Trestní odpovědnost společnosti s ručením omezenýmGarance

11.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Trestní odpovědnost společnosti s ručením omezeným

11.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.10
Trestní odpovědnost společnosti s ručením omezeným

Mgr. Marek Zeman, JUDr. Jakub Vozáb, Ph.D.

Přesto, že kontinentální právní řády jsou historicky založeny na výlučné individuální trestní odpovědnosti fyzických osob, došlo na základě zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, (dále jen „ZTOPO”) od 1. 1. 2012 k rozšíření trestní odpovědnosti i na právnické osoby. Důvodem byla skutečnost, že právnické osoby hrají v každodenním životě stále významnější roli a obecně roste jejich ekonomický i společenský vliv.

Složitá vnitřní struktura a specifický, často víceúrovňový způsob přijímání rozhodnutí právnické osoby přitom zpravidla neumožňuje orgánům činným v trestním řízení vypátrat jednu nebo více konkrétních fyzických osob přímo odpovědných za spáchání trestného činu, které by následně mohly být pro tento trestný čin stíhány. Proto docházelo k situacím, kdy sice bylo zcela evidentní, že trestný čin spáchán byl a že se tak stalo v souvislosti s činností právnické osoby, ale jelikož se nepodařilo vypátrat konkrétního pachatele - fyzickou osobu, nemohl být za spáchání tohoto trestného činu nikdo potrestán. Takové právnické osobě tedy fakticky nic nebránilo v tom, aby ve své nezákonné činnosti pokračovala dále bez rizika trestněprávního postihu. Zákonodárce tedy následně přijal výše uvedený zákon, kterým umožnil trestněprávně postihovat i právnické osoby. Za zmínku rovněž stojí skutečnost, že Česká republika byla posledním členským státem Evropské unie, který institut trestní odpovědnosti právnických osob do svého právního řádu zakotvil.

Jaké trestné činy může právnická osoba spáchat?

Vymezení skutkových podstat trestných činů vychází z trestního zákoníku, nicméně s ohledem na specifickou povahu právnické osoby (právnická osoba je ve své podstatě jakýmsi umělým útvarem, kterému zákon přiznává způsobilost mít práva a povinnosti) je zřejmé, že právnická osoba nemůže spáchat zcela všechny trestné činy, kterých se může dopustit fyzická osoba. Například není možné, aby právnická osoba spáchala trestný čin vraždy novorozeného dítěte matkou, soulože mezi příbuznými, násilného překročení státní hranice atp.

Zákonodárce tedy musel určit, jaké trestné činy mohou právnické osoby spáchat, přičemž z důvodu konformity s evropským právem v první verzi zákona zvolil pozitivní výčet, ve kterém bylo uvedeno celkem 83 trestných činů, které právnická osoba může spáchat. Tento přístup se však ukázal jako nepraktický a neodpovídající společenské situaci, neboť v rámci tohoto výčtu nebyly uvedeny trestné činy, ke kterým často dochází právě typicky v souvislosti s činností právnických osob. Jednalo se například o trestné činy poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, zpronevěry atp., přičemž za tyto činy právnická osoba nemohla být trestně stíhána, i když bylo evidentní, že svým jednáním naplnila znaky příslušné skutkové podstaty. I přesto, že v rámci novelizace zákona byl výčet trestných činů dále rozšířen, vyšlo najevo, že koncepce pozitivního výčtu je v praxi nevhodná.

Z toho důvodu byl zákon s účinností od 1. 12. 2016 novelizován tak, že dosavadní přístup byl zcela obrácen, tedy že právnická osoba je nyní trestně odpovědná za všechny trestné činy uvedené v trestním zákoníku, s výjimkou několika trestných činů výslovně uvedených v zákoně (např. vraždy novorozeného dítěte matkou, rvačky atp.), které ze své podstaty spáchat nemůže. Nová koncepce vymezení trestných činů ve vztahu k právnickým osobám je podle našeho názoru určitě vhodnější, neboť orgánům činným v trestním řízení umožňuje stíhat právnické osoby pro spáchání širšího spektra trestných činů než doposud, což by mělo vést k vyššímu užívání institutu trestní odpovědnosti právnických osob a tím pádem i k lepšímu dosahování účelu zákona – předcházení páchání trestné činnosti a trestání pachatelů.

Co se rozumí trestným činem právnické osoby

S ohledem k tomu, že za právnickou osobu vždy jedná konkrétní fyzická osoba, zpravidla její statutární orgán, zaměstnanec, prokurista atp., je potřeba se zabývat otázkou, jednání jaké osoby a za jakých podmínek zakládá trestní odpovědnost právnické osoby.

Zákon uvádí, že trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak:

a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu anebo jiná osoba ve vedoucím postavení, která je oprávněna za právnickou osobu jednat,

b) osoba ve vedoucím postavení, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnosti, i když není osobou uvedenou v bodě a),

c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby,

d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů.

Je tedy zřejmé, že základní podmínkou je jednání konkrétní osoby s určitým vztahem k dané právnické osobě, přičemž takové jednání musí být učiněno v zájmu dané právnické osoby nebo v rámci její činnosti. Aby však na základě výše uvedeného jednání mohlo dojít ke spáchání trestného činu právnickou osobou, zákon stanoví ještě další nutnou podmínku, která spočívá v tom, že spáchání trestného činu lze právnické osobě přičítat (dávat za vinu).

Bez dalšího je právnické osobě přičitatelné jednání uvedené výše pod body a) až c), tedy zjednodušeně řečeno jednání statutárního oránu a dalších osob majících zásadní vliv na řízení právnické osoby. Právnické osobě je dále možné přičítat i jednání osob uvedených výše pod bodem d) za podmínky, že tato osoba jednala na základě rozhodnutí či pokynu osoby uvedené výše pod body a) až c) anebo pokud tyto osoby neprovedly opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo které po nich bylo možné spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

I když jsou podmínky pro vznik trestní odpovědnosti právnické osoby vymezeny poměrně složitě, lze zjednodušeně říci, že trestní odpovědnost právnické osoby je podmíněna jednáním osoby mající blízký vztah k právnické osobě, které

 
 Nahoru