předmětem daně z příjmů,

  • je z hlediska obvykle přijímaných příjmů ojedinělý,

  • podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo

  • podléhá dani ze samostatného základu daně.

V souladu se ZET vznikne bytovému družstvu povinnost evidovat tržby pouze v případě, že půjde o tržbu z činnosti, která je podnikáním a která bude realizována v hotovosti (viz vymezení formálních náležitostí platby výše). Bytové družstvo přitom může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů a dále může spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob (§ 727 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZOK”). Tržby uskutečněné v souvislosti s tímto účelem nebudou evidenci tržeb podléhat, neboť tato činnost není podnikáním.

Bytové družstvo může za podmínek stanovených v ZOK provozovat i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů a tato činnost má ve vztahu k výše uvedeným činnostem pouze doplňkový nebo vedlejší charakter. Bude-li tato činnost naplňovat znaky podnikání, má povinnost tržby realizované v hotovosti evidovat.

Pro posouzení jednotlivých tržeb po věcné stránce je tedy rozhodující, zda se jedná o příjem z činnosti, která je podnikáním. Podnikáním se rozumí výdělečná činnost vykonávaná na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (§ 420 zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „NOZ”). Pro účely ZET není přitom rozhodující, zda je osoba přijímající tržbu zapsaná v obchodním rejstříku či nikoliv.

Pokud činnost, ze které plyne družstvu tržba, nebude naplňovat znaky podnikání, nevznikne povinnost evidovat tržby. Stejně tak tomu bude i v případě, pokud by tržba nebyla uhrazena v hotovosti či dalšími způsoby podle ZET.

Hlavním předmětem činnosti BD je zpravidla nájem družstevních bytů a družstevních nebytových prostor. Družstevním bytem nebo družstevním nebytovým prostorem se rozumí byt nebo nebytový prostor, který je v budově ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, nebo který je ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, a bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstva, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem (§ 729 ZOK).

Nájemné z družstevních bytů a družstevních nebytových prostor zahrnuje pouze účelně vynaložené náklady bytového družstva vzniklé při správě těchto družstevních bytů a družstevních nebytových prostor včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů (§ 744 ZOK). Nájemné z družstevních bytů a družstevních nebytových prostor stejně jako úhrady za plnění spojená s jejich užíváním (zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů) nerealizuje družstvo za účelem dosažení zisku, nejsou platbami plynoucí z podnikatelské činnosti, a tedy nepodléhají povinnosti evidovat je podle ZET. Pro příslušenství pohledávky (např. úrok z prodlení) ve vztahu k evidenční povinnosti platí, že sleduje osud pohledávky: nepodléhá-li evidenční povinnosti tržba – v daném případě nájemné a úhrada za služby, nepodléhá jí ani příslušenství.

Jinak je tomu např. s nájmem „nedružstevních” bytů a nebytových prostor, tj. bytů a nebytových prostor, k nimž sice má bytové družstvo vlastnické právo, ale které nenaplňují definici družstevního bytu, resp. družstevního nebytového prostoru ve smyslu (§ 729 ZOK) – jejich nájemcem je například osoba, která není členem družstva. Tato činnost již zpravidla znaky podnikání vykazuje – účelem je dosažení zisku - a i podmínka soustavnosti je zde obvykle naplněna. Tržba z nájemného uhrazená družstvu v hotovosti musí být v tomto

 
 Nahoru